Poslanec Mgr. Matěj Ondřej Havel z TOP 09 se ve svém vystoupení v Poslanecké sněmovně vyjádřil k aktuálnímu tématu přijetí eura v České republice. Zdůraznil, že toto rozhodnutí není pouhým rozmaru, ale důležitým závazkem, k němuž se Česká republika přihlásila při vstupu do Evropské unie. Tento závazek byl potvrzen také referendem, které jednoznačně podpořilo členství ČR v EU a tím i budoucí adopci společné evropské měny.
Havel upozornil na dlouhodobý problém české politiky – více než dvě dekády věc stagnuje a s otázkou eura se téměř nepohnulo. V jeho podání euro není něco cizího či vzdáleného; je to klíčová součást našeho členství v Evropské unii a jakýsi využitelný nástroj pro posílení naší ekonomiky.
Podle Havla je česká ekonomika již nyní silně provázaná s eurozónou, co ukazují mnohá hodnocení různých organizací. Vysoké obchodní i vlastnické vazby mezi oběma ekonomikami zvyšují potenciální výhody rychlé adopce eura, což může napomoci ke sladění hospodářských cyklů obou oblastí. Opomínat zavedení eura dle něj znamená neefektivnost a ekonomické zatížení pro tuzemské firmy.
Mnohé české firmy dnes stejně obchodují převážně v eurech, což naznačuje určitou míru vykonávání mezinárodního byznysu bez eurové měny jako oficiálního nástroje ze strany státu. Havel upozornil na to, že korunové transakce představují značný náklad spojený například s kurzovými riziky malé a střední podniky trpící tímto břemenem podstatně hůře než velcí provozovatelé.
Hrozba kurzového rizika vytváří podle něj skrytou daň pro exportéry i importéry; tuto situaci plně pociťují menší podnikatelé a nakonec také koneční spotřebitelé. Havel uvedl příklad těchto negativních dopadů: pokud by ČR přijala euro jako svou měnu, eliminoval by tak výrazným způsobem potřebu zajišťování proti kolísání měnového kurzu a umožnil firmám lépe plánovat investice s větší jistotou.
Konečně Havlem zmíněná adoptivní cesta k euru by měla být nejen volbou směřující k větší stabilitě hospodářského prostředí doma i napříč Evropou ale rovněž signál pevného ukotvení České republiky ve strukturách EU long-term vision for the country’s economic future should account for this integration as one of its key components.Havel (TOP 09) zdůrazňuje, že přijímání eura nemůže být považováno za rozmar, ale je to nezbytný závazek. Podle něj přináší euro zásadní ekonomické výhody, jako jsou nižší kurzové náklady a stabilnější hospodářské prostředí pro občany i firmy. Odhaduje se, že absence eura znamená pro průměrnou českou domácnost roční ztrátu přibližně 10 400 korun, což celkově představuje ztrátu až 50 miliard korun pro stát. Tato částka by mohla být investována do důležitých veřejných služeb jako vzdělávání, zdravotnictví nebo doprava.
Jednou z významných výhod eura je i nižší úroková sazba na hypotéky. V současnosti se úrokové sazby v České republice pohybují kolem 4,5 procenta, zatímco v zemích eurozóny jsou často nižší o jeden procentní bod či více. To znamená vyšší náklady na půjčování peněz pro české spotřebitele a přidává další tlak na jejich financování bydlení.
Je však nutné poznamenat, že samotné zavedení eura nezaručí automaticky levnější hypotéky. Havel připouští tuto realitu , avšak věří v dlouhodobé výhody členských zemí eurozóny v oblasti financování díky silnějšímu finančnímu trhu a menšímu měnovému riziku. Cena peněz hraje klíčovou roli nejen pro mladé rodiny nebo obce, ale také pro podniky a stát jako celek.
V kontextu překážek vstupu do eurozóny Havel uvádí argumenty týkající se nesplnění kritérií za nedostatečné. Tvrdí totiž, že Česká republika tato kritéria bez problémů plnila a stále může plnit díky politické vůli k tomu potřebné. Nedorozumění spočívá spíš v politické rozhodovací nemožnosti než ve skutečných technických překážkách.
Podle Havla je vstup České republiky do mechanismu směnných kurzů ERM II klíčový krok k přípravě na přijetí eura jako takového. Tento krok neznamená okamžitý vstup do eurozóny; jde o proces plánované přípravy na tento historický moment.
Veřejný sektor i soukromý byznys potřebují stabilitu a předvídatelnost při rozhodování o financích a investicích. Svaz průmyslu a dopravy jasně uvedl potřebu jednoduchého plánování bez nepředvídaných ekonomických šoků spojených s měnovými kurzy tímto způsobem povzbudil debatu o zavedení eura jako pozitivního kroku vpřed.Havel (TOP 09) prohlásil, že přijetí eura představuje důležitý krok a není to jen otázka momentálního rozmaru, nýbrž dlouhodobého závazku pro Českou republiku. Upozornil na rostoucí konvergenci české ekonomiky s eurozónou a zdůraznil nutnost stanovit konkrétní termín pro přijetí eura. Tento krok by měl poskytnout českým podnikům a exportérům jasný signál ohledně budoucnosti a pomoci vytvořit předvídatelné ekonomické prostředí.
