Jan Jakob, poslanec za stranu TOP 09, upozorňuje na mnohé nedostatky spojené se zaváděním nového systému elektronické evidence tržeb (EET). Podle něj bude výnos z této změny nižší než zvýšené dotace, které jsou poskytovány velkým zemědělským podnikům. To naznačuje, že vládní opatření v oblasti EET mohou mít negativní dopad na menší podnikatele a celkovou ekonomiku.
Jakob navrhuje alternativní cestu k řešení – podporu okamžitých plateb a dobrovolný systém elektronického fakturování. Tímto způsobem by se mohl uspíšit proces plateb a přitom snížit administrativní zátěž pro podnikatele. Zároveň zdůraznil, že předchozí verze EET byla vnímána jako zátěž, což vedlo k její pozastavení. Nyní však existují návrhy na opětovné zavedení této povinnosti.
Dalším problémem Jakoba je skutečnost, že nový plán EET zahrnuje i evidenci bezhotovostních transakcí prostřednictvím platebních karet či QR kódů. Tento krok je v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu, který prvně zrušil minulou verzi EET kvůli obavám o ochranu soukromí a dostupnost údajů.
Podle Jakoba jsou bezhotovostní platby již nyní snadno dohledatelné ze strany bank a finančních institucí. Vláda však hodlá tyto platby vrátit do povinné evidence s odkazem na transparentnost tržeb. Mnoho lidí si přitom klade otázku ohledně reálného přínosu takového kroku pro státní rozpočet a podporu malých živnostníků.
Jakob varoval před možnými ústavně právními důsledky zavedení nové varianty EET. Pokud by se zjistilo, že by bylo protiústavní nebo jinak problematické jeho prosazení ve stávající podobě, TOP 09 nevylučuje podání žaloby k Ústavnímu soudu.
Z pohledu Jakoba je tedy situace kolem nového systému EET komplikovaná nejen po legislativní stránce, ale také v kontextu podpory ekonomických aktérů v České republice. Je nutné nalézt cesty takové regulace, která nebude nezbytnou šikanou pro menší společnosti a živnostníky ve státě.