Jan Hrušínský, herec a dlouholetý kritik politiky Andreje Babiše, poukázal na souvislost mezi vládou bez kultury a nedávným incidentem na fotbalovém zápasu Slavie Praha. Podle něj zmiňované jednání fanoušků je výsledkem celkového vzrůstu agresivity v české společnosti, kterou přispívá současná politická situace. Hrušínský kritizoval vládu složenou ze stran ANO, SPD a Motoristé sobě jako příklad absencí politické kultury, což podle něj ovlivňuje nejen sportovní prostředí, ale i každodenní život obyvatel.
Dohady kolem incidentu vyvolaly silné reakce mezi zastánci i odpůrci vládních stran. Někteří politici se snaží svést vinu za zhoršení morálky ve společnosti na vládu. Například pirátská poslankyně Olga Richterová prohlásila, že verbální útoky ze strany vládních představitelů mohou mít neblahý dopad na chování veřejnosti. Vyzvala k zamyšlení nad tím, jak slova politiků ovlivňují náladu ve společnosti a mohou vést k fyzickému násilí.
Neméně zajímavý je pohled Jakuba Jandy z neziskovky Evropské hodnoty, který také komentoval situaci prostřednictvím sociálních médií. Jeho příspěvek upozornil na faktickou agresi fanoušků a poukázal na nutnost hledat hlubší příčiny těchto konfliktů v obecné atmosféře nenávisti a nesnášenlivosti ve společnosti.
Do debaty se zapojilo také široké spektrum názorových proudů veřejnosti díky anketě o tom, kdo může za “zhrubnutí” české společnosti. Většina respondentů (97 %) připisovala tuto změnu právě vládním stranám. Tato čísla naznačují velký diskomfort občanů vůči stávající politické garnituře.
Kromě přímých účastníků debat o fotbale se začalo mluvit o volání po odborných analýzách situace s ohledem na psychologii davu a společenské chování jedinců pod tlakem určitých narativních struktur vytvářených politikou nebo médii.
S takovou atmosférou není divu, že Jan Hrušínský byl vyzván k návštěvě psychiatra kvůli jeho silným reakcím ohledně aktuálního dění v zemi jakožto důsledku rozporuplného klimatu v jakém žijeme dnes – což ukazuje i celková diskuse kolem nedávných událostí okolo fotbalu či jiných společenských aspektům života ve státu.
Vláda bez kultury nás tedy svým způsobem zavede do spirály negativního chování – co začalo u sportu se může snadno přesunout do dalších oblastí našeho každodenního života; hrozba nárastu násilných projevům pak bude stále aktuálnější platící pro „nás všechny“, jestliže se nic nezmění jak ve vedení země tak její vigilanci kreativního myšlení samotných občan komplexního soužití.Jan Hrušínský, herec a aktivista, ve svém posledním komentáři poukazuje na nedostatek kultury v české politice a tvrdí, že to má vliv i na násilnosti spojené s fotbalem. Vláda bez kultury může být podle něj příčinou nedávného řádění fanoušků, které se vyskytlo během zápasů. Odborníci i veřejnost se shodují, že aktuální situace vyžaduje naléhavý zásah, jinak hrozí zhoršení brutálních incidentů ve společnosti.
Politická scéna je nyní rozdělená. Místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher vyjádřil skeptický pohled na názor týkající se převodu odpovědnosti za chování fanoušků na současnou vládu. Podle něj je absurdní spojovat vládu s násilím ze strany fotbalových chuligánů. Zmínil také dřívější konflikty mezi fanoušky a zdůraznil, že nikdo tehdy nevinil vládu za tyto události.
Poslanec Tomáš Doležal z SPD zas upozorňuje na problémy v rétorice opozice. Poukázal rovněž na nesprávné interpretace pojmů jako „kolaborace“ a „fašismus“ od některých politických představitelů, což podle něj zkresluje realitu situace. Jak říká Doležal: „Neexistuje opravdový důvod obviňovat politiky současné koalice ze špatného chování jednotlivců.“
Hrušínský i další odborníci varují před tím, aby se hledala hlubší příčina prochodu brutalizace společnosti výhradně v politické diskurzu nebo osobních postojích reprezentantů moci. Ve skutečnosti jde o trend viditelný napříč celým společenským spektrem – od komunikace online až po každodenní interakce v různých kontextech.
Podle různých názorových průzkumů je agresivita stále více přítomná nejen ve sportovních arénách ale i mimo ně; lidé si zvykli chovat se hrubě k sobě navzájem třeba při řízení aut nebo při jednání s poskytovateli služeb lékařské péče či učitelům.
Zásadní roli tak hraje otázka kolektivního morálního postoje společnosti k hrubosti jako fenoménu; je třeba vzít odpovědnost do vlastních rukou a narovnat vzorce chování jak online tak offline prostřednictvím dialogu o etice slušnosti a empatie vůči ostatním lidem – bez ohledu na okolnosti nebo kontext událostí jako jsou sporty (Vláda bez kultury).Jan Hrušínský, známý herec a zakladatel iniciativy, v nedávném vyjádření poukázal na to, že nepřítomnost kultury ve vládě může být příčinou násilných incidentů na fotbalových zápasech. Jeho kontroverzní názory vedly k posměškům některých politiků, kteří mu doporučili návštěvu psychiatra. Ačkoli Hrušínský vylíčil situaci jako související s politickou kulturou v zemi, odpor proti jeho výrokům se začal množit napříč politickým spektrem.
Mezi prvními reagoval senátor Zdeněk Hraba, který zdůraznil nutnost důsledného trestání násilných činů spojených s fotbalovými fandovskými grupami. Sdělil také redakci svůj postoj k tomu, jak by politici měli odpovědně jednat vůči takovým událostem a nezapomínat na prevenci násilí sportu.
Na to navázal poslanec Jindřich Rajchl ze strany SPD s kritikou názorového spektra opozice. Rajchl se domnívá, že ti, kdo obviňují vládu z útoků fanoušků klubu Slavia Praha, potřebují odbornou pomoc kvůli paranoidnímu myšlení. Tímto způsobem reagoval na snahu hodit vina za incidenty na vládní koalici.
Odpovědí se dočkal i Denis Doksanský z hnutí ANO. Ten prohlásil, že přičítat odpovědnost vládě je nesmysl a nazval takové úvahy blouznením nebo obsesi postřehnout politické pozadí téměř každého problému. Doksanský zdánlivě odsuzuje obecný trend hledání viníků ve státní sféře namísto toho zaměřit se přímo na jednání jednotlivcům.
Dále česká politika zaznamenala reakci lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského, který označil argumentace o vinách vlády za absurdní a podobně pochybný jako vyjadřování samotné koalice moci. Tento komentář ilustruje podstatnou roztržku mezi různými názorovými proudy napříč politickým spektrem.
Kritiku na adresu fanoušků přidal také senátor ODS Tomáš Jirsa: uvedl prostě že skandální chování několika jednotlivců nemůže reprezentovat celý klub ani skupinu lidí jako celek. Vzhledem ke zvýšené mediální pozornosti ke konkrétním incidentům je jasné ,že Nejednotná reakce mezi politiky odráží celkové rozdělení společnosti ohledně pohledu na kulturu ve sportu a její dopady.
Případ Hrušínského ukazuje směr debaty o sociálních otázkách spojených s fotbalem i kulturou ve společnosti obecně; ze strany veřejnosti vzbuzuje potřebu diskutovat o tom jak efektivně bojovat proti xenofobním projevům či násilnému chování bez ohledu na jejich motivaci či pozadí.