Ministryně Alena Schillerová z hnutí ANO 2011 prohlásila, že po čtyřech letech teď do Poslanecké sněmovny vstupuje státní rozpočet, který je konečně transparentní a realistický. V obdobích minulých bylo veřejnosti i poslancům předkládáno zkreslené hospodaření vlády Petra Fialy a Zbyňka Stanjury, kdy byly výdaje uměle podhodnocovány a příjmy nadhodnocovány. Tato „rozpočtová hra na schovávanou“ navíc zahrnovala i manipulační praktiky s půjčkami či dividendami.
Podle Schillerové se vláda snažila skrýt skutečný stav financí za kosmetickými úpravami údajů, místo aby předložila závažné informace o deficitech své činnosti. Obvinila přítomnou vládní garnituru z toho, že odmítala veřejně akceptovat realitu svých špatných výsledků hospodaření. Představitelé Fialovy vlády prý zveřejňovali vylepšené statistiky a neochotně se zpovídali z reálného stavu rozpočtu.
Ministryně zdůraznila, že nový návrh rozpočtu pro rok 2026 sestavený Ministerstvem financí obsahuje opravená čísla bez jakýchkoliv skrytých deficitů. Uvedla také slib, že nadcházející rozpočty budou zahrnovat realistická čísla bez pokusů cokoliv skrývat nebo manipulovat s fakty o finančních tocích státu.
Schillerová rovněž kritizovala původní nezrevidovaný návrh z dílny Stanjury a Fialy jako plný nebezpečných nedostatků – pokud by tento návrh byl realizován tak jak je, skryté dluhy by pravděpodobně dosáhly alespoň 350 miliard korun kvůli chybějícím příjmům ze sociálního pojištění či nedostatečným prostředkům pro klíčové projekty jako například dopravní infrastruktura.
Dále varovala před důsledky neschopnosti této vlády jasně počítat skutečné náklady na různé programy proto musí být tyto položky brány v potaz při každém plánování budoucího rozpočtu. Podle Schillerové to svědčí o celkové nesolidnosti přístupu k řízení státní ekonomiky. Bez adekvátních zdrojů nemohou být spláceny ani závazky vůči občanům.
Toto vyhlášení ministryně společnost vyzvalo k zamyšlení: Již není možné ignorovat realitu spojenou s hospodařením státu a jeho odpovědností vůči obyvatelstvu — lidem jsou stále zasílány platby za důležité služby i dávky Ztratily-li totiž daňové přiznání svoji transparentnost v pravidelném hlášení o skutečnosti; národ si zaslouží jasná data ohledně svého blahobytu zabořeného ve vlastních daních.Ministryně financí Alena Schillerová vyjádřila kritiku vůči bývalému premiérovi Petrovi Fialovi a ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi, když označila jejich působení za rozpočtovou hru na schovávanou, která trvala čtyři roky. Podle ní nedostatečně reagovali na skutečný stav státního rozpočtu a činili rozhodnutí, která nebyla transparentní a odpovídající realitě.
Zaměřila se především na situaci Ministerstva práce a sociálních věcí. V minulém roce musela vláda vedená Fialou navýšit plánovaný rozpočet této kapitoly o 12 miliard korun, aby pokryla nedostatky jako zejména v oblasti příspěvků na péči či podpory v nezaměstnanosti. Konkrétně chybělo 1,6 miliardy korun pro příspěvek na péči nebo 3 miliardy pro podpory nezaměstnaných.
Jak si ale ministryně všimla, i přes rostoucí povinnosti státu v oblasti dávek od ledna roku 2026 se návrh rozpočtu podle vlády ODS neměl podle ní navyšovat takovým způsobem, jaký by očekávala. Místo toho došlo k poklesu u několika klíčových položek; například nestačilo to na podporu nemocenského pojištění nebo zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Důsledkem tohoto formálního přístupu muselo Hnutí ANO přistoupit ke zvýšení zákonných výdajů ve výši až 17 miliard korun orientovaných právě na sociální dávky. Tato skutečnost je podle Schillerové důkazem o nepřípustném skrývání skutečnosti před veřejností.
