Vondráček (Svobodní) se ve své úvaze zamýšlí nad scénářem, kdyby Andrej Babiš plánoval uzavření veřejných médií. Tento hypotetický krok by vyvolal silné reakce v české společnosti i politice. V takovém případě je otázkou, jak by na tuto situaci reagovala česká média a občané, kteří jsou zvyklí na určitý standard svobody tisku.
Tradičně bereme demokracii jako samozřejmost, ale nedávné volby v Maďarsku ukázaly, že ani silné politické osobnosti nejsou imunní vůči volebním zvratům. Peter Magyar překonal téměř neporazitelného Viktora Orbána a tento výsledek přináší nové perspektivy do maďarské politiky. Demokratické přechody moci poukazují na sílu volebního procesu a zdravého politického systému.
Jedním z klíčových aspektů této situace je skutečnost, že Maďarsko i po odchodu Orbána do opozice zůstává demokratickou zemí. Není totiž pravděpodobné, že by docházelo k opakování voleb podle rumunského vzoru; zdejší systém se stabilně projevuje jako funkční.
Peter Magyar od začátku svých vyjádření vyzdvihuje rozdíl mezi fungováním maďarského státu a tím českým. Česká média by mohla být výrazně kritická k takovému jednání vůči veřejným médiím ze strany vlády vedené Babišem. S ohledem na historii a hodnotu svobody slova je důležité sledovat tyto podobnosti mezi jednotlivými zeměmi.
Debata o tom, jak manipulativní může být politik skrze kontrolu médií nebo jejich omezení, má v kontextu evropských demokracií stále větší význam. Politická moc může snadno ovlivnit to, co se dostane k lidem prostřednictvím prostoru pro mediální názorovou diverzitu.
Na závěr si musíme uvědomit důležitost nezávislého žurnalismu jako pilíře demokracie nejen v Maďarsku či Česku, ale ve všech evropských státech. Pokud se zamyslíme nad tímto scénářem navrhovaným Vondráčkem (Svobodní), měli bychom si pamatujte hodnoty otevřenosti a transparentnosti napříč všemi vládami bez ohledu na politickou orientaci jejich lídrů.