Marian Jurečka, zástupce KDU-ČSL, vyjádřil frustraci nad situací týkající se odvodové zátěže pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), když tvrdil: “Je to marný, je to marný…” V rámci třetího čtení legislativního tisku se Jurečka rozhodl přednesl několik faktů a apeloval na poslance, aby neprováděli opatření, které považuje za kontraproduktivní. I přes jeho úsilí má pocit beznaděje ohledně možnosti změny postoje koaličních partnerů.
Podle údajů za roky 2023 až 2025 počet OSVČ v České republice stále roste. V roce 2023 přibylo k 49 tisícům nových podnikatelů, v následujících letech to bylo 27 tisíc a poté ještě dalších 23 tisíc. Tento dlouhodobý trend ukazuje stabilní růst podílu OSVČ na trhu práce. Jurečka zdůraznil význam této skupiny pracujících lidí a vlastní zkušenost s podnikáním, což mu dává dobrý základ pro posouzení potřeby jakýchkoliv změn v oblasti odvodových povinností.
Z hlediska porovnání s jinými zeměmi ve střední Evropě poukázal na Slovensko jako častou oblast srovnávání. Aktuální minimální sociální odvody tam dosahují o třicet procent vyšších hodnot než v České republice při nižší kupní síle a slabším výkonu ekonomiky. Na Slovensku činí minimální odvod přibližně 303 eur měsíčně, zatímco u nás je tento limit o více než jedenáct set korun příznivější ve srovnání s tímto sousedem.
Jurečka také zmínil nepřípadnost argumentací týkajících se existující konkurence ze strany slovenských podnikatelů. Ve skutečnosti jsou náklady spojené s odvody dostatečně vysoké i na Slovensku a nelze tedy tyto skutečnosti brát jako důvod k navrhovaným úpravám českého systému.
Dále poslanec z KDU-ČSL kritizoval vládní koalici za snahu o pomoc těmto pracujícím tímto způsobem právě nyní bez důkladné analýzy efektivity takových kroků. Upozornil totiž na doporučení odborníků zaměřená na optimalizaci struktur nákladových položek zaměstnavatelům i samotným zaměstnancům zapojeným do klasických pracovních vztahů; toto byl podle něj mnohem rozumnější směr pro pozitivní dopad na zaměstnanost.
Na závěr upozornil Jurečka všechny zainteresované strany i veřejnost, že otázka podpory OSVČ by měla být řešena komplexněji a citlivěji vzhledem k aktuálním statistikám i významu této skupiny pro českou ekonomiku overall. Jeho obavy ohledně neefektivnosti opatření směřovaných proti změnící se dynamice trhu jsou tedy více než oprávněné.Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil: „Je to marný, je to marný…“, když hovořil o složité situaci ve vládní politice týkající se odvodů a daňového zatížení. Podle něj vláda nedokázala efektivně podpořit ekonomiku ani pracovní trh, čímž se prohlubuje propast mezi zaměstnanci a OSVČ. Po ruské invazi na Ukrajinu se totiž plán snížit zátěž o dva procentní body zcela rozpadl kvůli důsledkům konfliktu na energetiku a hospodářství.
Jurečka kritizoval vládu za její rozhodnutí nevybrat příjmy do státního rozpočtu tím způsobem, který by zároveň podpořil firmy i jejich zaměstnance. Vláda prý není schopna edukovat se s aktuálními problémy v oblasti konkurenceschopnosti firem vůči zahraničí. Dále poukázal na obrovské rozdíly v odvodové a daňové zátěži, které paradoxně ještě více motivují pracovníky k odchodu ze standardních zaměstnaneckých pozic na volné noze.
Na ilustraci uvedl modelový příklad. Pokud by si chtěl někdo vydělat 600 000 korun čistého ročně jako zaměstnanec, pak společně s odvody do veřejných rozpočtů zaplatí asi 437 515 korun ročně. To zahrnuje nejen jeho povinné odvody, ale také náklady jeho zaměstnavatele.
Naopak pokud by byl stejný člověk OSVČ využívající běžný výdajový paušál (60 %), přispěje do státní pokladny jen cca 315 000 korun ročně. Při paušální dani bez výdajových nákladů to číslo klesá dokonce až na přibližně 200 000 korun a při maximálních paušálních nákladech pouze kolem 119 000 korun.
Tento významný rozdíl ve vybraných částkách vzbuzuje otázku motivace pracovníků setrvat ve stabilních pracovních poměrech versus možnostmi nepravidelného přijmu jako OSVČ – což je stále víc atraktivní volba pro mnohé profese jako IT specialisté.