Na závěr ministryně jasně upozornila opozici: Ti nemají morální právo kritizovat současné deficitní hospodaření státu při zohlednění faktu, že sami připravili rozpočet s výrazně vyšším schodkem. Podtrhla vážnost stávajících problémů jako jsou klesající reálné platy či tlak šedé ekonomiky a ujistila občany o úsilí své vlády při řešení těchto náročných výzev bez jakýchkoliv iluzí či manipulací s čísly státního hospodaření.Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vyjadřuje silnou kritiku na adresu bývalé vlády, představované především premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Podle jejích slov se tito politici po dlouhé čtyři roky zabývali rozpočtovou „hrůzou na schovávanou“, což vedlo k deficitům, které nyní vláda musí řešit. Schillerová poukazuje na to, že výsledný deficit dosáhl 310 miliard korun, což je pouze o 24 miliard více než původně nerealistický odhad.
V současnosti se ministryně dotýká i problematiky sociálních dávek a nekrytých výdajů v rámci Státního fondu dopravní infrastruktury. Dle jejího vyjádření byla nutná revize rozpočtu, která zohledňuje chybějící miliardy v těchto oblastech. Financování bylo navíc ovlivněno nižšími příjmy z pojistného a dividendami, které byly plánovány ve vyšších částkách.
Schillerová zdůrazňuje, že skutečný deficit si zaslouží pozornost vzhledem k odpovědnosti bývalého kabinetu za jeho vznik. Celkový schodek prý nese plnou zodpovědnost Petr Fiala a jeho tým. Významným aspektem je pro ni také stanovení prioritních investic v rámci zmíněných 24 miliard korun.
Ministerstvo financí posuzovalo soulad návrhu státního rozpočtu s pravidly odpovědnosti v oblasti veřejných financí. Upozorňuje však na to, že zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti se aplikuje pouze při prvním kroku sestavení státního rozpočtu – tedy předkládání návrhu do Poslanecké sněmovny do již stanovených termínů.
Dále vyzdvihla směrnici Poslanecké sněmovny vztahující se k projednání návrhu zákona o státním rozpočtu při prvním čtení, kde budou určeny základní ukazatele návrh bez možnosti zahrnout podmínky jiných právních aktů odlišných od rozpočtového zákona.
Závěrečná poznámka ministryně týkající se legislativního procesu naznačuje nutnost dodržovat standardy dané jednacím řádem Sněmovny směrem ke finalizaci schváleného státního rozpočtu i výdajových rámcům stanoveným Ministerstvem financí bez vlivu odporujících doporučení ze strany Sněmovny nebo jiných institucí takového typu. Schillerová je přesvědčena o tom, že každý navržený odstup od platných pravidel musí být jasně ospravedlnitelný a nemůže být považován za protizákonný pouze proto, že neodpovídá parametrům obsaženým v jiném právním aktu zvláštní povahy.Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v poslední době kritizovala chování premiéra Petra Fialy a ministra financi Zbyňka Stanjury, kteří podle jejích slov „hráli čtyři roky rozpočtovou hru na schovávanou“. Tato slova přichází v kontextu diskuzí o návrhu státního rozpočtu, kde se ministryně obává, že by mohli být opět předloženy neudržitelné ekonomické plány. Schillerová upozorňuje na důležitost transparentní komunikace o ekonomických výdajích a příjmech státu.
V návrhu státního rozpočtu došlo k revizi s cílem splnit doporučení Poslanecké sněmovny, která navrhovala buďto úpravu výdajů směrem dolů nebo zvýšení plánovaného schodku. Vláda se těmito doporučeními vážně zabývala a provedla zásadní změny ve finančním plánu. Cílem je zajistit dlouhodobou udržitelnost hospodaření státu a vyhnout se nepříjemnostem spojeným s nedostatkem financí.
Kromě aktualizace příjmů a výdajů rovněž došlo k odstranění nadhodnocených příjmů z minulosti, které byly kritizovány komise pro rozpočtové prognózy. Ve zprávě byla také uvedena nutnost plánovaných přesunů uvnitř jednotlivých kapitol státního rozpočtu spolu s makroekonomickými predikcemi pro nadcházející období.
Mezi dalšími problémy bylo nutné vypořádat se i s tzv. nekrytými výdaji v oblasti Státního fondu dopravní infrastruktury či nezapočítanými sociálními dávkami vyplývajícími ze zákona. Tyto aspekty měly vliv na konečný stav navrhovaného rozpočtu a jejich úpravy byly nevyhnutelné kvůli nutnosti dodržovat fiskální odpovědnost.
