Olga Richterová, poslankyně za Piráti, dnes vyjádřila obavy ohledně ignorace vládní koalice ze strany Andreje Babiše k účinné novele služebního zákona, která platí už rok. Na mimořádné schůzi vystoupila s kritikou průběhu projednávání dvou klíčových návrhů – novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny a návrhu zákona o státních zaměstnancích. Podle ní bylo zcela běžné hledat shodu mezi politickými kluby na začátku volebního období, což nyní chybí.
Richterová upozornila na to, že vláda zjevně opomíjí přípravu důležitých legislativních změn a jednací řád je toho jasným příkladem. Vládní poslanci se podle ní vyhnuli dohodě i přesto, že většina opozičních stran byla ochotná jednat o modernizaci tohoto pravidla. Piráti přitom mají zájem na konstruktivním dialogu a spolupráci v této oblasti.
Druhou problematikou je zákon o státních zaměstnancích, který byl připraven bez důkladného zvážení nedávných změn ve správě státu. Tato unáhlenost může vést k opakování chyb z minulosti u již tak citlivého tématu služebního zákona.
Richterová se dále zaměřila na tři klíčové aspekty rušení služebního zákona. Varovala před riziky spojenými s evropskými dotacemi. Protužící pozice státních úředníků byla totiž jednou z podmínek Evropské komise pro získání fondů; jejich odstranění by mohlo znamenat ohrožení velkých finančních prostředků určených pro Českou republiku.
Mezi dalšími výhrady Pirátů je obava ze zvýšeného politického tlaku na experty ve veřejné správě a možné neoprávněné ovlivnění přidělování dotací na základě politických preferencí místo odborných kritérií. To by mělo závažný dopad nejen na transparentnost veřejných financí, ale také na využívání evropských rozpočtových zdrojů.
Při pohledu do budoucna však Richterová naléhavě žádá vládu o rozvážnost a vyslyšení varování před těmito zásadními námětky proti jednoduchému zrušení dlouhodobého konceptu služebního zákona. Označila tuto situaci za naprosto nepřípustnou s odkazem k potřebám občanů i institucím v rámci české správy státu v současnosti i do budoucna.Richterová z hnutí Piráti upozorňuje, že vláda již více než rok nepřihlíží k účinnosti novely služebního zákona. Tato novela měla přinést potřebné změny v organizační struktuře a efektivitě státní správy. Místo toho se však zdá, že vládní návrhy pouze prohlubují problematické aspekty zdejšího státního aparátu.
Podle Richterové se aktuální legislativní iniciativy vracejí k praktikám z devadesátých let, což vede k nelichotivému stavu státních služeb. Mezi hlavní problémy patří setrvání na zastaralých platových tabulkách, které jsou založeny výhradně na počtu odsloužených let. To negativně ovlivňuje nejen motivaci zaměstnanců, ale i schopnost státu konkurovat ostatním institutům v moderním světě.
Dále Richterová kritizuje vedení ministerstev a neexistenci skutečných vůdců mezi úředníky. Namísto odborníků je systému udělena pozice tzv. státních tajemníků, kteří nejsou schopni správně řídit agendu ministry zvolenými politiky. Tímto způsobem se omezují možnosti pro skupování kompetencí a koordinaci priorit napříč resorty.
V této souvislosti se ukázala jako zásadnější otázka celková nezávislost expertů na vládnoucích politických tlacích. Nově navrhované změny zdají být krokem zpět směrem k systémům autoritářských států jako je Maďarsko pod vedením Viktora Orbána nebo Slovensko za Roberta Fica.
Richterová dále varuje před chybami obsaženými v důvodových zprávách novely zákona o státní službě a poukazuje na to, že řada omylů nebyla aktualizována po posledních úpravách provedených flexibilizační novelou před rokem. Je přesvědčena, že tyto výhrady již neplatí a doufá ve vyhodnocení efektivnosti realizovaných změn během uplynulého roku.
Jako finální poznámku hodnotí Richterová ochotu Pirátů jednat o věcném zlepšení situace ve veřejné správě s tím, že současná vláda svými návrhy neposkytla prostor pro spolupráci několika stran při řešení klíčových problémů statního aparátu – zejména co se týká modernizace platového systému a efektivního řízení na ministerstvech. Jejich nedostatek vedl k pocitu rozčarování nad současným přístupem vlády ke klíčovým otázkám české administrativy.Vláda již více než rok ignoruje účinnou novelu služebního zákona, což zdůrazňuje Richterová z hnutí Piráti. Tato situace vyvolává obavy o dodržování zákonných předpisů a transparentnosti v úřadech. Podle ní je chování vlády v této věci nepřijatelné a svědčí o nátlaku na státní správu.
Richterová upozorňuje na to, že nová pravidla, která by měla posílit práva zaměstnanců ve veřejné sféře a odstranit neefektivní praxi v řízení úředníků, zůstávají bez povšimnutí. Novela byla schválena s cílem přinést změny do způsobu fungování státní správy, avšak vláda ji nedokáže implementovat do praxe.
Dále Richterová poukazuje na možné negativní důsledky tohoto opomíjení novely pro kvalitu poskytovaných služeb občanům. Opakované upozorňování na laxnost vlády v této oblasti pak vyzývá k větší odpovědnosti vůči práci úředníků a jejich podmínkám.
Richterová rovněž fikci nekntrolovaných praktik ve státní správě označuje za doslova mafiánské chování. Místo toho, aby se reformy dostávaly do života občanů, čelíme stagnaci a nečinnosti ze strany těch, kdo mají držet zodpovědnost za efektivitu veřejné správy.
Zároveň Pirátka kritizuje vládní koalici za nedostatečné kroky ve prospěch rodin. Upozorňuje na mezery v podpoře rodinních politik a nutnost prosadit potřebné reformy pro zvýšení životní úrovně obyvatelstva.
Kromě toho se Richterová obává negativních dopadů stávající situace i budoucích generací. Ignorace novelizovaného služebního zákona podle ní ukazuje celkový stav přístupu vlády k problematice státní správy jako celek – tedy nezájem zaměřit se na zásadní změny a inovace činící systém mnohem efektivnějším pro všechny občany České republiky.