V posledních týdnech se na ministerstvu školství rozvinula situace, která znepokojuje některé politiky, včetně Andreje Babiše. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) totiž ukončil spolupráci s neziskovými organizacemi, mezi které patří například Asociace pro mezinárodní otázky a Evropské hodnoty. Tyto změny přicházejí poté, co bylo oznámeno, že proběhne důkladná revize rozvojové pomoci a transformační spolupráce, což vyvolává obavy o budoucnost financování projektů.
Ministerstvo školství se však zdá být v kontrastu s těmito kroky. Dům zahraniční spolupráce (DZS), který zastupuje Michal Úhl, pokračuje ve svých aktivních programech a činnostech zaměřených na klimatická témata nebo podporu různorodosti a inkluze. Oddělení v tomto úřadu nadále udržuje vztahy s mnoha neziskovkami jako je Člověk v tísni. Ministerstvo dokonce oznámilo, že neplánuje žádné změny ve svém přístupu k těmto aktivitám.
Podle dostupných informací většina aktivit DZS probíhá pod hlavičkou evropského programu Erasmus+. Přitom Babišova vláda plánovala využít tyto fondy spíše k podpoře studentů studujících v zahraničí než k prosazování toho, co nazývá „politickými a aktivistickými postoji“. Tento nesoulad mezi jednotlivými akčními plány vzbuzuje otázky ohledně priorit ministerstva ve vzdělávání.
Pokud se podíváme na aktuální projekty MŠMT jako například výzvu Práce s dětmi a mládeží 2026, tak ta se zaměřuje na „osvědčené NNO“ – nevládní neziskové organizace. Podpora je cíleně určena mimo jiné pro ukrajinské děti či ekologické iniciativy zaměřené na udržitelný rozvoj. Program disponuje rozpočtem 146 milionů korun plus dalších 11 milionů určených pro projekty národního významu.
Dále můžeme zmínit skutečnost, že MŠMT i nadále podporuje vzdělávací program Jeden svět na školách od Člověka v tísni. Toto financování naznačuje podle odborníků určitý paradox: zatímco ministr Macinka mění kurzy financování z pohledu mezinárodní spolupráce má jeho kolega z ministerstva školství stále tendenci otvírat dveře známým neziskovým organizacím.
Zatímco Macinka zahájil revizi směřující k omezení vlivu některých situací ze světa NGO (neziskových organizací), ve školním resortu to zatím nevypadá tak dramaticky jako jinde ve vládních strukturách. Z tohoto pohledu lze konstatovat určitou nepřehlednost a protichůdnost politiky vlády při snaze prosazovat konkrétní cíle napříč ministry.Navzdory frustraci některých politiků tedy zdá se u ministra Válkového neutuchající zájem o stávající model spolupráce a nikoli tlakem novou agendu změnit.Na resortu školství se aktuálně výrazně diskutuje o aktivitách, které provozuje nezisková organizace Člověk v tísni. Tato instituce se zaměřuje na moderní dějiny a mediální gramotnost, což však naráží na kritiku ze strany politiků jako je Andrej Babiš, který vyjadřuje svou nelibost nad politizací vzdělávání. Podle něj je problematické, že vzdělávací programy obsahují prvky boje proti tzv. “dezinformacím”, přičemž vláda v minulosti jasně projevila záměr učinit školy ideologicky neutrální.
Jedním z hlavních nástrojů pro hodnocení médií a jejich obsahu je metodika od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ). Tato asociace získává značné finanční prostředky od sponzorů spojených například s prezidentem Petrem Pavlem či majiteli známých společností. Mnozí z těchto sponzorů současně spolupracují na akcích jako jsou Jedno svět na školách.
Člověk v tísni se snaží také aktivně pomáhat pedagogům při vznikajících situacích ve třídě, kdy dojde k šíření dezinformací či konspiračních teorií mezi žáky. V rámci svých aktivit nabízí školení a podporu učitelům, jak řešit tyto záležitosti během výuky. Součástí programu je rovněž informace o ruské propagandě, kde jsou prezentovány názory a materiály spojené s mediální kritikou.
Vláda přitom ve svém programovém prohlášení zdůrazňuje potřebu oddělit vzdělání od jakýchkoliv politických nebo ideologických vlivů zahrnujících i aktivity různých neziskových organizací. Mluvčí ministerstva Ondřej Macura informoval o plánované dotaci 642 207 korun pro Člověka v tísni na projekty zaměřené na prevenci rizikového chování u žáků a podporu jejich duševního zdraví.
Resort školství si také klade za cíl prosazovat genderovou agendu napříč všemi úrovněmi vzdělávání i výzkumu. Zaměřuje se nejen na rovnost pohlaví ve vyučovaných předmětech ale i na posuny v manažerských pozicích v rámci institucionální struktury školství,
Ministerstvo definuje genderovou rovnost jako zásadní prvek demokratického systému a vychovávání mladé generace bez genderových stereotypů by mělo být prioritou všech ingeniérských aspektů našeho způsobu vzdělávání.Na resortu školství se v současnosti odehrává zajímavá debata o genderové agendě, která vyvolává rozporuplné reakce. Zatímco Robert Plaga, současný ministr školství, se staví k aktivitám neziskových organizací s jistou umírněností a zmiňuje nutnost stanovit pravidla pro jejich činnost ve školách, premiér Andrej Babiš jednoznačně kritizuje vliv těchto organizací. Ten poukazuje na to, že neziskovky učí děti o možnosti měnit pohlaví a avizuje ukončení financování těchto institucí ze státního rozpočtu.
