V posledních týdnech se ukazuje, jak Donald Trump v roli prezidenta USA demonstruje sílu ve světové politice, což české politiky neodradilo od pozitivního přístupu. Naopak, jejich názory naznačují, že si udržují otevřenou mysl vůči Trumpovým taktikám a politickým stylům. Americké zásahy v zahraničí, jako je například situace ve Venezuele, reflexivně posilují pozici USA na mezinárodní scéně a vedou k úvahám o tom, zda se musí přehodnotit pohled na tuto prominentní osobnost.
Do diskuse o tom mění ráz světového uspořádání zasáhla i výzva Radka Vondráčka z hnutí ANO. Ten tvrdí, že způsob vedení globální politiky ze strany Trumpa poukazuje na návrat silného amerického vlivu do mezinárodních vztahů. Vondráček apeluje na to, aby Česká republika místo pasivního kritizování využila příležitosti pro posílení transatlantických vazeb a tím i zajištění vlastní bezpečnosti.
Na druhé straně senátor Zdeněk Hraba má obavy ohledně polarizace názorů týkajících se Trumpa. Domnívá se, že jeho odpůrci zůstanou pevní ve svých postojích proti němu bez ohledu na jeho politické kroky či výsledky jeho administrativy. Ti naproti tomu, kteří Trumpovi fandí pro jeho snahu obnovit postavení USA jako globální velmoci, také nezmění své mínění.
Hraba patrně vidí změny ve světovém uspořádání jako normální součást historie. Klade důraz na to, že úpravy mezinárodních vztahů probíhají už několik dekád a mají historicky dané kořeny sahající až do 80. let minulého století. Podle něj jsou tyto změny očekávány a logicky reagují na proměnlivé geopolitické klima.
Dalším názorem sdílí senátor dlouhodobý starosta Hluboké nad Vltavou přesvědčení o nutnosti podporovat kroky donaldovské administrativy: „To co dělá Trump je správné a mělo by být podpořeno,“ říká s tímto cílem plánuje projednat kongresu ODS možnost zaslání gratulačního telegramu prezidentovi.
Tento názorový rozpor mezi českými politiky naznačuje širší debatu o roli jednotlivých zemí uvnitř dynamického světového rámce pod vlivem amerického leadershipu zdůrazňovaného Donaladem Trumanem. Přestože zde existují vyhraněné postoje vůči jeho způsobům řízení zahraniční politiky či metodám prosadit zájmy USA v cizině může být zajímavé sledovat další vývoj nejenom doma ale i v rámci celosvětového konfliktu mocností þáttícími dynamiku power politics dnes i do budoucna.Titul „Trump ukázal sílu. Čeští politici s tím problém nemají“ naznačuje, jak vnímají čeští zákonodárci novou podobu mezinárodní politiky formovanou prezidentem USA Donaldem Trumpem. I když někteří politici mohou mít rezervovaný postoj k jeho osobě, většina českých představitelů chápe jeho strategii jako projev nezbytné síly v dnešním geopolitickém klimatu.
Tomáš Zdechovský, lidovecký europoslanec, vyjádřil názor, že je třeba přehodnotit význam Trumpa na světové scéně. Podle něj se mění dynamika mezinárodních vztahů; síla se stává stále důležitější než dodržování pravidel. Upozorňuje na nutnost sjednocení Evropy a její zvýšené obranné schopnosti ve světle tohoto trendu. Tato slova odrážejí pocit naléhavosti a potřebu adaptace na nové výzvy.
Tomáš Kubín z hnutí ANO si myslí, že Trumpova pragmatická politika je nezbytná pro ochranu amerických zájmů. Je přesvědčený o tom, že Trump zůstává věrný svému přístupu a čerpá ze zkušeností z minulosti – jako například jeho kniha „The Art of the Deal“. Země se podle něj vrací k realitě politického realismu a akce USA v zemích jako Venezuela signalizují posun od kolektivních hodnot směrem k prosazování národních zájmů skrze sílu.
Dále Kubín tvrdí, že západní politici by měli přestat být rozčarováni Trumpovými rozhodnutími. Místo toho by se mohli zaměřit na inspiraci z tohoto nového přístupu a začít aktivně hájit suverenitu své země a zájmy občanů bez ohledu na mediální tlak či názory jiných států.
Odkazuje také na to, že situace ve světové politice je složitější než evergreenová témata evropských politiků; ti totiž často operují v rámci idealistických pohledů namísto realistického uchopení problematiky globálních konfliktů. Jak zdôraznil Rajchl ze SPD, neexistuje důvod měnit názor ohledně Trumpovy role – ten podle jeho slov neverství zatracuje ani u fašizovaných kritik vyvstávajících u některých více liberálních stran.
