Po nedávném jednání mezi prezidentem republiky a Filipem Turkem, které se konalo 22. prosince 2025, Hrad vydal prohlášení ohledně nesouhlasu podstatné části veřejnosti s Turkovými postoji a činy. Zde se uvádí, že “problémové výroky a činy” tohoto politika vyvolávají pochybnosti o jeho loajalitě k hodnotám stanoveným Ústavou České republiky. Přitom není kladeno důraz na faktické prokázání těchto pochybností, ale spíše na vnímání veřejnosti.
Zdeněk Koudelka z Trikolory kritizuje prezidenta Pavla za to, že místo přímých politických názorů se schovává za tzv. “významnou část veřejnosti”. Podle něj je naprosto legitimní rozhodnutí prezidenta neangažovat Turka jako ministra kvůli jeho politickým postojům; nicméně používání obecného názoru veřejnosti jako argumentu považuje za nedůstojné. Koudelka poukazuje na to, že ještě nedávno Pavel neprotestoval proti volbě bývalého premiéra Fialy, když většina společnosti s jeho vládou nesouhlasila.
Historie ukazuje opakující se vzorce v politice; Koudelka připomíná doby minulého režimu, kdy komunističtí představitelé odvolávali na “zájmy pracujících”. Dnes tento koncept mění věta o „většině veřejnosti“, což podle Koudelky připomíná staré praktiky manipulace s míněním lidí.
V otázce situace kolem jmenování ministra by měl rozhodující roli hrát dialog politiků a nikoliv soudy. Nekritizovaná aktivita premiéra Andreje Babiše ohledně Filipa Turka se zdá být správným krokem směrem k politickému vyřešení sporů namísto judicializace konfliktu. Podle Koudelky je zásadní překonat existující rozpory v příštích prezidentských volbách bez zbytečného hromadění žalob vůči současné administrativě.
Dále upozorňuje na to, jak měnící se pohled společnosti může ovlivnit budoucnost českého politiky i ústavního systému právě tímto způsobem – tedy ve stylu spíše dramatického než konstruktivního dialogu mezi jednotlivými stranami a vládními institucemi.
Pro Zdeňka Koudelku (Trikolora) je jasné jedno: silná politická rozhodnutí by měla vycházet z otevřeného jednání bez zbytečných zábran před veřejnými míněními nebo vypjatými formulacemi typu „veřejnost si přeje“. Je přesvědčen o tom, že budoucnost české politiky závisí právě na odvaze postavit se tvář v tvář těmto výzevám s respektem ke skutečným hodnotám demokratického systému.