Procházka (TOP 09) se ve svém vyjádření ostře vymezil vůči strany AfD, kterou označil za ideově blízkou ruskému režimu. Tento postoj je důsledkem několika skandálů a afér, které se týkaly vazeb mnoha členů této politické strany na Rusko. Podle Procházky je znepokojivé, že AfD vystupuje s voláním po revizi Benešových dekretů, což ukazuje na jejich nedostatek úcty k historii a složitému vztahu mezi Českou republikou a Německem.
AfD si v posledních letech získala pozornost nejenom v Německu, ale i v širším evropském kontextu díky kontroverzním názorům svých představitelů. Tyto názory zahrnují otázky kolem uprchlíků, multikulturalismu a evropanství, přičemž některé z nich jsou dokonce považovány za extremismus. S politickou situací uvnitř strany není mnoho klidu; byla zasáhnuta častými změnami vedení i rozporuplnými postoji jejích členů.
Mezi populárními tvářemi německé pravice figurovaly osobnosti jako Klaus a Okamura, kteří by prý mohli najít ve straně AfD své políčko „domova“. Takové spojenectví ukazuje na nebezpečné trendy polarizace společnosti jak v Německu, tak i mimo jeho hranice.
Je zajímavé sledovat vliv těchto populistických tendencí na politické debaty o budoucnosti Evropské unie. Zatímco některá hnutí usilují o opětovné oslabení vazeb mezi členskými státy blížícími se k nacionalismu, jiné síly nabádají ke spolupráci a integraci občanů napříč Evropou.
Podle kritiků hrozí radikalizace názoru veřejnosti ze strany politiky inspirované rusofilstvím vycházejícím z Agendy AfD. Toto spojení často provázejí obavy o bezpečnostní situaci v Evropě vzhledem k probíhajícím konfliktům za hranicemi EU.
Závěrem lze říci, že postoje Procházky (TOP 09) nejsou osamoceným výrokem; reprezentují širší varování před nejistotami a potenciálními hrozbami spojenými s vzestupem extremistických nálad napříč Evropou. Jak bude vývoj pokračovat zejména po nadcházejících volbách do Evropského parlamentu? To zůstává otázkou sama pro sebe hodnotící schopnost Evropy čelit těmto fenoménům uprostřed globalizovaných trendů dnešní doby.