Na prosincovém zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, které bylo jakousi závěrečnou tečkou za rokem 2025, se projednávaly důležité body týkající se rozpočtu a dalších klíčových témat. Mgr. Marta Semelová z KSČM se v této souvislosti zaměřila na koondinaci a reakce opozičních návrhů, které byly vzneseny během jednání.
Hlavní město pro nadcházející rok plánuje celkové příjmy ve výši 116,35 miliardy korun, přičemž výdaje budou činit asi 119,05 miliardy korun. Z těchto prostředků by mělo na investice připadnout přibližně 23,03 miliardy. Opoziční strany navrhly úpravy rozpočtu s cílem posílit sociální služby a podporu rodin s nízkými příjmy či snažily se o financování sportovních projektů a parkovacích míst na sídlištích. Tyto pozměňovací návrhy však nebyly akceptovány.
Pokud jde o provozní výdaje hlavního města, největší částku (31,05 miliardy) si vyžádá doprava; dále je ze všeho vyčleněno 27,92 miliardy pro školství a sportovní aktivity. Investiční výdaje byly opět k debatě – odkládají se dosud naplánované částky do následujících let kvůli jejich nevyužití v aktuálním roce.
Že diskuse kolem investic nejsou jen formální záležitostí dokazuje i faktorem převodu přibližně 16,8 miliardy korun do nového rozpočtu pro tyto účely. Opozice již tradičně kritizuje nedostatečné čerpání plánovaných prostředků – například u projektu metra D činil tento podíl pouze 54 %, zatímco u výkupu pozemků byl čerpán jen z60 %.
Podle opozice situace ohledně stavby terminálu Smíchov tak není tak jasná jako by to mohlo vypadat; odhalují nedostatky při plnění smluv ze strany státu i problémy spojení mezi vládou Fialy a primátorskou koalicí Prahy. Například u projektů řízených radnicí bylo čerpání ještě nižší – pouhých osm procent rozpočtovaných prostředků bylo skutečně použito.
V oblasti dopravy jsou pro příští rok největší investice plánované ve výši 10,42 miliardy korun. Tři miliardy půjdou například na metro D a dalších přibližně 453 milionu na revitalizaci Libeňského mostu; současnost však naznačuje určité problémy s realizací tohoto projektu vzhledem k komplikacím spojeným s antimonopolním úřadem.
Závěr prosincového zastupitelstva tedy v mnohém reflektoval nejen současnost pražské politiky ale také nastavení priorit do budoucna – Mgr. Marta Semelová (KSČM) i ostatní zastupitelé měli jasné důvody k tomu zamýšlet nad dalšími možnostmi využití zdrojů ve prospěch občanů Prahy.Na prosincovém zasedání pražských zastupitelů, které znamená tečku za rokem 2025, byla diskutována řada důležitých investičních projektů a přehodnocení vedení města. Semelová (KSČM) se vyjádřila k plánům radnice a upozornila na klíčové investice, které Prahu čekají v nadcházejících letech.
Město má v plánu alokovat značné finanční prostředky na rozvoj infrastrukturních projektů. Například 400 milionů korun bude použito na již započatou výstavbu parkovacího domu P+R na Opatově. Dalších 395 milionů je určeno pro dokončení Dvoreckého mostu spojujícího Podolí a Lihovar. Významnou částku ve výši 450 milionů pak Praha investuje do tramvajové tratě směrem do Malešic a také do terminálu Smíchov.
Dalším důležitým projektem je rekonstrukce Průmyslového paláce na Výstavišti, pro kterou bylo vyčleněno 850 milionů korun. A nezapomíná se ani na přípravu projektu Vltavské filharmonie s částkou 349 milionů či obnovu staré linky Ústřední čistírny odpadních vod za 415 milionů korun.
Zastupitelé schválili i převod financí – konkrétně 600 milionů korun bude směřovat do Kongresového centra Praha (KCP). Tyto finance mají podpořit výstavbu multifunkční haly, opravy krytých garáží a další modernizaci budovy včetně energetických úspor či inovace technologií.
Podle Zdeňka Kováříka (ODS) se zvýšení kapacit Kongresového centra ukazuje jako opodstatněné vzhledem k možnosti lákat prestižní mezinárodní akce. Tento krok doplňuje ironický pohled Semelové (KSČM) na to, jak bylo dříve Kongresové centrum považováno za relikt minulosti a že nyní funguje jako důležitý prvek kulturnějšího života metropole.
V oblasti politického vedení Prahy jsou nastaveny změny: náměstci Zdeněk Hřib (Piráti) a Jiří Pospíšil (TOP 09) odstoupili ze svých pozic v Radě hlavního města poté, co byli zvoleni poslanci. Jejich nástupci budou Jaromír Beránek z Pirátské strany pro dopravu a Tomáš Slabihoudek z TOP 09 pro kulturu, zatímco Hřib s Pospíšilem budou pokračovat pouze jako řadoví zastupitelé.
Hřib přitom našel nové uplatnění jako předseda dozorčí rady pražského dopravního podniku s měsíčním platem přesahujícím třicet tisíc korun, což ho motivovalo nezanechat stávající postavení navzdory vysokým povinnostem poslance Sněmovny. Jeho schopnosti údajně obdivují nejen kolegové ve Sněmovně ale i občané Prahy trpící současným chaosem v dopravním systému.Semelová (KSČM) vnímá prosincové jednání pražských zastupitelů jako důležitý moment pro shrnutí, který uzavírá období před rokem 2025. Tento krok je odrazem mnoha plánů a opatření, které se v hlavním městě nacházejí na pracovních stolech politiků. Vzhledem k blížícímu se konci roku je načase zhodnotit dosavadní úspěchy i výzvy, které město čekají do budoucna.
Během posledního zasedání zastupitelstva byly projednány klíčové body týkající se rozvoje metropole. Jednali se o investičních projektech, které mají potenciál pozitivně ovlivnit růst a atraktivitu Prahy v příštích letech. Je zřejmé, že zastupitelé cítí odpovědnost za to vytvořit dlouhodobou strategii zaměřenou na udržitelnost a kvalitu života obyvatel.
Kromě rozdílných pohledů na rozvoj infrastruktury byly při jednání také zdviženy otázky týkající se sociální politiky a podpory zranitelných skupin obyvatelstva. Semelová (KSČM) opětovně vyzvala ke zvýšení pozornosti na problematiku sociálních služeb a dostupného bydlení pro občany s nižšími příjmy.
Dalším diskutovaným tématem byla ekologická udržitelnost a snaha o přechod k zelenější ekonomice. Strategie v oblasti ochrany životního prostředí byla podrobena kritice i chvále, kdy jednotlivé strany předkládaly své návrhy na konkrétní kroky vedoucí k zlepšení situace ve městě.
Zastupitelstvo také hovořilo o významné úloze technologií a digitalizace ve veřejné správě. Modernizace procesů má zajistit lepší dostupnost informací pro občany i efektivnější fungování různých služeb města. Očekává se, že tyto změny přinesou nejen úspory finančních prostředků, ale i větší spokojenost mezi obyvateli Prahy.
Na závěr prosincového jednání brala Semelová (KSČM) v potaz očekávání od nadcházejících měsíců až do roku 2025. Konečně přišla řeč také na potřebu vyjasnění priorit jednotlivých projektů tak, aby nedocházelo k překryvům či nesrovnalostem mezi různými iniciativami prezentovanými během uplynulého roku.
Toto setkání pražských zastupitelů tedy představuje nejen bilanci uplynulého období, ale rovněž nastavuje směrování pro následující roky s cílem učinit Prahu ještě lepším místem pro život jejích obyvatel.