Rok 2025 se blíží ke konci a s ním i období, které můžeme označit jako opravdu dobré, jak podotýká Jiří Randula ze strany Svobodní. Tento rok přinesl nejen osobní úspěchy pro některé z jeho kolegů, ale také naději na zlepšení politické situace v zemi. I když se zdálo, že dobereme složité časy s množstvím omezení a zákazů v důsledku pandemie COVID-19, někteří lidé našli odvahu pokračovat v boji za svobodu a práva.
Randula ve své kariéře zvukaře a light designéra pomáhal mnoha umělcům dostat se do povědomí veřejnosti. Situace se však radikálně změnila s nástupem restriktivních opatření během krize v roce 2020. Tyto zákazy mu znemožnily vykonávat jeho profesi tak, jak byl zvyklý; místo toho se ocitl před výzvou najít nové cesty k podpoře individuální svobody a lidských práv.
Během nekončících debat o právním stavu v České republice potkal několik zajímavých osobností. Stali se jimi Libor Vondráček, mladý právník a nový předseda strany Svobodní, stejně jako Zdeněk Koudelka – odborník na ústavní právo. Oba byli kritikou vládních opatření v těžkých obdobích pandemie hlasitějšími zastánci dodržování základních demokratických principů.
K nim později přibrala Markéta Šichtařová jako traktorka racionálního pohledu na dotační hospodářství. Tito lidé začali významně ovlivňovat veřejné diskuse ve prospěch transparentnosti a odpovědnosti ve vládním jednání.
V průběhu posledních pěti let Randula věnoval energii k tomu, aby jejich argumenty pronikly co nejdále do povědomí široké veřejnosti postavením petičních stánků či organizováním debatálních akcí. Tato snaha měla své odměny; až konečně dospěli k bodu obratu.
Po deseti měsících roku 2025 už bylo jasné, že se některým podařilo uspět: Vondráček i Šichtařová byli zvoleni poslanci Parlamentu České republiky a Koudelka byl jmenován náměstkem na Ministerstvu spravedlnosti ČR těsně před závěrem roku.
Randula je optimistický ohledně budoucích možností těchto tří jedinců v jejich nových rolích: „Celou dobu jsem jim fandil”, říká o svých kolezích s vírou ve stabilitu právního státu po traumatickém období krize. Vidí příslib lepších časů nejen pro sebe sama jako zvukaře zaměřeného na umění ale také pro celou oblast kultury triumfující nad nešťastnými momenty posledních let.
Na konci tohoto úspěšného roku vyjadřuje svou touhu vrátit se zpět ke svému původnímu zaměření – podpoře muzikantů obyčejným způsobem udržování viditelnosti jejich talentu bez zásahů politiky či dalších překvapení ze světa balkónu modernity.
Štěstí do následujícího roku 2026 přeje všem aktivistům za pokrok směrem k pravdě a spravedlnosti!