Doktor JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D., ze strany Trikolora, se ve svém článku zaměřuje na historické názvy a identitu českého státu s důrazem na regiony Čechy, Moravu a Slezsko. Vysvětluje složitosti spojené s tímto pojmenováním, přičemž opatření vlády a jejich dopady na vnímání české identity vyvolávají diskuze o tom, jak by měl být stát nazýván. V kontextu ústavy České republiky je důležité klást důraz na historické tradice těchto zemí.
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka se v rozhovoru pro server PrahaIn.cz vyjádřil k diskusi ohledně používání názvu Czechia. Pro tento směr se staví i premiér Andrej Babiš a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Oba prominentní politici prosazují návrat k oficiálnímu názvu Česká republika namísto anglického termínu „Czechia“, neboť ten neodráží historický kontext.
Vláda vedená Bohuslavem Sobotkou zavedla název Czechia v dubnu 2016 jako prezentaci pro mezinárodní scénu. Je ovšem jasné, že podle ústavy je platný pouze název Česká republika. Stát má dodržovat jeho oficiální název i při reprezentaci prostřednictvím veřejných financí; zatímco občané mohou používat jakýkoli jiný název soukromě, veřejné orgány by měly hledět na tradice spojené s historií země.
Koudelka odmítá novodobé názvy jako Czechia či Česko a jasně tvrdí, že tento trend směřuje k potlačení historických tradic regionů Čechy, Morava a Slezsko. Tyto termíny mají tisíciletou minulost také ve svých latinských podobách: Bohemia pro Čechy, Moravia pro Moravu a Silesia pro Slezsko.
Podle autora časem zůstane patrné zaměření akcentující oddělenost těchto území od novějších pojmenování; jsou považována za cennou část státní identity s hlubokými kořeny. Respektování minulosti využitím správného terminologie je dáváno do kontrastu vůči změnám v moderních debatách o národních symbolech.
Tato debata narazila na reflexi hodnot moravského básníka Jiřího Kuběny z roku 1988, který výstižně vystihl své pocity vůči zjednodušujícím označením jako „Česko“. Vyjádřil tak silná slova proti těmto transformacím jazykového i kulturního vyjadřování spojeného s jeho domovinou – Moravou – v období osmdesátých let minulého století.
Celkově lze říci, že otázky týkající se jména státu nejsou pouze lingvistickou diskuzí; jde o hluboký zásah do historie a identity lidí žijících v regionech Čechy, Morava a Slezsko pod záštitou struktury uvedené Trikolorou prostřednictvím Zdeňka Koudelky.