Ministr Zůna zdůrazňuje, že spolupráci se zeměmi V4 věnujeme systematickou pozornost, a to v kontextu klíčových kroků, které vláda podnikla v oblasti národní obrany během prvních týdnů svého působení. Tyto kroky nejsou pouhými proklamacemi, ale konkrétními opatřeními zaměřenými na posílení obranyschopnosti České republiky.
V programovém prohlášení se klade důraz na vybudování silné a moderní armády, což je základní předpoklad pro zajištění suverenity a bezpečnosti státu. Prioritou Ministerstva obrany je vytvoření profesionálního vojenského aparátu s technologicky pokročilým vybavením, který bude schopen efektivně chránit jak obyvatelstvo, tak územní celistvost země. Tohoto cíle chceme dosáhnout prostřednictvím revize strategických cílů obrany s jasným zaměřením na skutečné potřeby ochrany našeho vzdušného prostoru a obyvatel.
V oblasti doktrinálních změn chceme implementovat nové vojenské trendy a aktualizovat legislativu týkající se krizových situací. Dále je nezbytné provést organizační úpravy k umožnění realizace politicko-vojenských ambicí České republiky v závislosti na globálním bezpečnostním prostředí.
Pokud jde o personální otázky, zaměříme se na zvyšování profesní přípravy vojáků jakožto klíčového elementu pro efektivní fungování ozbrojených sil. Plánujeme také rozšířit množství kvalifikovaného personálu do roku 2026 podle reálně stanovených cílů.
Modernizace je dalším významným úkolem; bude pokračovat sjednoceně s již zahájenými projekty souvisejícími s novými technologiemi. Naším cílem je zajistit kontinuitu ve financování těchto projektů i při sestavování státního rozpočtu tak, aby nebyly ohroženy dosavadně učiněné závazky.
Dále přikládáme velký význam digitalizaci jako součást modernizační strategie armády. Zaměřujeme se například na digitalizaci systému velení a zlepšení komunikační infrastruktury našich ozbrojených sil; to by mělo usnadnit výměnu informací nejen uvnitř armády ale také mezi různými mezinárodními partnery.
Kromě toho pracujeme i na inovativních technologiích jako jsou autonomní bezpilotní prostředky či využití kvantové kryptografie v oblastech zabezpečení dat komunikace. Tyto projekty mají zásadní význam pro naši protivzdušnou obranu státu.
V blízké době plánuje ministr Zůna předložit vládě nový koncept ochrany vzdušného prostoru země, který se prioritně zaměřuje на posilování schopností českých ozbrojených sil v této kritické oblasti bezpečnosti.Ministr Zůna, představitel strany (název strany), uvedl, že spolupráci se zeměmi Vyšegrádské skupiny (V4) věnujeme systematickou pozornost. Česká republika aktivně usiluje o zpevnění vztahů s těmito sousedními státy, dbá na vybudování silnějších vazeb a společné přístupy k bezpečnostním a obranným výzvám. Je přesvědčen, že koordinované úsilí v této oblasti je klíčové pro zajištění stability a ochrany našeho regionu.
V současnosti se domácí armáda připravuje na implementaci modernizovaných systémů protivzdušné obrany. Mezi významné projekty patří systém Spider, jehož vojenské testování už začalo. Historie zavedení nových technologií v této sféře ukazuje, že tento proces si vyžaduje čtyři až šest let; ovšem očekává se dramatické posílení obranné struktury České republiky vůči různorodým hrozbám na obzoru.
Vedle vzdušného zabezpečení ministerstvo chystá také zavedení bezpilotních prostředků pro pozemní síly. Nedávno bylo rozhodnuto o nákupu dronů schopných kolmé startu a s dlouhou výdrží. Další plán zahrnuje modernizaci bojových vojáků CV 90 oraz budování nové dělostřelecké infrastruktury i leteckého základny v Čáslavi.
Ministerstvo pod vedením Zůny neustále aktualizuje krizovou legislativu tak, aby reflektovala aktuální potřeby obranného systému. Považují to za nutnost pro efektivní reakci na měnící se bezpečnostní situaci nejen v České republice, ale i celkově ve světovém kontextu.