Dalším významným bodem diskuse je iniciativa Strategie 2030+, kterou podporují i některé politicky angažované neziskovky. Tyto organizace se snaží prosadit určité vzdělávací modely a metody výuky na základních a středních školách. MMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) tuto strategii podporuje s tím, že si cení spolupráce s různými aktéry ve vzdělávacím systému.
Zaznamenali jsme také zajímavý vývoj v anketě ohledně popularity vůdců vládní koalice. Výsledky ukazují převahu Petra Macinky, který sbírá téměř 60 % podpory respondentů v porovnání s ostatními politiky jako jsou Babiš nebo Okamura. To naznačuje určité preference veřejnosti vůči názoru Macinky na otázku genderové problematiky ve vzdělávání.
V rámci této situace má MMT upevněné vazby například na Nadaci OSF (Open Society Fund), což vzbuzuje obavy u kritiků. Ti argumentují tím, že přílišná provázanost mezi ministerstvem a některými neziskovkami může ovlivňovat rozhodovací procesy týkající se vzdělávání dětí.
Plaga zdůrazňuje potřebu revize inkluzivního vzdělávání tak, aby bylo efektivnější a odpovídalo potřebám všech studentů. Nicméně pokračující spolupráce ministerstva s Partnerstvím pro vzdělávání 2030+ naznačuje komplikovaný vztah mezi státem a neziskovým sektorem.
Mluvčí MMT Ondřej Macura potvrdil nasměrování další spolupráce se zmíněnými organizacemi jako součást běžného fungování systému vzdělávání v České republice. I přesto je cítit napětí mezi tradičními hodnotami rodiny či pohlavního rozdílu a stále více prosazovanými modernistickými přístupy k genderové identitě.
Tato situace zjevně reflektuje širší diskuzi o úloze školy jako instituce nejen pro osvojení znalostí ale i formování sociálních postojů dětí oproti existujícím stereotypům o rolích mužů a žen ve společnosti.Objektivní analýza tohoto trendu bude klíčová nejen pro budoucnost českého školství but i celkový přístup ke kontaktu generací napříč společností.V oblasti školství se nyní zintenzivnila debata ohledně vlivu neziskových organizací, na kterou reaguje i ministr Robert Plaga. Na ministerstvo přichází Martin Kozel, jenž dříve vedl neziskovku Učitel naživo, která je spojována s podporou globalismu a progresivních myšlenek. Kritika vůči nim v USA roste a někteří politické figury, včetně bývalého premiéra Andreje Babiše, se vyjadřují proti tomuto trendu ve školství.
Ministr Plaga čelí otázkám o tom, jakým způsobem hodlá omezit vliv těchto politických neziskovek a jaké konkrétní kroky k tomu již byly učiněny. Zatím však neposkytl jasnou odpověď na tuto problematiku. V jeho názoru existuje mnoho neziskových organizací ve vzdělávacím systému, které hrají důležitou roli při rozvoji vzdělání nebo při podpoře psychického zdraví studentů.
Podle mluvčího Ondřeje Macury chce ministr nadále spolupracovat s těmi neziskovkami, které mají pro žáky přínos v oblastech jako finance či prevence sociálních problémů. Tato spolupráce by měla zajišťovat efektivní podporu pedagogům i studentům bez toho, aby zásadně ovlivňovala politiky ministerstva.
Tento směr reformy je součástí širšího diskurzu o vzdělávací politice v České republice. Různé názorové proudy napříč politickým spektrem se snaží představit své pohledy na reformy ve školství a to jak na úrovni státní správy tak místních aktérů.
Debaty kolem financování podezřelých projektů byly zesíleny poté, co bylo odhaleno propojení některých organizací s prominentními podnikateli a politiky minulého režimu. Tyto vazby vzbuzují otázky týkající se transparentnosti zdrojů jejich financování a reálném dopadu jejich návrhů na kvalitu vzdělávání.
Situace okolo resortu školství tak ostře ukazuje prolínání různých zájmů – mezi snahou poskytnout kvalitní vzdělávání pro všechny děti a tlakem ze strany různých lobbovacích skupin poohlížejících po možnostech ovlivnit systém takovým způsobem, že by mohly profitovat ze svých konkrétních cílů či ideologií.
Je evidentní, že budoucnost českého školství bude záviset nejen na schopnosti řídit tyto změny s důrazem na potřeby žáků ale také na transparentnosti výběru partnerů týkajících se podpory nevládního sektoru v této oblasti (Co Macinka vymetá a Babiš na to nadává, kvete na resortu školství).