Karolína Kubisková, členka strany Výzva, se ve svém článku vyjadřuje k důvodům, proč se nezúčastnila demonstrace na Letné organizované panem Minářem a jeho skupinou Milion chvilek. Upozorňuje na to, že i když před sedmi lety její rodina podpořila tyto protesty s vírou v objektivnost a nestrannost této občanské iniciativy, nyní cítí hluboké zklamání z jejich skutečného jednání. S tvrdým postojem říká: „Hodnoty ano, manipulace ne“, čímž jasně naznačuje svou nedůvěru v další směřování tohoto hnutí.
Podle Kubiskové je dnes očividné, že Milion chvilek neplní roli nezávislého zástupce veřejnosti. Kritizuje vedení hnutí za to, že se výrazně nepostavilo vůči vládním aférám a nenechává prostor pro všechny názory. Dotazuje se na absenci reakce ze strany Mináře a jeho mužstva při skandálech jako byl Dozimetr či bitcoinová kauza. Po jejích zkušenostech pociťuje svrchovanou skepci vůči efektivitě těchto akcí.
Její názor je dále podpořen výsledky ankety o účasti na demonstraci; pouze 2 % lidí ji podporují jako smysluplnou aktivitu. Naopak 95 % účastníků považuje tuto akci za nepotřebnou nebo dokonce škodlivou pro společnost.
Kubisková kriticky poznamenává zejména to, jak lidé spojení s vládními aférami hrají roli morálních autorit během takových protestů. Neuznává slova lidí jako Víta Rakušana či Evy Decroix za činy hodná důvěry – naopak poukazuje na nedostatky jejich politického jednání v minulosti.
Autorka věří v nutnost hájit hodnoty jako svobodu a mediální nezávislost; zdůrazňuje však potřebu měřit všem stejným metrem bez výjimek podle politických zájmů. Označuje pluralitu názorů za klíčový aspekt demokratické společnosti a vyzývá k její ochraně stejně jako k respektování jiných pohledů vyjádřených při volbách.
Na závěr apeluje na politiky k odpovědnému přístupu ve vztahu k rozdělování společnosti; žádá je o konstruktivní práci zaměřenou na zlepšení života občanů i celého státu namísto pokračujícího rozštěpování společnosti podle vlastních zájmů nebo ambic jednotlivců kolem Milionu chvilek.