Filipovičová (KDU-ČSL) vyjádřila, že přátelský stát nesmí být hodnocen pouze podle počtu aplikací a digitálních služeb. Na zasedání, které se konalo v posledních dvou dnech, byla řeč o různých důvodech pro nedůvěru nové vládě. I když většina těchto argumentů je jí blízká, má v úmyslu se zaměřit na problémy vyplývající z každodenní zkušenosti lidí a jak tyto otázky ovlivňují malé podniky a obce.
V programovém prohlášení vlády se nachází některé pozitivní návrhy, jako je například koncept jednotného inkasního místa. Tato myšlenka by teoreticky mohla usnadnit výběr daní i sociálního pojištění jedním způsobem a jediným termínem. Nicméně toto idealistické zjednodušení často narazí na tvrdou realitu praxe.
Pravdou je, že podobné reformy zpravidla spustí období komplikovaných přechodů mezi starými a novými systémy. Místo toho, aby byl vytvořen jeden efektivní systém pro administrativu, obvykle se zavádějí dočasné metody a formuláře. Tento proces vytváří chaos nejen u státní správy ale také zatěžuje běžné občany, podnikatele i odborníky jako jsou účetní nebo poradci.
Navíc má vláda ambice zavést nový systém EET2, který se představuje jako moderní nástroj pro podnikatele. Je však třeba poznamenat, že takový krok zákonitě znamená další zvýšení administrativní zátěže včetně nových reportů či nutnosti změnit softwarové vybavení podnikatelů.
Na tuto skutečnost si Filipovičová klade důraz s tím, že povinnosti s neustálým množstvím podkladů dopadají nejen na samotné firmy ale i na jejich účetnictví či daňové poradenství již nynější doby. Zhoršující situace zahrnuje široké spektrum dokumentace od kontrolních hlášení až po pravidelnou komunikaci s finančním úřadem.
Dopad těchto opatření si zaslouží pozornost nás všech; jejich realizace ve firmách často vede ke stresu s mnoha dokumenty a potvrzeními namísto potřebného ulehčení situace ve vztahu k státní správě nebo rozvoji podnikání samotného.Filipovičová (KDU-ČSL) tvrdí, že přátelský stát se nevyjadřuje počtem aplikací a portálů, ale především důvěrou k občanům. Podotýká, že každá nová povinnost by měla být posuzována z pohledu těch, kteří ji budou ve skutečnosti plnit. V její představě o efektivní státní správě je klíčové zjednodušení administrativních procesů namísto vytváření dalších byrokratických překážek.
Současná situace v oblasti státní správy má za následek nárůst byrokracie. Nové nástroje a regulace často vyžadují pouze další dokumentaci a formální úkony. Místo toho, aby usnadnily podnikání, posilují pouze tlak na jednotlivce a společnosti už tak zatížené administrativními povinnostmi. Filipovičová poukazuje na to, že aktuální vládní program postrádá konkrétní kroky k odstranění duplicitních výkazů či ke snížení sankcí za formální chyby.
Lidé působící v menších firmách nebo starší generace se obvykle ocitají v situaci, kdy bez pomoci externích poradců nemají šanci komunikovat se státem. To vytváří další bariéry a nepotřebné náklady navíc pro tyto skupiny obyvatelstva. Dle Filipovičové je třeba hledat cestu k přímočařejšímu uspořádání vztahů s úřady.
Filipovičová kritizuje vládu také za to, že digitalizace je často chápána jako nutnost online komunikace s občany bez zvážení praktických dopadů na obyvatele. Její obavy pramení z pocitu nedostatečné podpory ze strany státu pro osoby či firmy snažící se orientovat v komplikovaném systému veřejné správy.
Žádná modernizace nebo snaha o lepší správu veřejných financí však nemůže odstranit hlavní problém – pocit drtivé administrativy převedené na jednotlivce namísto jejich ulehčení. I když Filipovičová podporuje změny ve fungování státu směrem k modernizaci procesů, necítí důvěru vůči současným řešení vlády.
Celkově tedy kritika směřuje k potřebě vytvořit systém skutečně odpovídající potřebám občanům a ne pouze splnit požadavky shora bez ohledu na realitu podmínek jejich realizace.