Schillerová rovněž zdůraznila nerealističnost požadavků na zachování původních parametrů schodku během implementace změn doporučených Poslaneckou sněmovnou. Podle ní by takové očekávání vedlo ke značným komplikacím při spravování peněz daňových poplatníků a dosažení stanovených cílů vlády.
Dále podotýká, že pokud by ministerstvo akceptovalo tvrzení o závazných výdajových rámcích podle předchozí verze rozpočtu, pak pouze překročení těchto rámců činilo 17 miliard korun místo více než 60 miliard Kč jak tvrdil Mojmír Hampl z Národní rozpočtové rady. Na závěr Schillerová apeluje na vědecky odvozené hodnocení fiskálních pravidel nejen dle národního práva ale i nejnovějších evropských regulací týkajících se veřejného financování České republiky.
Toto vyjádření ministryně ukazuje potřebu pečlivého řízení veřejných financí podpořeného důkazy z analýz Ministerstva financí tak, aby budoucnosť české ekonomiky nevstoupila do ohrožení kvůli špatným rozhodnutím předchozích vládních týmú.Ministryně financí Alena Schillerová, z hnutí ANO, kritizovala Petra Fialu a Zbyňka Stanjuru za to, že poslední čtyři roky se na rozpočtových otázkách chovali jako při hře na schovávanou. Podle ní nedokázali jasně a transparentně řešit skutečné problémy spojené s hospodařením státu. Aktuální návrh zákona o státním rozpočtu pro příští rok odhaluje množství změn a výzev v oblasti příjmů a výdajů.
Návrh stát předpokládá příjmy ve výši 2 117,8 miliardy korun, přičemž výdaje budou značně vyšší – celkově 2 427,8 miliardy korun. To znamená deficit činící 310 miliard korun. Předkládají se také detaily ohledně rozdílů oproti verzi z listopadu roku 2025 týkající se konkrétních položek v rámci státního rozpočtu.
Mezi klíčovými změnami jsou negativa zdrojů příjmů: došlo k poklesu tržeb z pojistného na sociální zabezpečení o devět miliard korun. Ministryně Schillerová uvedla, že některé očekávané příjmy ze zmíněných novel nejsou realistické a nemohou být brány vážně jako solidní částky do rozpočtu. Naopak došlo k nárůstům daňových příjmů celkově o více než patnáct miliard korun díky nové makroekonomické predikci.
Pokud jde o oblasti výdajů, schválený plán zahrnuje podstatné zvýšení mandatorních výdajů v sociálním sektoru ve prospěch Ministerstva práce a sociálních věcí až o sedmnáct miliard korun. Ministerstvo dopravy by mělo mít vyhrazeno navýšení transferu pro Státní fond dopravní infrastruktury ve výši dvacet šest miliard korunami s cílem vyrovnat deficity.
Stejně tak významné zdroje byly alokovány i pro zemědělství či školství; například resort zemědělství získává dodatečných šest miliard nám směřujících na spolufinancování evropských projektů. V oblasti vzdělávání byla navržena částka dvě a půl miliardy určených především na regionální školství.
Na druhou stranu ministryně uvedla i snížení prostředků v obranném sektoru; Ministerstvu obrany bude ušetřeno dvacet jedna miliard kvůli nevyužitým fondům armádních programů. Ujišťuje však veřejnost o tom, že bezpečnostní investice budou stále rozumné a efektivní bez zbytečného plýtvání zdroji.
Závěr zahajuje další debatu nad funkcionalitou státní správy: ministryně Schillerová poukázala na snížení provozních nákladů farmaceutických dotací nebo kapitálových investic celkem o jedenáct čtyři tisíc miliony korun jak trvale tak jednorázově za všechny kapitoly vlády s cílem optimalizace dostupných financí státu.Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se ostře vyjádřila o přístupu premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury k rozpočtové politice uplynulých čtyř let, kterou označila za „hru na schovávanou“. V rámci této kritiky upozornila na to, že jejich vláda neměla transparentní systém plánování výdajů a příjmů. Schillerová se domnívá, že aktuální deficit státního rozpočtu, který činí 310 miliard korun, je důsledkem předchozího nezodpovědného hospodaření.
