Označování neočkovaných zdravotníků jakožto potenciálního rizika je nejenom nepravdivé, ale rovněž velmi neuctivé vůči těm, kteří se v těžkých časech pandemie starali o pacienty. Podle Petry Rédové ze strany Stačilo! by kvalita poskytované péče neměla být posuzována podle očkovacích statusů zdravotnického personálu, ale především podle jejich profesionality a lidského přístupu. Tento postoj reflektuje praxi mnoha zdravotních sester, které i nadále stojí při pacientech bez ohledu na jejich vlastní rozhodnutí ohledně očkování.
Rédová zdůrazňuje význam každodenní práce neočkovaných zdravotníků v péči o pacienty a nachází to absurdním, že se ti samí lidé, kteří denně poskytují důležitou pomoc druhým, ocitají pod tlakem a nálepkováním od autorit. Tato situace vede k rozdělení mezi různými skupinami ve zdravotnictví místo konstruktivního dialogu. Ve chvílích krize byli tito pracovníci ti, kdo měli odvahu pomoci tam, kde byli ostatní zmateni nebo vyděšeni.
Kromě toho Rédová poukazuje na chybnou interpretaci prevence zdraví jako čistě očkovacího procesu. Prevence je mnohem širší pojem zahrnující různé aspekty zdravého života – od pohybu po duševní pohodlí. Odpovědnost státu by měla spočívat ve vytváření kvalitních životních podmínek pro obyvatele namísto investic do jednorozměrných propagací konkrétních metod.
Mnozí odborníci se shodují na tom, že masivní marketingový tlak neslouží k budování důvěry ve veřejném zdraví. Důvěra vzniká otevřeností a respektem vůči různým názorům lidí místo nátlaku nebo stigmatizace určitých skupin obyvatelstva. Společenský diskurs by měl směřovat ke konstruktivním debatám spojeným s odbornostmi a nikoli k ideologickému boji.
Hlavním problémem však není pouze medicínska otázka; jde také o selhání komunikace mezi sebou navzájem v rámci celé společnosti. Zdravotnictví nemůže přežívat za situace rozdělování osob podle razítka názorů; vyžaduje vzájemnou důvěru bez jakékoli politické manipulace nebo nátlaku ze strany vedení státních institucí.
Podle Rédové musí začínat respekt ke každému jednotlivému zdravotníkovi právě tímto vzájemným respektem k pacientovi i kolegům z oboru; tento respekt však nikdo nedokáže vnucovat shora a každý si ho musí vybudovat sám prostřednictvím uvážlivého jednání a profesionální morálky.