V poslední době se v České republice zvyšuje počet násilných trestných činů spáchaných dětmi. Ing. Barbora Urbanová ze strany STAN upozorňuje na alarmující trend, kdy zejména děti mladší 15 let se stále častěji zapojují do agresivních činů. V loňském roce bylo evidováno 466 násilných skutků, zatímco v roce 2023 to bylo o něco méně – konkrétně 405 případů. Tento vzestup je dnes předmětem vážného znepokojení a vyžaduje seriózní diskusi mezi politiky.
Podle odborných analýz se také objevuje nový fenomén nazývaný zážitkové násilí, kdy motivem útočníků není finanční prospěch, ale spíše adrenalin a pocit vzrušení z útoku na oběť. Děti často vytvářejí gangy a zasahují jak fyzicky, tak prostřednictvím kyberšikany. Takové chování může mít devastující následky nejen pro oběti, ale i pro viníky samotné.
Názory některých vládních představitelů směřují k možné změně trestněprávní odpovědnosti s návrhem snížení věku odpovědnosti z patnácti na třináct let. Z tohoto kroku však varují odborníci i kriminologové upozorňující na negativní důsledky této strategie; příliš brzké zapojení dětí do trestního systému může vést ke zvýšení recidivy a dalšímu rozvoji kriminality.
Urbanová vysvětluje, že agresivita u dětí je často výsledkem neoptimálních životních podmínek a nedostatečné psychologické a psychiatrické péče dostupné v rámci zdravotnického systému. V mnoha případech děti páchající trestnou činnost trpí vlivem působení problémového rodinného prostředí.
Poslankyně STAN hodlá prosazovat změny ve stávajícím zákonodárství zaměřené na ochranu práv dítěte. Požaduje novelizaci zákona o sociálně-právní ochraně dětí s cílem lépe řešit situace rodin nacházejících se pod tlakem sociálních problémů. Dnes často těmto dětem hrozí buď nezbytné odloučení od rodiny bez potřebného posouzení situace nebo setrvání v toxicitním prostředí.
Je třeba přehodnotit rychlost i citlivost reakce systému vůči dětem, aby byly adekvátně podporovány správnou formou pomoci místo rigidního postihu za chybné jednání ve stresujícím prostředí jejich každodennosti. Chápání specifických potřeb dětí je klíčové pro jejich budoucnost a prevenci dalšího vývoje kriminálních trajektorií spojujících děti s nepříznivými životními okolnostmi.