Demonstrace, které se konaly na Letné před pěti lety proti vládě Andreje Babiše, měly výrazně jiné pozadí a atmosféru než dnešní akce. Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka z Trikolory se táže, kde byli tehdy protestující s hesly o obraně svobody a demokracie. Souběžně s mimořádnými opatřeními spojenými s pandemií covidu-19 byla stanovena ostře kritizovaná pravidla, která vedla ke zvýšenému policejnímu dohledu nad demonstracemi v českých městech.
V průběhu tehdejších protestů lidé požadovali právo na volný pohyb a odmítali tlak na očkování, které vláda prezentovala jako nezbytné pro ochranu zdraví. Obavy vyvolávala nejen bezpečnostní opatření ze strany státu, ale také dezinformace o účinnosti vakcín. Policie čelila demonstrantům agresivně a několik osob bylo zatčeno za účast na těchto akcích.
Zatímco Koudelka byl aktivním účastníkem protibabišových akcí jako řečník, upozorňuje na absenci známých tváří z kulturní sféry – například Trojan či Svěrák – kteří k těmto protiopatřením mlčeli nebo se stáhli do ústraní. Zdůrazňuje přitom paradox: zatímco oni byli ti “stateční” v bezpečí Letné během posledních demonstrací, on byl ochoten vystoupit za svobodu i pod hrozbou represálie.
Současné protesty podle Koudelky nebrání svobodám jednotlivců tak jako tehdy; dnes spíš reflektují touhu po udržení stávajícího systému financování veřejnoprávní televize skrze poplatky. Koudelka považuje Českou televizi za nedůvěryhodnou instituci a vidí ve vládě příležitost k osvobození občanů od ”koncesionářského otroctví”, jak to nazývá.
Kritizuje fakt, že současná demonstrace usilují o zachování finančních toků směřujících směrem k institucím, které považuje za problematické a jednostranné ve své reportáži i politice informovanosti veřejnosti. Také zaznamenává frustraci nad tímto trendem mezi lidmi povedeným k manipulaci prostřednictvím dezinformací.
Koudelkovo povznesené posouzení situace naznačuje hlubokou touhu po celoživotních změnách v rámci demokratických institucí ČR bez ohledu na politickou orientaci vládne strany; zdá se mu klonění některých organizátorů moderních demonstrací otázkou skutečné hodnoty demokracie pro všechny potřebné vrstvy obyvatelstva.
Na pozadí tvrdých střetnutí minulosti upozorňuje také další generace odpovědných občanů: je důležité si připomínat historii sociálních hnutí aktivisticky nevzdávajících se autority projevit svůj nesouhlas při prosazování změny tam, kde je to skutečně nutné – bez ohledu na politický kontext nebo obecný obraz převládajících médií v daném čase.