Strana Svobodní se ostře vyjadřuje k otázce financování neziskových organizací ze státního rozpočtu, když tvrdí, že peníze daňových poplatníků by neměly sloužit k podpoře mezinárodních projektů s ideologickým zázemím. Vedení strany apeluje na potřebu transparentnosti v hospodaření za veřejné prostředky a varuje před jejich používáním jako “bankomatu” pro různé neziskovky.
V rámci Programu transformační spolupráce 2025, který spravuje ministerstvo zahraničních věcí, jsou podporovány projekty jako „Zážitkovým učením k aktivnímu občanství v Moldavsku“, nebo „Ekologická transformace těžebních oblastí Arménie“. Tyto projekty se zaměřují na posilování občanské angažovanosti či ekologické změny ve vybraných zemích. Svobodní však naznačují, že takové finanční podpory by neměly být z veřejných peněz.
Podle představitelů strany ministerstvo zahraničních věcí není určené k financování aktivit s politickým nebo ideologickým důrazem. Místo toho by mělo směřovat své úsilí ke strategického řízení mezinárodních vztahů a diplomacie bez přidávání dalších zátěžových položek do státního rozpočtu.
Kritika Svobodných směřuje i k samotnému principu dotační politiky a jejím nedostatkům. Spolupráce s neziskovými organizacemi často zahrnuje problémy s efektivností vynakládání prostředků. Rozhodující je podle jejich názoru nalezení rovnováhy mezi podporou užitečných iniciativ a ochranou zájmů daňových poplatníků.
Dále upozorňují na možné konflikty zájmů při poskytování dotací těmto projektům. Někdy mohou mít některé neziskové organizace skryté motivy nebo být ovlivněny lobbistickými skupinami, což může vést ke štěpení názorových skupin ve společnosti. To vytváří značný prostor pro obavy o transparentnost procesů financování.
Svobodní zdůrazňují význam odpovědného zacházení s veřejnými prostředky a volají po revizi stávajících dotačních mechanismů tak, aby skutečně odrážely potřeby české společnosti namísto idealistických projektů zaměřených na náročná témata dovnitř i ven ze země.
