Ve svém komentáři se Mgr. Jiří Nedvěd, představitel SOCDEM, táže, zda bychom měli ignorovat otázku Grónska. Dle něj je jasné, že česká vláda pod vedením Andreje Babiše nemůže přijmout zajímavou roli v grónských záležitostech či v politice Dánska. Nedvědovi odpovědi na situaci kolem Grónska přinášejí znepokojení ohledně české zahraniční politiky a orientace na mezinárodní scéně.
Nedvěd upozorňuje na to, že vyjadřování nesouhlasu bez následného jednání pouze odvádí pozornost od skutečně naléhavých problémů. Premiér Babiš má podle něj pravdu, když říká, že hysterické projevy nic neřeší; místo toho je důležité se věnovat dialogu a vyjednávání mezi státy. V Evropě platí jako základ pro jakoukoli formu spolupráce jasná podpora vůči partnerům čelícím různým formám tlaku ze strany mocností.
Podle jeho názoru však Česko za současného postavení zdánlivě směřuje k účasti v plánech USA, které by mohly rozdělit Evropskou unii a přetvořit ji na soubor států s vazalským postavením vůči Americe. Tato politika vyvolává obavy nejen u odborníků a analitiků, ale i mezi širokou veřejností.
Dále poukazuje na pokrytectví opozice reprezentované ODS – ta měla poslední čtyři roky tendenci připravovat půdu pro zapojení Česka do ”koalice přeochotných.” To znamená stát se součástí globálních projektů zaměřených spíše proti evropské integraci než jejímu posilování.
Nedvěd rovněž opakuje svůj názor ještě z minulosti ohledně vlivu Václava Klause a ukazuje kriticky směrem k tomu, co tento směr politiky přinesl české zahraniční politice jako celku. Trendy vládních rozhodnutí jsou pro nedávnou míru stability nebezpečné a naznačují potřebu reformy ve způsobu myšlení o české identitě ve světovém prostoru.
Pohled Mgr. Jiřího Nedvěda ukazuje apely nejen na fiskální stabilitu vnitra země ale také nutnost silné diplomatické politiky založené na spolupráci s našimi evropskými partnery – jen tak lze efektivně reagovat jak na aktuální výzvy mezinárodního prostředí tak i domací problémy bezpečnosti nebo ekonomiky České republiky.