Důvěra v politiky je podle Jiřího Maška z hnutí ANO rozbitá napadrť. Tento stav naznačuje, jak silně je česká politická scéna rozdělená a jak se občané cítí ohledně transparentnosti vládních rozhodnutí. Situace na Hradě, kde se konají pravidelné zákulisní schůzky, spíše než aby uklidňovaly panující napětí, přispívají k nejasnostem a spekulacím o reálných motivech vedení státu.
Ministr obrany a náčelník generálního štábu byli povoláni na Hrad. Tato akce vyvolává otázky: jsou standardní postupy jako vláda či bezpečnostní rada zbytečné? Zdá se, že prezidentova moc překračuje obvyklé mantinely a zasahuje do řízení armády mnohem více, než by mělo být běžné.
Na pozadí této situace se objevují i diskuse o tom, zda jsou letadla L-159 skutečně nezbytnou součástí armádního vybavení nebo už jde jen o nadbytečné položky ve výbavě. To znamená značný obrat v pozicích politiků a vojenských představitelů zabývajících se touto problematikou, což budí nedůvěru veřejnosti k jejich dříve prohlašovaným tvrzením.
Dále dochází k podezření ohledně toho, kdo vlastně řídí armádní struktury—zda ministerstvo nebo samotný Hrad s jeho blízkými spolupracovníky. Je možné si položit otázku: pokud náčelník generálního štábui odmítne ministra obrany poslechnout kvůli nedostatku razítka? Tento krok může být chápán jako oslabování autority ministerstva ze strany prezidentského úřadu.
Mašek kritizuje aktivitu prezidenta jako snahu o rozbití jednoty vlády a navrhuje paralely s činnostmi rovnajících se politickému manipulování ze strany silných hráčů bez odpovědnosti vůči voličům. Přístup Hradu k fungování vlády ukazuje na nestandardní mocenské hry zaměřené více na osobní zájmy než na potřeby státní správy či občanů.
Ve světle těchto událostí je důležité zamyslet se nad skutečnými záměry těchto jednání za zavřenými dveřmi a zajistit tak průhlednost v rozhodovacích procesech pro zachování důvěry veřejnosti vůči politice jako celku. Jiří Mašek tedy apeluje na potřebu obnovit standardy fungování demokracie ve státě bez aktivit namotivovaných osobním prospěchem jednotlivců ve vyšších funkcích.