Karel Haas, poslanec za ODS, se vyjádřil k vládnímu programovému prohlášení a označil jej jako obsahující lživé informace. Ve svém vystoupení se zaměřil na ekonomické aspekty plánů vlády a zpochybnil jejich realistický dopad na státní rozpočet. I když jasně uvedl, že jeho cílem není osobní útok na vládu, považuje její předložené čísla za nerealistická.
Haas vycházel ze svého podrobného propočtu a upozornil na to, že v případě splnění všech závazků zmíněných v programovém prohlášení by roční náklady mohly dosáhnout 160 až 180 miliard korun. Dále varoval, že některé položky mohou mít dlouhodobější důsledky a projekce naznačuje, že po roce 2030 by celkové dopady spočívaly mezi 300 až 330 miliardami korun. Tyto údaje ilustrují vážnost problematiky úpravy státního rozpočtu v kontextu vládních slibů.
Podle Haase je nutné vyčíslení finančních dopadů provést pečlivě a s maximální přesností. Zmínil konkrétní položkový rozklad nákladů: například odhadované snížení příjmů ve výši přibližně 15 až 20 miliard korun spojených s převodem poplatků za obnovitelné zdroje na stát či ztrátu dividend z plánovaného zestátnění ČEZu. To jsou pouze některé části širšího obrazu komplikované situace.
Poslanec rovněž věnoval pozornost změnám v oblasti korporátních daní, které by mohly způsobit další pokles státních příjmů o desítky miliard ročně. Tato změna v oblasti daňového systému může podle jeho názoru výrazně narušit stabilitu financování veřejných služeb a důchodového systému.
Dále Karel Haas upozornil i na vrácení valorizačního vzorce starobních důchodů do stavu před důchodovou reformou jako politické rozhodnutí, které má dle něj své fatální následky pro ekonomiku země. V rámci této diskuse zdůraznil potřebu realistického pohledu na možnosti českého hospodářství právě ve vztahu k postupům vlády.
Vzhledem k těmto argumentům poslanec Haas vyslovil svou nedůvěru vůči vládě ODS i ostatním koaličním partnerům. Vyzval své kolegy ke kritickému myšlení ohledně těchto otázek a potřeby přijímat odpovědná opatření namísto populistických slibů bez reálného krytí v rozpočtu.Karel Haas, zástupce ODS, upozornil, že vládní programové prohlášení obsahuje lživé informace v jedné ze svých částí. Podle něj se návrhy na zvyšování platů ve školství a u příslušníků ozbrojených složek ukazují jako značně problematické, neboť odhadované náklady na tyto kroky mohou překročit původní očekávání. To vyvolává otázky ohledně skutečné schopnosti vlády těchto cílů dosáhnout.
Haas konkretizoval některé klíčové položky rozpočtu a jejich dopady. Například zmínil navýšení platů pedagogických pracovníků a přirovnal je k cílovým hodnotám uvedeným v vládním programu: nástupní plat učitele by měl činit 50 tisíc korun a průměrný plat 75 tisíc korun. Totéž se týká i ozbrojených složek, kde by podle prohlášení měly platy začínat také na 50 tisících korunách.
Další položkou je zrušení koncesionářských poplatků pro Český rozhlas a Českou televizi, které má znamenat roční úsporu přibližně 10 miliard korun. V důsledku zavedení nového daňového systému se plánuje také vrátit některé daňové výjimky jako školkovné nebo podpory manželů bez příjmu. Tento krok by si mohl vyžádat dalších osm miliard korun.
Z výše uvedeného dedukoval Haas celkovou částku očekávaného dopadu vládních slibů na státní finance – došlo k součtu více než 160 miliard korun za rok v případě naplnění slíbených cílů vládního programu. Toto číslo vzbuzuje pochybnosti o tom, jak reálně jsou tyto předpoklady překonatelné vzhledem k momentální ekonomické situaci.
Haas dále varoval před dvěma zásadními změnami v důchodovém systému: vrácení věku odchodu do důchodu zpět na 65 let a pozastavení tempa růstu nově přiznávaných důchodů mohou mít dramatický dopad na obyvatelstvo i státní rozpočet během následujících let.
