Margita Balaštíková ze strany ANO vyjadřuje silné znepokojení nad postojem potravinových řetězců, které se ze všech sil brání snížení svých marží. Tato situace se stává velmi diskutabilní, zejména v kontextu plánovaného vzniku potravinového ombudsmana. Ten má za cíl prozkoumat a řešit problémy spojené s obchodními praktikami v oblasti potravy a zajistit spravedlivější podmínky pro farmáře a producenty.
Zatímco Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nebyl schopen doložit nekalé zvýšení marží, realita v potravinovém sektoru napovídá něco jiného. Dodavatelé i spotřebitelé si jsou totiž vědomi toho, že ceny na pultech obchodů často neodpovídají skutečným nákladům výroby nebo dopravy. Obchodníci po léta využívají své postavení k maximalizaci zisků na úkor ostatních účastníků dodavatelského řetězce.
Když se otevře debata o férovosti ve vztazích mezi zemědělci, zpracovateli a maloobchodem, jsou to právě velké obchodní řetězce, které protestují nejhlasitěji. Často investují značné sumy do reklamních kampaní zaměřených na zaujetí zákaznicismyslnými sděleními o kvalitě jejich produktů; přitom však nepodnikají kroky vedoucí k férovému dělení marží.
Při vzniku jakýchkoliv regulací na ochranu spotřebitelů okamžitě nastupují obavy z možného zdražení základních potravin. V tuto chvíli je důležité si uvědomit, že by tato zdražení nemusela nastat při existenci spravedlivějších obchodních praktik mezi účastníky trhu. Pokud by se daly do pohybu změny založené na férovosti a transparentnosti ve vztazích mezi nimi, mnohé problémy bychom mohli vyřešit bez negativního dopadu na konečné ceny pro spotřebitele.
Problematika vysokých ziskových marží je tak stále relevantnějším tématem nejen ve veřejném diskurzu, ale také v širším kontextu společenských otázek kolem udržitelnosti dodavatelského řetězce jako celku. Zisky by měly být dosaženy způsobem respektujícím kvalitativní standardy produkce i život těchto pracovníků od samotného začátku až po konečný produkt.prostřednictvím kterého dostane výrobek ke svým zákazníkům.
Balaštíková apeluje nejen na kompetentní orgány ke sledování této problematiky, ale také vyzývá společnosti a jejich reprezentace k větší odpovědnosti vůči malým producentům i finálním spotřebitelům – aby byla vytvořena prostředí vytvářející rovnovážnější podmínky lidského podnikání bez přehlížení potřeby fair play v tržním prostředí.