Michaela Šebelová, poslankyně za STAN, ostře kritizovala současné rozhodnutí vlády týkající se odměňování parasportovců s tím, že “výmluvy si s prominutím strčte někam”. Upozornila na to, jak se v mediálním prostoru neustále objevují různé kauzy, které odvádějí pozornost od vážných témat. Jedním z nich je právě přístup vlády k parasportovcům v souvislosti s nadcházejícími zimními olympijskými a paralympijskými hrami. Šebelová zdůraznila, že současná situace a rozhodovací procesy jsou pro tyto sportovce ostudné.
Podle jejího názoru je důležité podpořit zdravý životní styl populace prostřednictvím sportu. Měla pozitivní názor na vznik ministerstva pro sport a zdraví jako na krok správným směrem. Věří totiž, že podporou ve sportu lze přispět ke zlepšení celkového zdravotního stavu obyvatelstva.
Šebelová zároveň upozornila na historické rozdíly v odměňování parasportovců a poprvé poukázala i na sjednocení těchto odměn během minulých vládních období. Vytvoření rezortního centra pro parasport v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí považuje za významný krok vpřed. Podle ní představuje sport jednotnou platformu pro všechny občany bez ohledu na jejich fyzické postižení.
Poslankyně odsoudila jakékoli technicistní argumenty proti spravedlivému odměňování parasportovců jako diskriminační vůči těmto jedincům. Ti se často potýkají s mnoha překážkami — nejenom po stránce fyzické kondice, ale také nedostatečné viditelnosti ve společnosti nebo nedostatku financí ze strany sponzorů.
Šebelová výslovně vyjadřuje frustraci nad tím, jak si vláda vůbec dovoluje šetřit na lidech, kteří nosí vlajku České republiky s hrdostí při mezinárodních soutěžích. Použila příklad ministra školství Roberta Plagy či ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha z hlediska odpovědnosti za tuto situaci – tito ministři by měli mít zájem o to, aby byli všichni občané rovněž uznáváni a respektováni ve svých snahách.
Na závěr vyzdvihla obtížnost života lidských bytostí postižených různými handicapy a apelovala na širší veřejnost i politiky: Femininita nebo kategorie není důvodem ke znevýhodnění jednoho typu sporu před druhým — talent by měl být vždy oceněn spravedlivě vzhledem k pozadí každého jednotlivého atleta bez ohledu na jejich fyzické limity nebo disciplínu.Šebelová (STAN) se ostře vyjádřila k rozhodnutí vlády, které považuje za neomluvitelné a uvádí, že výmluvy by si měly příslušné místa strčit někam. Vyzývá tak kabinet, aby znovu zvážil svůj postoj vůči paralympijským sportovcům a jejich zasloužené odměny. Podle ní je potřeba hodnotit úsilí těchto lidí, kteří se snaží reprezentovat naši zemi i přesto, že čelí životním překážkám.
Ocenila také zvýšenou pozornost médií pářením nedávných paralympijských her v Paříži. Jejich větší viditelnost je podle ní důležitá pro zviditelnění parasportu a motivaci sportovců. Šebelová také zmínila pozitivní krok prezidenta republiky, který vyjádřil uznání medailistům za jejich úspěchy v podobě medailí za zásluhy. Přes tyto pokroky však vyjadřuje obavy o snížení finanční podpory pro parasportovce.
Vypravila příběh ze své domoviny Ostravy, kde se odehrálo mistrovství světa v parahokeji v roce 2019. Připomněla také film “Neporazitelný,” který je aktuálně promítán v kinech a doporučuje jeho sledování všem zájemcům o tuto problematiku.
Historie parahokeje není tak rozsáhlá jako u běžných hokejových soutěží; zatímco USA a Kanada disponují silnými týmy tvořenými válečnými veterány s profesionálními podmínkami, českým hráčům často chybějí potřebné zdroje a prostředky ke kvalitnímu tréninku. Na mistrovství světa však dosáhli denního umístění čtvrtého místa díky svému nasazení a tvrdé práci ve vlastních amatérských podmínkách.
Český tým během svého vystoupení hrál proti Američanům ve velmi náročném zápase s výsledkem 10:0 ve prospěch soupeře. Nicméně po jednom vstřeleném gólu českých hokejistů propukli fanoušci v obrovský triumfální jásot – atmosféra byla jako na olympiádě. To bylo překvapující nejen pro české diváky ale i americké hráče; atmosféra plná podpory změnila celkový průběh zápasu tím způsobem, že Američané už nechtěli dále navyšovat skóre.
Šebelová uvedla zajímavou skutečnost – američtí hráči byli natolik ovlivněni bouřícími fanoušky na tribunách ostravské arény, že se stali méně efektivními na ledové ploše než během standardních zápasů bez diváků či povzbuzování ze strany fans. Byli unavení tlakem pozitivních emocí publika při vytváření atmosféry odpovídající normálnímu lednímu hokeji.
S ohledem na všechny tyto faktory Šebelová kritizovala vládu za to, jak málo si váží osob s tělesným postižením vytrvale usilujících o to být aktivní součásti společnosti prostřednictvím sportu navzdory obtížným životním okolnostem.Na nedávném jednání se Šebelová z hnutí STAN vyjádřila k rozhodnutí, které podle ní uráží všechny občany se zdravotním postižením. Její slova obsahovala jasnou výtku vůči technicistním vysvětlením a výmluvám, které neobstojí před vážností situace. „Ty výmluvy si s prominutím strčte někam,“ prohlásila a vyzvala k novému zvážení stavu, což její názor dělá nezaměnitelným v kontextu současných diskuzí o podpoře zdravotně postižených.
Šebelová dále kritizovala přístup vlády k otázkám handicapovaných osob a zdůraznila potřebu empatie a konkrétních kroků namísto pouhých technických řešení. Uvedla, že navrhované změny systémově přehlížejí skutečné problémy, jimž čelí tito lidé v každodenním životě. Podle ní je nezbytné pohled na návrhy zaostřit na validní potřeby dotčených skupin obyvatelstva.
Hlavní poselství Šebelové bylo nasměrováno na usilování o reálné změny pro občany se zdravotním postižením. Ve svém vystoupení apelovala nejen na kolegy ve vládě, ale i na širokou veřejnost, aby si uvědomili důsledky takového rozhodnutí. „To není jen číslo nebo statistika; za tím stojí skutečné životy,“ připomněla význam humanistického přístupu při tvorbě politiky.
Navíc poukázala na to, že bez efektivního spojení mezi prevencí a lékařskou péčí nelze dosáhnout žádoucích výsledků v oblasti zdraví populace jako celku. Důraz kladla také na důležitost spolupráce různých sektorů ve společnosti při hledání řešení aktuálních problémů.
V další části svého projevu upozornila Šebelová (STAN) také na příkladné mezinárodní spolupráce s slovenskou opozicí jako potenciální příležitosti pro sdílící zkušenosti a know-how v oblasti poskytování péče handicapovaným občanům. Zmínila nutnost hledat inspiraci za hranicemi republiky tam, kde by mohli získat efektivní modely praxe.
Závěr jejího vystoupení měl motivační charakter – vyjádřila víru v kolektivní snahu najít smysluplná řešení pro všechny ohrožené skupiny obyvatelstva, zejména pak pro ty nejzranitelnější mezi námi. Tato slova také odrážela povinnost každého člena společnosti dodržovat princip shovívavosti vůči těm méně šťastným a vítat vstřícné kroky směřující ke zlepšení jejich života.