Závěrem dodal, že všechny své výroky opírá o pečlivě zdokumentovaná data Národní rozpočtové rady. Tato instituce hraje klíčovou roli při ověřování ekonomických tvrzení všech politických stran v Poslanecké sněmovně a je nezbytné s jejími závěry počítat při politickém rozhodování.Haas (ODS) vyjádřil zásadní kritiku směrem k vládnímu programovému prohlášení, když na tiskové konferenci prohlásil, že v jednom z jeho bodů dochází k nepravdivému tvrzení. Podle něj je to závažné selhání, které by mohlo mít významný vliv na politické rozhodování a důvěru veřejnosti. Přímo se přitom spojil s Národní rozpočtovou radou a jejími analýzami, které ukazují závažné dopady plánovaných změn v důchodovém systému.
Důležité jsou zejména predikce ohledně zvýšení věku odchodu do důchodu a zpomalení růstu nově přiznávaných starobních důchodů. Tyto kroky by podle Haasových slov znamenaly snížení deficitů ve státním rozpočtu o zhruba 1,2 procenta HDP díky postupnému navýšení věku odchodu do důchodu na 67 let. Zároveň upozornil na fakt, že dostatečné financování těchto změn je naprosto klíčové pro udržitelnost českého ekonomického systému.
V následujících pasážích vyjádřil naději, že se vláda zamyslí nad těmito varováními a během svého volebního období může dojít ke korekcím. Upozornil na to, že Česká republika si nemůže dovolit ignorovat takového ekonomického vývoje či dokonce aktivně jej sabotovat své politikou.
Podle Haase chybí ve vládním programovém prohlášení i jasné vymezení k aktuálnímu konfliktu na Ukrajině. Zdůraznil potřebu globálního práva a mezinárodních vztahů jako základního předpokladu bezpečnosti České republiky. Vyzval vládu k tomu, aby se jasněji postavila za Ukrajinu tím způsobem, který by nejen podpořil její suverenitu proti agresi Ruska ale zároveň posílil postavení ČR v rámci mezinárodního společenství.
Zmíněné čtyři chybějící body popisující situaci okolo Ukrajiny považuje za klíčové prvky potřebné ke splnění zásadních požadavků České republiky vůči vlastní bezpečnosti i mezinárodnímu právu. Ideálně by podle jeho názoru měly být součástí každého programového dokumentu moderní vlády.
Na závěr kritiky pak označil jednu konkrétní část týkající se spravedlnosti jako lživou spolu s výtkou vůči ministrovi spravedlnosti ohledně nedostatečné formulace o ochraně občanských práv ze strany státu. Tento element považuje za vážnou slabinu programového prohlášení a dodává podporu myšlence posílení legislativy proti případným abusům státní moci vůči občanům občany bez odezvy nebo preventivních opatření ze strany státu.
Celkově Haas (ODS) vyjadřuje silný nesouhlas s některými aspekty vládního programu a volá po zásadnější diskuzi o dopadech navrhovaných politik na budoucnost České republiky i naznačuje cesty k možným úpravám politiky směřujících ke stabilním řešením socioekonomických problémů země.Haas z ODS vyjádřil své nesouhlasné stanovisko k jednomu bodu vládního programového prohlášení, který označil za nepravdivý. Upozornil, že tvrzení o zneužívání represivních složek vůči občanům v České republice není pravdivé ani opodstatněné. Podle něj se nic takového v naší zemi neděje a důrazně to odmítl.
Dále se Haas vyjádřil k části programu věnované právu a spravedlnosti, kde upozornil na rozpor mezi navrhovaným zvýšením trestní represe a plánovanými reformami ve vězeňství. Na jedné straně totiž navrhují zpřísnění postihů v oblastech jako jsou dopravní nehody nebo neplacení výživného, zatímco na druhé straně chtějí reformovat systém uvěznění. Zdůraznil, že tyto dva přístupy nejsou vzájemně kompatibilní.