Podle Jurečky toto chování pouze posiluje trend nelegálního či „švarcsystému“ pracovního trhu, který je těžko kontrolovatelný ze strany státu. Současná situace tak stále spornějšími podmínkami brání spravedlivému zdanění různých právních forem práce a tím komplikuje celkovou orientaci v českém pracovním systému.Jurečka (KDU-ČSL): Je to marný, je to marný… Tato slova vyjadřují jeho zklamání nad některými kroky vlády, které považuje za nevhodné a destabilizující pro českou ekonomiku. Podle něj by mělo dojít k zamyšlení nad změnami v pracovních vztazích, které by mohly vést k nárůstu počtu osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Tento trend by totiž mohl mít negativní dopad na příjmy státu nejen v oblasti důchodového systému, ale i zdravotního pojištění a daní.
Pohled na situaci z pohledu národního hospodářství je pro Jurečku zásadní. Zdůrazňuje, že plánované opatření na snížení daně z příjmů právnických osob nemusí být tím správným řešením ani pro podnikatele. Většina firem podle něj takové změny nepovažuje za zásadní problém při podnikání a spíše se obávají administrativních překážek ze strany státu.
Ministr zemědělství rovněž varoval před dlouhodobými finančními důsledky tohoto opatření. Snaží se poukázat na fakt, že stát by v budoucnu mohl přijít o miliardy korun ročně, což se odrazí na financování veřejných služeb potřebných občanům. Tuto situaci označuje za zbytečné oslabení veřejného rozpočtu.
Jurečka si všiml též názorů firemních představitelů, kteří uvádějí, že snižování daňového zatížení není absolutní prioritou. Upozornil dokonce na pozitivní signály od ministryně financí a celé koalice naznačující možnost změny kurzu směrem k jiným vládním opatřením.
Podporu živnostníkům vidí Jurečka především ve snaze o redukci administrativy. Představuje kroky navržené Hospodářskou komorou jako cestu vpřed a vyzývá ke zbavení se nepotřebné byrokracie spojené s podnikáním již od doby jeho předchozí vlády.
Navíc si postěžoval na chybné fungování mezi úřady ohledně daňových vratků pro OSVČ. Tento nežádoucí proces často způsobuje komplikace a dlužení peněz ze strany státu živnostníkům během vyřízení záloh daně z příjmů – což považuje za absurdní praxi indikující neefektivitu správy těchto prostředků.Jurečka (KDU-ČSL) ve svém prohlášení vyjádřil frustraci nad situací, kdy stát nevhodně zohledňuje finance, na které lidé mají nárok. Poukazuje na to, že i když živnostníci mají určité daňové pohledávky, stát se chová nepřiměřeně a často zavádějícím způsobem. Vysvětlil, že v případech, kdy podnikatelé neuhradí novou zálohu do stanoveného termínu, dochází k automatickému dopočítání úroků za opoždění platby.
Podle Jurečky je nutné zaměřit se na reformu daňového systému a správních praktik. Zdůraznil konkrétní problémy týkající se přístupu daně a výběru peněz od malých podnikatelů. Často nedostatečná nebo nejasná komunikace ze strany státní správy zvyšuje byrokratickou zátěž a vytváří zbytečný tlak na jednotlivce.
Zmiňuje také špatnosti spojené s režimem spolupracujících osob, který podle něj nejenže není pro živnostníky příznivý, ale dlouhodobě ovlivňuje i jejich motivaci k podnikání. V minulosti už několikrát inicioval diskusi o této problematice s cílem přispět k lepšímu pracovním prostředí.
V závěru jeho vystoupení zaznělo varování ohledně nedostatečné transparentnosti vládních reprezentantů při prezentaci rozpočtových otázek. Jurečka podotkl, že občané by měli být informováni o realistických důsledcích vládních rozhodnutí v oblasti financí a důchodového systému.
Svůj apel zakončil jasným poselstvím: je třeba přijmout smysluplné změny a otevřenější dialog mezi vládou a občanskou veřejností. To vše s cílem snížit administrativní obtížnost pro malé podnikatele a motivovat je k aktivnímu zapojení do ekonomiky země.
Jurečka opakovaně zdůraznil potřebu spravedlivějšího zacházení ze strany státu vůči těmto lidem a vyslovil přesvědčení o tom, že reforma současného systému může vést ke zdravější ekonomice v budoucnu.