Senátor Zdeněk Hraba upozorňuje, že označování jednotlivců s odlišným názorem za nepřátele demokracie je nebezpečný trend, který může vést k totalitním praktikám. V současném českém veřejném diskurzu se často setkáváme s tím, že lidé, kteří nesdílejí dominantní progresivní pohledy, jsou rychle klasifikováni jako konzervativci nebo dokonce obviňováni z kolaborace s Ruskem. Tato situace naznačuje rostoucí polarizaci společnosti a ztrátu ochoty diskutovat o odlišných názorech.
V diskusi o politice rodin, školství či energetiky čelí ti, kteří vyjadřují své pochybnosti nebo kritiku tradičně přijatelným názorům na vlnu obvinění. Místo otevřené výměny názorů se dialog často mění v konflikt mezi „námi“ a „nimi“. Hlavní proud vytyčuje mezí toho, kdo má právo promluvit a kdo je považován za hrozbu pro společnost.
Tato rétorika obsahuje jasné prvky zastrašování a rozdělování společnosti. Omezování svobody slova a plurality názorů představuje vážnou hrozbu pro zdravou demokratickou debatu. Je nezbytné si uvědomit, že nejenže máme právo vyjadřovat své názory bez strachu z odsouzení, ale také existuje povinnost naslouchat hlasům ostatních.
Označování kohokoliv s rozdílným pohledem za nepřítele demokracie je podle Hraby signálem směrem k totalitárním praktikám. Je nedůležité zájmy jedné skupiny nadřazovat nad práva ostatních občanů na svobodnou diskuzi. Rozmanité názory jsou klíčem k dynamickému myšlení ve společnosti; jejich potlačování by mohlo mít dalekosáhlé následky.
V souvislosti se sociálními médii se tento problém stává ještě naléhavějším. Diskuse bývá mnohdy polarizovanější než kdy jindy a opětovně zdůrazňuje nutnost udržet prostor pro otevřený dialog bez urážení či stigmatizace oponenta jako “nepřítele”.
Hraba poukazuje na to, že právě nyní je nejdůležitější bránit svobodu projevu jako hodnotu nezbytnou pro zdravé fungování demokratické společnosti. Konstruktivní debata musí být chráněna před tlakem ideologických dogmatických postojů datačně i emocionálně zaměřených skupin takzvaného většinového stanoviska.