Konstatoval, že ekonomiky České republiky a eurozóny jsou úzce provázány. Očekávat, že by česká koruna mohla zůstat neovlivněna v případě krize eurozóny, je podle něj mylné. Havel varuje před tím, aby se Česká republika stále cítila jako outsider v situaci, kdy každodenně nese dopady událostí v eurozóně bez možnosti ovlivňovat rozhodnutí týkající se hospodářské politiky.
Dalším bodem byla diskutovaná ztráta měnové autonomie po přijetí eura. Havel připustil, že to může být výklad této změny; avšak naléhavě zdůraznil potřebu aktivní účasti České republiky u rozhodovacích jednání na evropské úrovni. Podle něj nemůže země pokračovat ve strategii odkladu přijetí eura bez toho, aby riskovala další negativní dopady na svou ekonomickou stabilitu.
Havel také poukázal na náklady spojené s absencí eura. Tyto náklady dnes pocítíme formou kurzového rizika nejenom ze strany podnikatelů ale také domácností. Zdůraznil potřebu skoncovat s iluzemi o zachování plné suverenity mimo eurozónu – skutečná ztráta suverenity nastává přesně tehdy, když jsou o klíčových rozhodnutích učiněny volby u stolu jiných států.
Účast ČR v eurozóně podle Havla neznamená automaticky vzdát se kontroly nad ekonomikou; místo toho jde o možnost podílet se na důležitých rozhodnutích ovlivňujících celou Evropu a aktivně chránit zájmy českých občanů přímo ve vedení Evropské unie.
Konec koncům vybízelo k rozumnému postupu směrem k jasnému plánu vůči evropským mechanismům ERM II a případnému přijetí eura do roku 2029 či dříve. Hlavním smyslem není oslabování současných pevných základů země či hráčských pozic ve světové politice obyvatelstva ale konstrukce odpovědného rámce pro prosperující budoucnost České republiky uvnitř společenství států používajících společnou měnu.
Na závěr Havel sdělil zkušenosti z návštěv českých firem exportujících do různých zemích EU – tento osobní pohled mu potvrdil význam vyvarování se váhání či nejasností ohledně společné měny mezi členskými státy EU tak i samotným státem Českem coby součást intégrace do Evropanizace hospodářských činnostních uskupení.Havel (TOP 09) prohlásil, že zavedení eura v České republice není pouhým rozmary, ale zásadním závazkem. Je přesvědčen, že přijetí evropské měny by znamenalo výrazný krok vpřed nejen pro českou ekonomiku, ale i pro postavení země v rámci Evropské unie. Podle něj je důležité zareagovat na vývoj na domácím i mezinárodním trhu a nevystavovat tuzemské podnikatele zbytečným rizikům.
Odpovídajícím krokem k posílení českého hospodářství by mělo být přijetí eura jako součást dalších reformních opatření. Havel zdůrazňuje například potřebu flexibilního zákoníku práce, který by pomohl podnikatelům lépe reagovat na aktuální potřeby trhu. V mnoha případech se totiž od nich očekává rychlost a efektivita schopnost adaptace.
Podle Havla je také nezbytné stavět mosty mezi státními institucemi a podnikatelskou sférou. Česká republika disponuje množstvím šikovných exportérů s inovativními produkty a nápady, které si zaslouží podporu ze strany zákonodárců. Tato podpora může mít formu legislativních změn nebo odstranění překážek bránících volné konkurenci.
Dále upozorňuje na to, že pokud chce Česká republika učinit krok vpřed v rámci EU a posunout se mezi země s vyspělou ekonomikou, musí se zbavit zažitých preconcepce ohledně eura jako něčeho negativního nebo nepraktického. Naopak Havel vyzývá k promyšlené diskusi o statistických datech a zkušenostech jiných členských států eurozóny.
Je také nezbytné připustit fakt, že stabilnější měna může přinést výhody zejména malým a středním podnikům – těm totiž často činí problémy kolísání kurzu koruny vůči zahraničním měnám. Pro návrat do silného postavení v Evropské unii je proto kladeno důraz na dosažení konkrétních cílů zaměřených právě na euro.
Zůstává tedy otázkou zda politické strany dokážou dostatečně podporovat tento směr až do jeho realizace či nikoli; čas ukáže úspěšnost těchto snah s ohledem na další vývoj ekonomické situace v ČR i EU jako celku. Havel tak doufá v racionální debatu o tomto tématu mezi politiky i napříč celou společností.