Nedávné kroky vlády Andreje Babiše, zahrnující zastropování marží prodejců pohonných hmot a snížení spotřební daně na naftu, představují reakci na aktuální vysoké ceny. Tato opatření nabydou platnost za týden a ministerstvo financí bude každý den určovat maximální cenový limit pro čerpací stanice při prodeji benzínu a nafty.
V této době se však Evropská komise připojuje s vlastním doporučením, které vyzývá členské státy k tomu, aby motivovaly občany k úsporám v oblasti dopravy. Podle serveru Politico eurokomisař Dan Jørgensen doporučuje omezit individuální přepravu autem i letecky jako odpověď na stále rostoucí náklady spojené s cestováním. Cíl je jasný: pokud se cena pohonných hmot zdá být nepřijatelně vysoká, je potřeba jet méně.
Toto doporučení pramení z obav o nedostatek paliv a další zvýšení cen související s geopolitickými napětími ve světě, konkrétně válkou v Íránu. Ta má potenciál ohrozit dodávky surovin z Perského zálivu, který pokrývá více než 40 % dovozu leteckého paliva a nafty do Evropské unie. Jørgensen apeluje na vlády členských států ke „dobrovolným opatřením“, jimiž by měly povzbudit občany k redukci automobilových jízd či letů.
Podle jeho slov by mělo být cílem šetřit palivo pro nevyhnutelnou spotřebu a připravit se taktéž na možnost delšího narušení dodávek energie. Kromě toho navrhuje zavést opatření jako podporu práce z domova nebo snížení rychlostních limitů po dálnicích. Zásahy ze strany Bruselu ovšem směřují nejen proti rostoucím nákladům, ale orientují se také do budoucna – tedy k poklesu dostupnosti ropných produktů obecně.
ParlamentníListy.cz oslovily české politiky ohledně evropského návrhu a zájmu zjistit názory různých osobností považujících tuto iniciativu za užitečnou nebo neefektivní v současné situaci. Na to reagoval poslanec Tomáš Doležal ze SPD a člen podvýboru pro energetiku tím, že označil uvedenou radu za nedostatečné řešení problému.
Doležal totiž poukazuje na to, že podobná doporučení mohou navodit pocit bezradnosti u lidí – přirovnává tuto situaci například k dřívějším radám o tom, jak zvládnout vysoké ceny energií pomocí teplého oblečení místo efektivního řešení problémů s dostupností komodity jako takové. Kritizuje rovněž Evropskou komisi za způsobené nedostatky zásob ropy i plynu díky svým rozhodnutím vůči těmto surovinám pocházejícím z Ruska – což vedlo k dalším komplikacím v dopravním sektoru celé EU.
Celkově tak sílí hlasy požadující konstruktivnější přístup místo umělého tlaku směrem ke spotřebitelům tímto způsobem “Ať méně jezdí.” Vzhledem k tomu budou mít jednotlivce i instituce co dělat při hledání skutečných mechanismů podpory udržitelnější dopravy namísto pouze pouhých omezení využívání aut nebo letadel.Evropská rada ve svém prvním vyjádření reagující na rostoucí ceny pohonných hmot a vysoké náklady na energii vyzvala občany k omezení dopravy. Tato výzva z Bruselu, připomínající povzdech „Ať méně jezdí,“ vzbudila rozhořčení mezi některými českými politiky, kteří považují taková doporučení za neefektivní a bezradná. Odborníci tvrdí, že situace s náklady na paliva je důsledkem mnoha faktorů, včetně geopolitických událostí a rozhodnutí Evropské unie.
Podle ing. Tomáše Doležala z SPD se problémy kolem cen ropy a plynu zdají být uměle vytvořené a politicky motivované. Doležal zdůrazňuje paralelu mezi současnou krizí a opatřeními jiných zemí, kde už začali implementovat úsporné programy. Například Pákistán omezil rychlost na dálnicích, zatímco Egypt uzavírá obchody již v 21 hodin. Taková opatření naznačují, že i Evropanům hrozí podobné restrikce.