V současnosti se vláda snaží snížit deficit tím, že prozkoumává různé oblasti příjmů a výdajů. Plánuje například navýšení finančních prostředků pro Ministerstvo zemědělství o 2 miliardy korun a pro Ministerstvo pro místní rozvoj o 7 miliard korun, zatímco u Ministerstva dopravy dojde ke snížení výdajů krytých z evropského rozpočtu téměř o 8,6 miliardy. Tato opatření mají přispět k lepšímu hospodaření státu.
Schillerová také uvedla pozitivní dopady změn v energetické politice na inflaci. Lednová inflace klesla nejnižší úroveň za devět let, což odborníci spojují s odpuštěním poplatků za obnovitelné zdroje. Zmínila důležitost stabilních cen elektřiny jako faktoru ovlivňujícího podnikání a atraktivitu České republiky pro zahraniční investory.
V nejbližších dnech plánuje ministerstvo představit komplexní ekonomickou strategii zaměřenou na český průmysl. Podle ministryně mohou živnostníci brzy očekávat úlevy v podobě nižších odvodů sociálního pojištění. Vláda chce podporovat startupy a rovněž reformovat zákony týkající se podnikání tak, aby byly snadnější.
Dále zmínila iniciativy zaměřené na potírání šedé ekonomiky jako modernizovanou evidenci tržeb (EET 2.0), projekt Kobra proti nelegální práci či digitální zdanění kreativního sektoru. Budoucnost těchto opatření bude podle ní pozitivně ovlivňovat státní finance až do roku 2027.
Na závěr ministryně Schillerová upozornila na to, že kritika opozice vůči letošnímu návrhu rozpočtu je mylná. Odkázala přitom na skutečnost, že její tým spustil krizový management poté co převzal vládnutí od minulého kabinetu. Představený návrh by měl být dle jejích slov reálným obrazem finanční situace státu – potvrzeným mnoha pečlivými analýzami a transparentností po několika letech nepružného hospodaření ve státě.Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v nedávném prohlášení obvinila premiéra Petra Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru z toho, že během uplynulých čtyř let praktikovaly rozpočtovou strategii, která byla spíše hrou na schovávanou než transparentní správou. Podle ní se vláda vyhýbala odpovědnosti a jasnému vykazování skutečných rozpočtových čísel, což mělo za následek zamlžování reálného stavu veřejných financí.
Schillerová uvedla, že občané jsou si vědomi problémů v oblasti hospodaření s veřejnými prostředky. Kritizovala současnou vládu za to, jakým způsobem prezentuje své rozpočty a finance. Podle jejích slov je důležité komunikovat s obyvateli jasně a otevřeně o tom, jaké jsou skutečné výdaje státu. Upozornila na nevyváženost mezi proklamovanými plány a realitou.
V rámci jejich výroků bylo zmíněno také to, že opatření jako zvýšení daní nebo škrtání ve státním rozpočtu by měly být prováděny se souhlasem odborníků i široké veřejnosti. Ministryně zdůraznila potřebu reforem zaměřených na podporu ekonomického růstu nikoli pouze na krátkodobé úspory. V tomto ohledu vyzvala k větší spolupráci mezi vládou a opozicí.
Dále kritizovala způsob administrace těchto zásahů do státní pokladny jako nedostatečný a neefektivní. Připomněla také nutnost investic do oblastí jako je zdravotnictví či školství – tedy sektory kladoucí důraz na z dlouhodobý prosperující vývoj společnosti vůbec.
Schillerová (ANO) zároveň upozornila na fakt, že řada rozhodnutí má dalekosáhlé důsledky nejen pro aktuální generaci českých občanů ale i pro ty budoucí. Ve svém projevu podtrhla nutnost nastavit takové mechanismy v ekonomikách země přímo úměrné potřebám obyvatelstva.
Na závěr ministryně apelovala na potřebu větší transparentnosti ze strany vlády směrem k veřejnosti s cílem obnovit důvěru v hospodaření státu schválenými změnami ve vládních oblastech střet účelného využití prostředků státního rozpočtu i budoucích kroků vedoucích ke stabilitě ekonomiky České republiky.