Podle Maška (ANO) nelze považovat prezidenta České republiky za vrchního velitele armády ve smyslu amerického modelu. Předseda vlády, ministři a parlament mají podle českého ústavního systému plnou odpovědnost za otázky obrany, bezpečnosti a vojenských výdajů. Prezident tedy nehraje roli, která by se blížila premiérovi nebo ministru obrany. Jeho postavení je především ceremoniální a představuje reprezentaci země.
Diskuze o tom, zda se prezident musí účastnit každého summitu NATO, je podle něj iracionální. Na posledním summitu byli z různých zemí přítomní spíše premiéři než prezidenti či králové a žádná z těchto situací neohrozila existenci aliance NATO. Díky tomu je jasné, že skutečná síla a rozhodovací pravomoc leží na bedrech vládních předáků.
Mašek poukazuje na to, že řada států v rámci NATO prioritizuje jiné osobnosti než hlavy států při jednáních o důležitých otázkách bezpečnostní politiky. V demokratických systémech platí pravidlo, že vláda má primární odpovědnost za armádu a s ní spojené rozpočty – nikoli jednotlivé prezidenty nebo osoby s podobným postavením.
Když český prezident diskutuje o obraně či armádním rozpočtu v médiích s vyjádřením nesouhlasu s vládními názory, může to vyvolat nedorozumění ohledně rolí jednotlivých představitelů v oblasti vojenské politiky. Taková prohlášení mohou společnosti v zahraničí přivést do situací nevhodného dramatizování národních zájmů.
V našem ústavním právním rámci má prezident funkci vrchního velitele ozbrojených sil pouze jako symbolickou roli bez reálného vlivu na rozhodnutí ohledně obranné politiky nebo nákupu vojenské techniky. Tyto záležitosti jsou řízeny výhradně ministerstvem obrany pod dohledem vlády a schvalovány parlamentem.
Je tedy třeba si uvědomit jeden klíčový fakt: i když prezident může vystupovat veřejně s různými názory nebo prohlášeními týkajícími se armády či její budoucnosti, jeho pravomoci jsou výrazně omezenější než u institucí složených z volených zástupců lidu – vlády a parlamentu. Podle Maška (ANO) bychom měli být rádi za systém zajišťující kolektivní odpovědnost namísto centralizované moci jedné osoby na čele státu.