Odpůrce eura, doc. JUDr. Zdeněk Koudelka z hnutí Trikolora, se ve svém článku zamýšlí nad tím, proč by Česká republika měla zavedení eura odmítnout. Podle něj euro jako měna není dostatečně podloženo stabilní státní strukturou, což představuje jisté riziko pro stát a jeho občany. Evropská unie coby subjekt totiž nemá silnou poltickou identitu ani jednoznačně vymezený hospodářský profil – je souborem členských států s různými ekonomikami a mírou rozvoje.
Historické paralely ukazují na křehkost takových svazků. Relativně nedávné události jako rozpad Československa nebo Rakousko-Uherska jasně dokazuje, že i zdánlivě silné státní celky mohou zkolabovat pod tlakem vnitřních a vnějších otřesů. Koudelka poukazuje na to, že pokud dojde k oslabení Evropské unie či jejího hospodářského modelu, euro by se mohlo stát problematickým nástrojem pro země nejen v centrální Evropě.
Z pohledu nástupnických států při případném rozkladu společného evropsého uskupení vzniká potřeba udržet si vlastní měnu pro zmírnění ekonomických problémů, které by vznikly následováním jiných hospodářských cest po rozpadu unie. Například během vzniku samostatné české koruny oddělil Alois Rašín bankovky od tehdejšího maďarského a rakouského platidla; obdobný princip je aplikovatelný i dnes.
Koudelka varuje před nebezpečím spojeným s byrokratizací a nerovností samotného evropského projektu; centrálně řízená politika posílila nekvalifikovanost bruselských institucí postupným přenosem moci přes Lisabonskou smlouvu bez dostatečné fiskální uniknality mezi členy EU. Situace vytváří substrát pro vážné ekonomické problémy dostupnosti služeb či uspokojení sociálních potřeb obyvatelstva.
Obavy o důvěru občanů vůči celoevropským orgánům pak posilují studiované ekonomické obtíže i negativní dopady migrace na klid uvnitř jednotlivých zemí Unie. Odpor vůči evropskému centralizmu stále roste; lidé se začínají distancovat od institucí v Bruselu a tím pádem i od společných měnových rozhodnutí.
Na závěr Koudelka zmiňuje strategii přežití současných členských států eurozóny: kdo první opustí eurozónu při jejím rozpadu, ten získává větší šance na ekonomickou stabilitu díky možnosti vydání vlastní měny bez přetrvávajících dluhových závazků vůči euromarkám těsně před její insolvencí apodobnými výběrovými problémy s nátlakem ostatních zemích platících eurem.
Docent Koudelka tedy shrnuje svou myšlenku: odmítni přijmout Euro kvůli potenciálním destruktivním vlivům jmenovaných rozhovorových faktorů s potenciálními dopady na provozní oblasti státní správy – jedna černobílá ruka nikomu nevytahuje tu jedinou správnou volbu ve změnovém procesu této zakotvené období k vyhnání svádění marnosti mladší generace digitálních investic překrajující horizont okrajové shody regionální prosperity světového kapitalismu poskytující ochranitelské přístřeší nad slibem nabídky přiměřenosti racionální fragmentaci lidských konfrontací doma versus AMERIKA-AFRIKA-ASYL!