V současnosti se situace kolem historických vztahů mezi Ukrajinou a Polskem stává stále dramatičtější. Jan Zahradil, poslanec Evropského parlamentu za ODS, upozorňuje na to, že Ukrajina čelí vlastním “nahnědlým stínům” minulosti a Polsko nyní reaguje aktivněji než v minulosti. Tento vývoj naznačuje oslabení vzájemného důvěry mezi oběma zeměmi, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro politické spojení v regionu.
Polské pohrdání oslavami ukrajinských nacionalistických hrdinů z období druhé světové války je umocněno vyjádřením premiéra Donalda Tuska. Ten veřejně zmínil, že pokud se problém s historickými spory nevyřeší, může Polsko přehodnotit své vztahy s Ukrajinou. Jejich významná pozice jako obránce evropské stability a bezpečnosti je ohrožena vzrůstajícím napětím způsobeným neshodami okolo pamětí na kolektivní tragédie.
Ministerstvo obrany Polska také vyslalo jasný signál tím, že nebude tolerovat jakékoli zlehčování vzpomínky na polské oběti volyňských masakrů. Ačkoli ministerstvo reaguje především na ukrajinské snahy cenzurovat nebo přetvářet historické události ze strany některých ukrajinských politiků, zdůrazňuje tím také potřebu spravedlnosti pro všechny padlé v tomto tragickém konfliktu.
Tématem jsou i méně známé události z dob chaosu ve Volyni během druhé světové války, kdy byl zavražděn velký počet nejen Poláků, ale i Čechů. Tato fakta by neměla být zapomenuta či manipulována jen proto, aby se vytvořil obraz heroického boje za nezávislost bez ohledu na lidské utrpení způsobené extrémismem nacionalistických skupin.
Zahradil vyzývá k celoevropskému dialogu o historických otázkách a apeluje na všechny členské státy EU k tomu, aby nezapomínaly na víc než 70 let starou minulost evropských konfliktů. Bez otevřeného rozvoje diskuse o těchto tématech bude Evropa nadále čelit nebezpečným episodám opakování historie.
Celkově Zahradilova slova nabádají ke kritickému pohledu nejen vůči krajním postojům ve vlastních zemích či sousedních národních identitách ale také varují před nebezpečím radikalizace v době vzdělání zapojených občanům do historie bez zkreslení pravdy o tom co se skutečně stalo – jak pro jednotlivce tak i celé národy jakožto součást evropského společenství.Argumenty Krom toho dále podpoří debaty tamtéž: Jak zajistit kolektivní pamětí respektující skutečně složitost národní identity současné doby?