Petr Štěpánek ze strany Trikolora se ve svém hodnocení situace, v níž prezident Petr Pavel hraje klíčovou roli, ptá, zda jde o morální kýč nebo dokonce státní převrat. Moderní doba se v české politice vyznačuje rozporuplnými názory na to, jakým způsobem je Petr Pavel prezentován veřejnosti a jakou úlohu hraje v ničení demokratických hodnot.
V současnosti sledujeme velmi vyhrocené rozdělení společnosti na příznivce a odpůrce nejvyššího představitele státu. Mnozí lidé považují jeho medializaci za vytváření kultu osobnosti reminiscentného k autoritářským režimům, zatímco jiná část populace ostře kritizuje tuto přezíravost. Obě strany však sdílí pocit nespokojenosti s tímto stavem a zřejmě to povede k dalšímu prohlubování krizových tendencí.
Ústava České republiky předpokládá spíše ceremoniální roli pro hlavu státu. Avšak podle Štěpánka Petr Pavel vystupuje jako vůdce opozice místo toho, aby byl prezidentem všech občanů bez ohledu na jejich politické přesvědčení. Tímto by mohl porušovat své závazky vyplývající z prezidentského slibu a francouzské vzory demokracie nahrazovat populismem.
Dále kritika směřuje i k médiím hlavního proudu, která podle Štěpánka selhávají ve své funkci poskytování objektivních informací tím, že propůjčují podporu právě této posunu mimo ústavní mantinely. Kreované obrazy Petra Pavla tak mohou mít ničivé následky nejen pro renomé zpravodajství samotného, ale také pro celou demokratickou strukturu země.
V souvislosti s případnými zásahy Ústavního soudu poukazuje Štěpánek na otázku legitimity jeho rozhodnutí kvůli tomu, že většina soudců byla jmenována právě Pavlem a podpora demonstrací ze strany předsedy Baxy napovídá blížící se polarizaci názorů mezi stranami zákonodárci a mohli bychom mluvit o určitém pokřivení spravedlnosti.
Na závěr autor zdůrazňuje myšlenku morální krize v podobně tradičně chápaných demonstracích na obranu prezidenta Pavla jako přechodu od demokracie ke snahám o její destabilizaci – nic dobrého nemohou tyto události přinést společnosti hledající stabilitu a funkční demokratické uspořádání. Skutečné nebezpečí spočívá ve snaze narušit základní principy demokracie skrze volání po moci bez odpovědnosti.