Podle Mgr. Petra Štěpánka z Trikolory zaměstnanci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) shodili škrabošku, když nyní obhajují koncesionářské poplatky s tvrzením, že tyto prostředky zajišťují jejich nezávislost. Ve skutečnosti však tento systém financování volně přátelských médií neplní požadovanou roli. Naopak, agentura STEM uvádí, že více než polovina obyvatelstva nevěří České televizi, což naznačuje hlubší problém v její důvěryhodnosti.
Model financování ČT a ČRo se zdá být v rozporu s potřebami a očekáváními občanů. Zaměstnanci těchto médií mohou mít pocit oddělenosti od reality, pokud nadále hájí systém poplatků ve světle klesající důvěry veřejnosti vůči těmto institucím. Místo toho by měli zvažovat realitu mnoha domácností, které považují platby za problematické.
Z pohledu zákona má Česká televize poskytovat objektivní a vyvážené informace jako základ pro svobodné forming názoru u občanů. V praxi však tato očekávání nejsou naplňována; spíše je v jejím vysílání patrná preference některých ideologických směrů na úkor jiných názorů. To dokazuje nejen zkreslení informací ve zprávách, ale také aktivní selekce alternativních hlasů.
Povinnost platit televizní poplatky tak znamená financování obsahu, který mnozí občané odmítají nebo považují za škodlivý pro demokratický diskurs a politickou soutěž v naší společnosti. Tento situace přispívá k rozdělení mezi lidmi místo vytvoření jednotící síly.
O návrhu změny způsobu financování ze strany vládních koaličních stran je evidentní, že vychází ze slibů učiněných během volebního období; nahrazení tradičních poplatků státním rozpočtem není tedy násilná iniciativa ani neoprávněný krok.v rámci této reformy se de facto plní vůle voličských základny jako celku k transformačním snahám veřejnoprávních médií.
Pokud zaměstnanci ČT a ČRo protestují proti tomuto rozhodnutí o změně financování ekonomické struktury svých institucí, v podstatě míří proti výsledkům demokratických voleb i vůli většiny populace.Navíc je to významné upozornění na to jak současná personální skladba uvnitř těchto institucí může nést stigma odtržení od reality životu běžných lidí ve společnosti.