Ministr Macinka, člen vlády, nedávno komentoval situaci před podzimními volbami a prohlásil: “Když nemáš argument, hoď tam nácky.” Tímto vyjádřením chtěl poukázat na to, jak někteří lidé ve veřejné diskusi používají extrémní ideologie jako nástroj k obraně svých slabých pozic. Podle něj je nebezpečné se uchylovat k takovým útokům místo konstruktního dialogu.
V kontextu blížících se voleb se do Senátu ucházejí různí kandidáti – od těch s jasnými názory až po jednotlivce bez konkrétního programu. Ti druzí často usilují o prestiž a výhody spojené s touto funkcí, což podle Macinky vyvolává otázky o jejich motivacích a skutečné hodnotě ve společnosti. Mezi nimi může být i neúspěšný “spisovatel”, který si přeje dosáhnout mediální popularity za každou cenu.
Macinka dále kritizoval určité osobnosti z českého veřejného života, které považuje za namyšlené oportunisty. Ti prý rádi profitují na úkor viditelnosti jiných lidí a snaží se vystupovat jako elitářští vůdci s nadřazeností nad běžnými občany. Jeho slova ilustrují frustraci z toho, jak někteří lidé manipulují s diskuzemi namísto toho, aby přinášeli opravdové argumenty a řešení.
Když byl před pár dny v televizi pronesen jeho výrok o nespokojenosti někoho jiného kvůli jeho postoji, vzbudil tím silné reakce podobně jako klasické útoky typu “když nemáš argument”. Kritici mu toto prohlášení připsali dokonce až k historickým osobnostem jako Adolf Hitler. Podobné paralely však označuje Macinka za snahu odvedení pozornosti od zásadních témat veřejné debaty.
Sám ministr připomíná slavnou citaci Václava Havla o nenávisti pocházející z pocitu méněcennosti. Argumentuje tím proti těmto odsudkům svojí osoby a snaží se ukázat absurdnost některých reakcí nejen vůči sobě samému ale i obecně ve společnosti.
Na závěr chce poslání ministrových slov směřovat ke všem politikům – je potřeba zamyslet se nad autentickými hodnotami a komunikací v politice místo používání urážek či dramatických přirovnání k historickým postavám bez reálného základu v aktuálních debatách. Rozhodnutí voličů totiž nakonec budou utvářet následující roky českého politického prostoru.