Dalším tématem byla nutná obrana, která byla podle Haase součástí požadavků koaličního partnera SPD. Tato změna by mohla mít dopad na právní praxi ohledně nutné obrany a mohla by být problematická vzhledem k její citlivosti. Haas varoval před možným rizikem spojeným s otevřením této oblasti práva.
V diskusi o procesních kodexech zaujal Haas středovou pozici bez přílišného kritizování obsahu plánovaných reforem. Zatímco někteří kolegové volají po nových procesních kodexech, on chápe i možnost novelizace těch stávajících jako řešení současných problémů.
Taktéž zmínil absenci nového správního řádu, který byl zaveden v roce 2005 a považuje ho za překážku efektivního správního procesu v Česku. Podle jeho slov je současný správní proces příliš komplikovaný a brzdí různé subjekty snažící se zapojit do správních řízení.
Na závěr zdůraznil pozitivní značky směrem ke změnám v insolvenčním a exekučním právu; pokud přispějí ke větší rovnováze mezi právy dlužníků a věřitelů tak to uvítá jako krok správným směrem. Tento pohled naznačuje ochotu spolupracovat na vytváření výhodnějšího právního rámce v této oblasti pro všechny zúčastněné strany.V poslední době se objevily spory ohledně vládního programového prohlášení, konkrétně bodu týkajícího se legislativy ve sportu. Haas (ODS) tvrdí, že v jednom aspektu tohoto prohlášení je zahrnuta zmínka o legislativních otázkách, které nejsou pravdivé. Je přesvědčený, že některé myšlenky a návrhy uvedené v této kapitole již byly zpracovány jeho stranou nebo koalicí i přesto, že nebyly dosud schváleny.
První aktuální bod se týká přípravy komplexního zákona o sportu. Tento zákon je klíčový pro rozvoj sportovní infrastruktury a financování ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Podle Haase byla na jeho přípravě zajištěna transparentnost a bylo zapojeno také opozice během minulého mandátu. Zákon to má umožnit i díky tomu, že byl připraven s důvodovou zprávou a hodnocením dopadů.
Dalším významným prvkem této kapitoly je podpora výzkumu a inovací ve sportu. Česká republika už třetím rokem implementuje spolupráci mezi Národní sportovní agenturou a Českým olympijským výborem zaměřenou na špičkový výzkum v oblasti sportovních aktivit. Pokud bude tento trend pokračovat, Haas vyjadřuje optimismus nad jeho dalším rozvojem.
Haas rovněž upozorňuje na podporu bývalých olympioniků prostřednictvím důchodového systému pro tyto úspěšné atlety v případě starobního či invalidního důchodu. Tato iniciativní opatření již začala fungovat od loňského podzimu díky Asociaci národních sportovních organizací.
Další část této problematiky se zabývá vymezením rolí státu, krajů a municipalit při podpoře různých forem sportovní činnosti jak z investičního tak provozního hlediska. To jasně ukazuje potřebu přesného vymezení povinností těchto institucí pět pokrokovým způsobem odpovídajícím současným potřebám v oblasti podpory českého sportování.
Nakonec Haas označuje jeden bod týkající se ekonomiky jako kontroverzní – jde o plán privatizace energetické společnosti ČEZ skrze zpětný odkup akcií jejich majitelem státem. I když jsou názory odborníků na toto téma různorodé, Haas k němu má silný odpor – argumentuje proti němu tím, že představuje nevhodnou strategii pro českou ekonomiku založenou mimo jiné na tržním zdravém rozumu i budoucích nutných změnách energií.
Celkově lze říci, že Haas ze strany ODS přináší kritické pohledy k vládnímu programovému prohlášení zejména pak v oblastech souvisejících s legislativním rámcem pro oblast zdravotnictví i ekonomickou politiku státu vůči klíčovým firmám jako ČEZ nebo celkové koordinaci mezi jednotlivými úrovněmi správy státu při investicích do sporty či kultury.Haas (ODS) předložil názor, že vládní programové prohlášení obsahuje chybu, kterou je třeba opravit. Podle jeho tvrzení se důležité skutečnosti týkají hospodaření společnosti ČEZ a její roli na českém kapitálovém trhu. Ekonomické výsledky ČEZu ukazují na vysokou úroveň EBITDA, která se pohybuje kolem 130 miliard korun. Očekávaný čistý zisk za rok 2025 byl prezentován v rozmezí 27 až 30 miliard korun, což naznačuje stabilní finanční zdraví společnosti.
