Barbora Urbanová, členka hnutí STAN, kritizuje pokroucené argumenty a jasné lži ze strany zemědělské lobby, které ovlivnily nedávná rozhodnutí v Evropském parlamentu. Nyní se debatuje o tom, zda by měla být obchodní dohoda mezi EU a Mercosurem podrobena revizi Soudním dvorem Evropské unie. Toto zadání pro přezkum může vyústit v dlouhé zpoždění trvající měsíce či dokonce roky, což by mohlo znamenat konec této významné dohody.
Pro Českou republiku tento krok představuje nepochopitelnou situaci. V minulosti byla shoda na podpoře této dohody široká napříč politickým spektrum; jak vláda Andreje Babiše, tak kabinet Petra Fialy se vyjádřily ve prospěch její ratifikace. Přesto europoslanci hnutí ANO při hlasování zdrželi ruku od tlačítka, čímž šli proti zájmům své země i vládnímu konsensu. Ironií osudu je fakt, že tito zástupci původně podpořili návrh umožňující předložení smlouvy k soudní revizi.
Významnými hráči však nebyla pouze ANO; Markéta Gregorová se ke svému hlasování také nevyjádřila. I když se snažila demonstrovat svůj nesouhlas s iracionálními názory uvnitř svých frakcí Zelených a Patriotů tímto krokem protestovat proti rozhodnutím ostatních europoslanců ANO, celkově to nezměnilo situaci pro dohodu.
Dohoda mezi EU a Mercosurem nabízí příležitosti na ohromném trhu zahrnujícím 700 milionů lidí a zásadně snižuje obchodní bariéry pro evropské firmy. Tento krok urychlí přístup k důležitým surovinám potřebným pro rozvoj moderní ekonomiky členských států EU.
V současné geopolitické situaci je hledání nových strategických partnerství klíčové; úvahy o nadměrné závislosti na USA jsou riskantní. Proto je velmi důležité aktivně usilovat o podporu českého exportu prostřednictvím investic do malých a středních podniků zaměstnaných v průmyslovém nebo automobilovém sektoru.
Obavy z potřeby chránit národní zemědělství před levným masem jsou podle Urbanové neopodstatněné. Dohoda obsahuje kvóty na dovoz masa – například kvóty na hovězí činí jen 1,6 % celkové produkce EU – navíc všechny dovozy musí splňovat přísné unijní normy kvality.
Situace teď vyžaduje právnický rozbor podle dvě části: existuje čistě obchodní aspekt dohody bez nutnosti souhlasu všech členských států. Evropská komise má pravomoc začít tuto dohodu provádět ještě před vydáním rozsudku soudem a vzhledem k nebezpečí oslabení Evropy jako globálního hráče by Komise neměla váhat využít tuto možnost naplno.
Evropa nesmí klást sama sebe do role skanzenu bojícího se konkurence ze světa; měla by být odvážným hráčem schopným určovat pravidla hry na globálním poli obchodu.