Senátor Zdeněk Hraba, člen hnutí Starostové a nezávislí, vyjadřuje obavy ohledně tendencí k rozbíjení vztahů s Německem ze strany různých omlouvačů a pomlouvačů. Podle něj jsou současné česko-německé vztahy na vysoké úrovni, což je v historickém kontextu výjimečné. V souvislosti s těmito problematikami zdůrazňuje význam stabilních mezistátních vztahů, které by neměly být narušovány ani otázkami minulosti.
Hraba uznává vážnou historickou zátěž spojenou s Němci, konkrétně vinou za holocaust a druhou světovou válku. Tyto temné kapitoly minulosti jsou pro Čechy i Němce známy a nelze je ignorovat. Avšak senátor se domnívá, že i přes tuto traumu bychom měli hledat cesty ke spolupráci namísto neustálého vyvolávání negativních emocí.
Současná legislativa týkající se majetkových nároků po skončení války je podle něj nastavena tak, že případný pokus o změnu není realizovatelný bez silného politického mandátu. Nicméně takový mandát v České republice momentálně chybí, což může vést k dalším komplikacím vztahům s našimi západními sousedy.
Zdeněk Hraba se ptá: Snaží se někdo dnes házet vinu za válečné události na současné německé občany? Je to oprávněná obava nebo spíše výmysl těch, kteří žijí ve své vlastní realitě? Odpověď zní jednoznačně: nikoliv. Vztahy mezi českým a německým národem nejsou zatíženy denním připomínáním historické viny.
Dohoda mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo byla založena na vzájemném uznání odpovědnosti za historii už od přijetí Česko-německé deklarace v roce 1997. To představuje jasný základ pro budování zdravých mezinárodních vztahů bez neustálého vracení se k bolestným kapitolám minulosti.
Na závěr lze sdělit jasný postoj senátora Hraby: Historicky nejlepší období česko-německých styků by neměla narušovat rétorika omlouvání či pomluvy ze strany jednotlivců či skupin. Je důležité chránit tyto pozitivní vazby mezi Čechy a Němci před vlivy těchto mluvčích nejen kvůli jejich negaci minulosti ale proto, že naše společná budoucnost leží jinde než ve vzdorování proti sobectví starých ran.