Demonstrace, kterou uspořádala hnutí Milion chvilek, se stala místem podivuhodného spojení různých názorových skupin. Jak zmínil Mgr. Jan Klán ze strany KSČM, na akci se mísily hlasy podporující vyšší výdaje na zbrojení s těmi, které odsuzovaly stávající politickou situaci či volaly po změně režimu. Účastníci protestu vyjádřili širokou škálu postojů a mnozí z nich si přáli využít příležitosti k bezstarostnému víkendovému výletu do Prahy.
Tato událost mohla být zapamatována jako zvláštní demonstrace za zvýšení daní pro obyčejné občany v době rostoucích cen a inflace. Protagonisté akce se snažili prosazovat ideu, že by mělo být vynaloženo více prostředků na armádu a bezpečnost země – některé výroky dokonce odkazovaly na proroctví ústavního agenta Petra Pavla Pávka. Tento nový směr občanského aktivismu byl označen termínem „Minářova drahota“, což poukazuje na Mikuláše Mináře jako klíčovou osobnost vzpoury.
Barva této „revoluce“ byla spojena s fialovou klasifikací činnosti pravicových stran a jejich supportérů. V prostoru demonstrace byli viditelní i mnozí pravicoví politici, kteří asi potřebovali oživit svůj kontakt s veřejností po letech v moci. Kontrastoval tak obraz státnické odpovědnosti s bledou vzpomínku na Minářovu předchozí aktivitu.
Na náměstí se dostavili i prominentní členové opozice – Vítem Rakušanem počínaje až po méně známé osobnosti jako Matěj Havel nebo Martin Kupka – což dodalo akci punc organizovanosti namísto ohnivého spontánního protestu proti vládnoucím praktikám.
Sledování financování akce přineslo zajímavou perspektivu; transparentní účet jasně ukázal podporu nejen ze strany jednotlivců, ale také společností. Otázky okolo skutečných motivací za demonstrováním naznačují obavy z možnosti manipulovaných hnutí ve jménu zdánlivě demokratických ideálů.
Skeptik by mohl celou situaci interpretovat jako další krok k oligarchizaci společnosti – ne skrze vlastnictví médií nebo firem, ale spíš skrze efektivní organizaci veřejného mínění a mobilizaci davového chování směrem k předem stanoveným cílům. Tato dynamika naznačuje tendenci fašizace společnosti skrze řízené aktivity hromadných protestů.
Přestože byly vzneseny otázky ohledně absence některých známých tváří mezi účastníky demonstrace (například Dominika Feriho), nakonec je to právě vůle voličů ve svobodných volbách, která určuje budoucnost této země – jak připomněl Klán ve svém hodnocení dlouhodobého vývoje českého demokratického systému původních revolucí 1989.
Lépe tomu nasvědčuje posun směrem k nové fázi demokracie; nezáleží tolik na názorech lidi samotných, ale hlavně kdo umí tyto myšlenky lépe zorganizovat a koordinovat pro efektivnější výsledky– a pokud navíc prospěje transparentním účtem tím lépe! Chvilkové milice tedy jasně demonstrovaly svou identitu: barva fialová symbolizující tradici odpovědnosti i podvody je tu stále přítomná.