Senátor Zdeněk Hraba situaci ještě dále rozvádí tím, že vidět žádost Evropské komise jako nadbytečnou má své opodstatnění. Upozorňuje na to, že lidé budou nuceni čelit nelibé volbě mezi sníženími jízd nebo odmítáním mobility úplně. Hraba poukazuje i na příklad Slovinska s omezením maximální denní kapacity benzínu pro jednotlivce.
Na stranu kritizující evropská opatření se přidala také senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (NEZ), která označila výzvy k úsporám za projev slabosti institucí EU samotných. Argumentuje tím, že problémy by nevznikaly bez zásahů eurokratů do trhu s energiemi galerie tu v podobě odstranění dlouhodobých smluv a vedly k nárůstu spekulací.
Evropská komise však trvá na tom, že její apel není zaměřen proti individuální mobilitě občanů či jejímu zákazu; cílem je spíš pozvat členské státy ke spolupráci při hledání efektivních způsobů ušetřit ropnou surovinu zejména v dopravním sektoru – třeba modernizací vozového parku nebo optimalizací logistiky.
Je jasné, že danou situaci nelze řešit jednoduchým doporučením k úsporám; dlouhodobá udržitelnost si žádá komplexní přístup zahrnující diverzifikaci energetických zdrojů i investice do potřebné infrastruktury pro ekologičtější mobilitu obyvatelstva evropských států..Evropská unie čelí rostoucím cenám paliv a reaguje na tuto situaci radou, která může mnohé překvapit. Rada z Bruselu doporučuje, aby lidé omezili svou dopravu autem. Tento návrh vzbudil rozporuplné reakce v rámci evropské politiky, přičemž někteří zastánci strany PRO a SPD, jako je Jindřich Rajchl, varují před nevhodností podobných opatření.
Podle europoslance Tomáše Zdechovského zvoleného za KDU-ČSL díky naší energetické nezávislosti se snaží Brusel apelovat na občany a vyzývá je k tomu, aby šetřili jak energií, tak finančními prostředky. Zdechovský vidí v posilování lokální výroby energie klíč k budoucnosti Evropy a zároveň výhodu pro občany.
Na opačné straně spektra stojí Jindřich Rajchl z SPD s přesvědčením, že opatření Evropské komise byla historicky chybná. Podle něj by EU měla znovu zvážit možnost využití ruských energetických zdrojů namísto prosazování drahých alternativních pohonů. Rajchl se domnívá, že úspory by měly přijít jinak než tímto způsobem.
Kateřina Konečná za KSČM také vyjádřila kritiku vůči aktuálním politickým rozhodnutím Evropské unie. Tvrdě odsoudila snahu nahradit stabilní zdroje energie těmi ideologicky přijatelnějšími – i když dražšími – které nyní vedou ke komplikované situaci. Přišla s názorem, že radu „méně jezdit“ považuje za typickou odpověď vedení EU bez reálného řešení krize.
Ekonom Miroslav Ševčík ze SPD přináší další alternativní pohled na danou problematiku. Poukazuje na to, že kvůli zvýšeným zásobám ropy se konečně začalo odbavování tankerů ve významných evropských přístavech lépe dařit. Podle něj však pravým řešením problému nejsou usměrňující doporučení Bruselu ale ukončení válečných konfliktů a návrat k běžným obchodním vztahům s Ruskem.
Vzhledem k vývoji situace v Evropě je jasné jedno: diskuse o energii a dopravních praktikách bude pokračovat stále ostřeji.” Ať méně jezdíte” – tato rada ze strany Bruselu skutečně otevírá zajímavé debaty o tom, jak se EU vypořádává nejen s cenami energií ale taky si udržovat její celkovou stabilitu do budoucna.