Hlavním bodem obav je potenciální návrh na výkup akcií společnosti ČEZ, který by mohl ohrozit nutné investice do obnovy a modernizace infrastrukturních projektů v energetice. Vlastnictví akcií by mělo umožnit reinvestice do projektů nezbytných pro další růst a rozvoj společnosti. Haas argumentuje tím, že takový krok by mohl vést k nebezpečnému oslabení postavení ČEZu i českého kapitálového trhu jako celku.
Dalším vážným problémem jsou dividendové výplaty státu z ČEZu. V období od roku 2020 do roku 2024 stát investoval na dividendách celkem 129 miliard korun, což podtrhuje hodnotu této firmy jako stabilního zdroje příjmů pro veřejný sektor. Pokud dojde k výkupu vlastních akcií bez potřebného přehodnocení dividendových politik a plánování investic, může to mít negativní dopady jak na firmy samotné, tak na jednotlivé drobné akcionáře.
Z hlediska širší ekonomické situace v České republice je nutno také zohlednit faktory ovlivňující tržní prostředí a konkurenceschopnost firem nejen v energetickém sektoru. Zestátnění nebo snížení majetkové účasti státu ve firmách může zasáhnout celkovou dynamiku burzy a vyvolat obavy mezi menšími investory o stabilitu svých aktiv.
Podle Haasova názoru hrozí minoritním akcionářům riziko spojené s plánovanými změnami ve vlastnické struktuře či strategiích operací firmy. Drobní akcionáři kupují podíl ve firmě především kvůli jejím dividendovým výplatám jako formě zabezpečení pro své důchodové plány.
Závěrem je třeba říct, že odbornící i veřejnost si diskuzi o formování budoucnosti činnosti ČEZu velice cení a berou tuto otázku jsem relevantně směrem ke zajištění dostupných cen energie pro občany České republiky s ohledem na její potřeby nejen dneska ale i v budoucnu.Haas z ODS ve svém prohlášení upozornil na to, že v jednom konkrétním bodě vládního programového prohlášení se nachází nepravdivá informace. Toto tvrzení vzbudilo pozornost a otevřelo diskusi o přesnosti a transparentnosti vládních závazků, což je v současném politickém klimatu velmi důležité.
Politik zdůraznil, že veřejnost má právo znát skutečnost o tom, co vláda slibuje a dodává. Není přijatelné zahrnovat do oficiálních dokumentů informace, které neodpovídají realitě. Haas varoval před tímto druhem dezinformace, která může ovlivnit důvěru občanů v politiky a jejich rozhodnutí.
V rámci této debaty vyzdvihl význam faktické diplomacie při tvorbě programových prohlášení. Podle něj musí mít politici odpovědnost za pravdivost svých výroků. V opačném případě riskují nejen ztrátu kredibility, ale také narušení vztahu mezi volenými představiteli a občany.
Dále uvedl příklady některých bodů ve vládních programech, které mohou být kontroverzní nebo zavádějící. Tyto body by měly projít podrobnou analýzou a diskuzí předtím než budou veřejně prezentovány jako oficiální závazky vlády.
Haas rovněž apeloval na ostatní politiky k větší otevřenosti a ochotě diskutovat o těchto otázkách bez ohledu na politickou příslušnost. Pouze skrze konstruktivní dialog je možné dosáhnout skutečných změn pro blaho společnosti jako celku.
Na závěr svého vystoupení Haas opětovně zdůraznil nutnost pravdy v politice jako základního kamene demokracie. Vyzval ke kolektivnímu úsilí směřujícímu k tomu, aby se podobné chyby už neopakovaly a aby politika byla reflektována s respektem vůči faktům a potřebám voličů.