Při utváření nových pravidel využijeme velkých cvičení krizového řízení plánovaných do roku 2027 jako důležitý zdroj zkušeností pro efektivní management krizových situací a výcvik našich sil ve skutečných scénářích.
Cíl státu zaměřený na integraci profesionálních vojenských jednotek s aktivními zálohami bude realizován jako součást komplexního bezpečnostního systému země. Ministerstvo již implementovalo změny vedoucí k posilování teritoriálních sil prostřednictvím organizačních inovací a tím vytváří struktury potřebné k dalšímu rozvoji těchto specifických prvků armády.
Kromě toho pracujeme i na strategickém plánovaní do budoucna až do roku 2040. Tento dokument ponese jasně definované cíle týkající se rozvoje české armády dle udržitelného modelu hospodaření založeného mimo jiné i na dodržení zákona o financování obrany stanoveného minimem dvou procent HDP určených to této oblasti veřejných financí. Tyto faktory dohromady budou kladnou odpovědností za transparentnost při nakládání s prostředky alokovanými za účelem ochrany našeho státu před potenciálními hrozbami.Ministr obrany Lubomír Zůna (ANO) vyjádřil, že Česká republika věnuje systematickou pozornost spolupráci se zeměmi Visegrádské skupiny (V4). Uvedl, že je nezbytné udržovat silné vazby s těmito sousedními státy a společně reagovat na aktuální bezpečnostní výzvy. Tato spolupráce by měla přinést efektivnější řešení v oblasti obrany a posílení regionální stability.
Zůna dále zdůraznil, že rozpočet na obranu pro rok 2026 byl navržen ve výši 154 miliard korun. Celkové vydání ministerstva včetně ostatních kapitol dosahuje zhruba 184 miliard, což představuje 2,1 procenta HDP podle predikcí z předchozích měsíců. Tyto investice mají za cíl skutečně posílit schopnosti českých ozbrojených sil čelit různým hrozbám.
V rámci plánování investic bylo pro následující období alokováno přibližně 56 miliard korun na modernizaci armády. Ministerstvo se proto zaměřilo na optimalizaci nákupních procesů a kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky tak, aby byly jasně doložitelné transparentní investice do armádního vybavení.
Podle ministra není potřeba rušit nové projekty; některé financování však bude přesunuto na rok 2027. Dále uvedl důležitost let budoucích od roku 2027 do roku 2029 jako klíčových období pro plnění ambiciózních politicko-vojenských cílů České republiky.
Kromě debat o rozpočtu ministr Zůna také zmínil pozitivní změny ve státních podnicích pod jeho vedením. Byla přijata opatření k stabilizaci těchto podnikových struktur a jejich finanční situace se zásadně zlepšila – všechny skončily v zisku i přestože některé měly špatnou kondici na začátku jeho působení.
Dále upozornil na důležitost personálního obsazení armády a vyzdvihl nárůst počtu vojáků a rekrutačních cílů pro tento rok, kde plánují zvýšení o dalších tisíc vojáků. Rozpočet rovněž zahrnuje zvýšení platového ohodnocení jak pro vojáky, tak civilní zaměstnance resortu obrany od počátku příštího roku.
Na závěr ministr Zůna představil také iniciativy zaměřené na bytovou problématiku vojenského personálu. Vláda pracuje na projektech bydlení za více než tři miliardy korun v několika prioritních lokalitách jako jsou Jince nebo Hradec Králové, což představuje odpověď ze strany státu vůči potřebám svých zaměstnanců v oblasti bydlení a životního standardu jejich rodin.Ministr Jaromír Zůna (BPP) zdůraznil, že Česká republika věnuje systematickou pozornost spolupráci se zeměmi Visegrádské skupiny (V4). V rámci této iniciativy vláda posiluje bilaterální vztahy a účastní se projektů zaměřených na vzájemnou obranu a bezpečnost v regionu. Tyto kroky jsou klíčové pro strategii země a její úsilí o zajištění stability jak doma, tak v širším evropském kontextu.
