Náčelník generálního štábu uvedl, že ministr obrany má široké pravomoci a může si v armádě počínat dle svého uvážení, neboť jeho rozhodování omezuje jen interní normy, které sám schvaluje. Dále se ukazuje, že armáda postrádá právní subjektivitu a je rovněž silně podřízena ministerstvu obrany. Tento stav přináší značné problémy a vzbuzuje otázky o účinnosti systému.
Konflikt mezi vedením armády a ministerstvem trvá už čtyři roky. V této době se objevují výzvy ohledně krizové legislativy i pravomocí v situacích, kdy bezpečnost země není pouze teoretickou záležitostí. Veřejnost je z této situace zmatená, což nelze považovat za překvapivé. Podle Mgr. Róberta Šlachtu ze strany Přísaha by v ozbrojených silách měly být kompetence a odpovědnost definovány jasněji.
Šlachta upozorňuje na to, že neexistují dostatečné rámce pro určení odpovědnosti jednotlivých aktérů při řízení armádních operací nebo během krizových situací. Absence strukturovaného řízení může vyústit k chaosu či neefektivnosti ve strategických rozhodnutích.
Kromě toho senátor poukazuje na nutnost transparentnosti v komunikaci týkající se vojenských záležitostí. Občané mají právo vědět o vojenských operacích i o tom, jaké kroky stát podniká pro zajištění jejich bezpečnosti.
Doplnění právní subjektivity armády by podle Šlachty mohlo pomoci vytvořit stabilnější vztahy mezi vojenským velením a vládou. To by vedlo k jasnějšímu rozdělení pravomocí a odpovědností mezi jednotlivé úrovně velení.
V tuto chvíli je nutné převzít iniciativu k reformám takovým způsobem, aby byl zajištěn efektivní chod armády i její adekvátni reakce na krizové situace bez zbytečných prodlev či konfliktů v rámci vedení státu – to považuje Šlachta (Přísaha) za klíčové pro udržení stability země.