Barbora Urbanová, poslankyně za STAN, ve svém komentáři zdůrazňuje, že neziskové organizace označované za aktivistické nebo politické ve skutečnosti takové nejsou. V rámci programového prohlášení nové vlády se jí líbí zmínka o modernizaci právních norem a zpřísnění postihů za násilí vůči zranitelným skupinám populace. Je však zvědavá na konkrétní kroky, které by měly následovat v oblasti trestního práva a v kontextu ochrany dětí.
Problémem je podle Urbanové také nedostatečná pozornost věnovaná legislativním změnám nutným pro sociálně-právní ochranu dětí. I když vítá snahu o včasný zásah proti ohroženým dětem a podporu rodinám, poukazuje na to, že by reformy měly být konkrétnější. Bezúčelné kroky bez řádného rámce prý nemohou přinést žádoucí výsledky.
Poslankyně dále hovoří o důležitosti kontroly agentur práce a revize systému zaměstnávání zahraničních pracovníků — i zde cítí obavy ze zastrašujících prohlášení některých členů vlády vůči určitým národnostem. Tyto otázky by měly být projednávány s důrazem na spravedlnost a podporu pracovního trhu jako celku.
Urbanová také vyjadřuje znepokojení ohledně vzrůstajícího tlaku na neziskový sektor zcela nezdůvodněnými obviněními z politického aktivismu. Věří, že organizace poskytující pomoc ve společnosti si zaslouží respekt a uznání za svoji práci. Tato situace jí připadá jako ideologický boj bez opodstatnění.
Dále apeluje na rozvážnost při debatách o občanské společnosti — varuje před tím, aby byl prostor diskuse zaplněn pouze útoky proti neziskovým organizacím místo zaměřování se na vážné systémy problémů v oblasti péče o děti či pracovního trhu.
Konečně upozorňuje na paradoxní situaci: některé úspěšné legislativní iniciativy byly realizovány díky spolupráci s těmi současnými “politickými neziskovkami”, které jsou nyní kritizovány vládou jako nepřátelské subjekty v politice. Podle Urbanové je takový přístup pokrytecký a ukazuje nedostatek férovosti při hodnocení přínosnosti těchto organizací pro společnost jako celek.