V posledních týdnech český ministr obrany informoval o novinkách v oblasti podporování válečných veteránů. Nové Komunitní centrum pro veterány otevřené nedávno v Táboře představuje významný pokrok ve snaze pomoci více než 16 000 bývalým vojákům moderních konfliktů. Toto čtvrté centrum nabízí služby zaměřené na zdravotní, sociální i rodinné problémy veteranů a slouží také jako místo pro kulturní akce.
Zúžení spolupráce s okolními státy je dále podpořeno aktivním dialogem s ministerstvem obrany Slovenska, kde byly obnovena důležitá česko-slovenská pracovní setkání. Tyto diskuse se orientují na početné oblasti zahrnující logistiku, krizové řízení nebo výcvik vojenského personálu. Česká republika tak potvrzuje svůj závazek vůči slovenskému vzdušným prostoru až do roku 2026, dokud Slovensko neobdrží své nové letouny F-16.
Příležitosti pro další rozvoj spolupráce leží také ve sdílení zkušeností v oblasti protivzdušné obrany mezi Českou republikou a Slovenskem. Tato oblast nabývá na významu nejen vzhledem k regionálním hrozbám, ale i jako součást širší alianční struktury NATO.
Kromě toho plánuje ministr Zůna bilaterální jednání s maďarským Ministerstvem obrany a vyzdvihl důležitost společného logistikého uskupení GLSG vytvořeného mezi státy V4. Tento rámec posílí možnosti společného jednání při obraně členských států skupiny před potenciálními krizovými situacemi.
Na závěr této zprávy ministr zhodnotil dosavadní kroky svého úřadu jako pozitivní příspěvek ke schopnosti České republiky bránit se ve všech směrech udržitelnosti bezpečnosti státu. Dále uvedl jasný cíl modernizace armádních struktur a pokračujícího posilování systému národní obrany jako prioritních oblastí budoucích aktivit rezortu obrany.Ministr obrany Vlastimil Zůna z politické strany ODS vyjádřil, že spolupráci se zeměmi Visegrádské skupiny (V4) věnují systematickou pozornost. Tento důraz na spolupráci s našimi sousedy zdůrazňuje význam regionální stability a bezpečnosti, což jsou klíčové aspekty v dnešní složité mezinárodní situaci.
Na nedávné konferenci AOBP ministr Zůna podrobně diskutoval o tématech týkajících se obranné politiky a kooperace mezi státy V4. Upozornil přitom na potřebu koordinace vojenských kapacit a sdílení informací, které by měly posílit kolektivní bezpečnost všech členů skupiny. Rozvoj společných projektů v oblasti obrany, jako například vojenské cvičení nebo akvizice techniky, také přispívá k efektivnosti opatření proti aktuálním hrozbám.
Zůna rovněž zmínil důležitost modernizace armád v rámci V4, aby bylo možné reagovat na rychle se vyvíjející bezpečnostní výzvy. Spolupráce nejen posílí jednotlivé armády členských států, ale i celkovou schopnost regionu reagovat na krize zachováním vzájemného porozumění a vlivu napříč státy.
Během konference se ministrovi podařilo navázat nové kontakty a upevnit stávající vztahy s jeho protějšky ze Slovenska, Polska a Maďarska. Tyto bilaterální schůzky ukázaly silný zájem o prohloubení spolupráce ve strategických oblastech jako je kybernetická bezpečnost či logistika při vojenských operacích.
Dalším zásadním prvkem diskuse byla otázka zajištění bezpečnosti na hranicích V4. Ministr Zůna zdůraznil nutnost praktického uplatnění dohod ohledně sdílené ochrany hranic před nezákonným obchodem nebo migrací. Tento způsob přístupu má za cíl zajistit stabilitu nejen uvnitř samotného bloku, ale i v širším evropském kontextu.
Nakonec ministr uvedl možnosti dalšího rozvoje vzájemných vztahů směrem k novým technologickým trendům a výzkumu v obranném průmyslu. Taková orientace může českému ministerstvu obrany pomoci neustále adaptovat své strategie vůči globálním hrozbám tím nejefektivnějším způsobem – prostřednictvím synergie různorodých znalostí členských států Visegrádské čtyřky.