Na závěr lze říci, že i když někteří čeští politici nemusí vždy souhlasit s metodami Donalda Trumpa nebo jeho výrokmi ve vztahu k ostatnímu světu i četným kontroverzím kolem něj programově si neberou osobně stejný model obhajoby vlastních zájmų jednoznačně opakují logiku silového působení tak jako ve svých vídinstvach ke vzorcům chování u nejvyšších státníkům U.S.A..Donald Trump jednoznačně ukázal svou politickou sílu a přístup, se kterým se česká politická scéna nezdá mít až tak velké problémy. Zatímco mnozí v Evropě řeší složité mezinárodní vztahy a snaží se dodržovat určité diplomatické normy, někteří čeští politici zůstávají v pohledu na zahraniční politikou pragmatičtí, jako například advokát a podnikatel Zdeněk Rajchl, jenž varuje před naivním přístupem k konfliktu na Ukrajině. Podle něj by Česká republika měla více zaměřit pozornost na vlastní zájmy namísto dramatických gest vůči zahraničním událostem.
Rajchl upozorňuje, že dosavadní postoj ohledně Ukrajiny vedl ke směšnému stavu a rozteklé motivaci Česka jako aktéra mezinárodní politiky. Zdůrazňuje nutnost přehodnotit náš vztah ke klíčovým ekonomikám a navrhuje zastavení činnosti v rámci lipské burzy či emisních povolenek. Také doporučuje spojit síly s Gazpromem pro stabilní dodávky plynu a rozšířit obchodní příležitosti českých firem mimo Evropu.
Senátor Robert Šlachta z Přísahy souhlasí s tvrzením o důležitosti zaměření se na domácí průmysl. Upozorňuje rovněž potřebu posilování obranného sektoru jako reakci na měnící se geopolitickou situaci. Podle něj je nezbytné konstruktivně reagovat nejen vůči Trumpově politice „America First“, ale také strategicky budovat vazby uvnitř Evropy.
Na druhou stranu poslanec Tomáš Doležal ze SPD zásadně nemění svůj pohled na Trumpa ani po jeho kritizovaných rozhodnutích a chování během druhého funkčního období. Vyslovuje názor, že je důležité orientovat naše kroky tak, abychom byli schopni adaptovat naši zahraniční politiku podle světových velmocí bez iluzorních představ o možnosti jejich ovlivňování.
Politici jako Jana Zwyrtek Hamplová upozorňují i na hluboké problémy evropského uspořádání samotného – tvrdí totiž, že Bruselské vedení tímto způsobem oslabuje ekonomický vliv Evropy ve světě. Právě tato samodestrukce by mohla mít za následek úpadek evropských států ve prospěch ambiciózních mocností jako USA nebo Čína.
Pro perspektivu středoevropských zemí vidí oblast spojenectví s okolními státy např. bývalého Rakouska-Uherska coby kladnou alternativu k udržení suverenity tváří v tvář rostoucím tlakům ze strany větších hráčů globalizace. Budoucnost Střední Evropy tedy závislá také на chytrosti jejího postoje v rámci EU regionalismu zdůrazňuje potřebu návratu zdravých rozumových principů do politiky regionální spolupráce.Trump ukázal svou sílu a čeští politici s tím nemají problém. Tato situace naznačuje, že i na české politické scéně je uvítání kontroverzních postojů a silných osobností stále aktuální. Michael Drulák, český odborník na mezinárodní vztahy, uvedl, že přístup k americkým záležitostem může mít dopad i na domácí politiku.
Ruský krok v souvislosti s Venezuelou a prezidentem Madurem vyvolal řadu spekulací. Rusko se rozhodlo vysvětlit své postoje k nedávným událostem a zároveň zdůraznit své strategické zájmy v regionu. Podle některých názorů by Spojené státy měly mít větší zájem o právní rámec mezinárodních akcí, což je často ignorováno.
Ve světle různých skandálů se objevily zvěsti o tom, jak by Trump mohl získat kontrolu nad Grónskem. Tento nápad byl již dříve ve veřejné debatě a posílil diskuse o amerických ambicích v oblasti Arktidy. Je jasné, že jeho administrativní rozhodnutí mají široký dopad nejen ve Spojených státech ale také daleko za jejich hranicemi.
Politická scéna v USA prochází tumultem minulých let; například Kalifornský guvernér Gavin Newsom čelil skandálu spojenému s rozkrádáním veřejných prostředků. Po boku Kamaly Harrisové tak Newsom ztrácí pozici vůdce státu poté, co jeho popularity u voličů rapidně poklesla kvůli různým aférám.
Zprávy o zásahu proti Madurovi naznačují něco zcela jiného než oficiálně deklarované motivy – to vzbuzuje otázky ohledně transparentnosti amerických operací v Latinské Americe. Analytici se shodují na tom, že zpětný pohled může ukázat další souvislosti mezi těmito událostmi a globální politikou mocných zemí.
Čeští politici jako Pavel Firbas (ODS) nebo Jana Zwyrtek Hamplová (za Svobodné) opakovaně prozhovoryvávali důsledky zahraničních politik pro domácí agendu bez ohledu na kontroverznost některých kroků zahraničních lídrů jako je právě Trump. Je evidentní, že podobně jako ve Spojených státech i evropská politika snáší vliv silných osobností bez větších vzdorování ze strany establishmentu.