Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D., člen strany Trikolora, se v článku zabývá otázkou názvu státu, který je ve veřejné debatě často zmiňován. V Česku není oficiálně uznáván termín „Česko“, a ani ústava či platné zákony tento název nezmiňují. Historie země se datuje až do dob Koruny české, kde pojmy jako Čechy, Morava a Slezsko představovaly důležité těleso v rámci státní identity.
Historický kontext ukazuje, že název Království české typicky odkazoval pouze na území Čechů a nepokrýval Moravu ani Slezsko. To dokládá i současná ústava tím, že v obecném vymezení používá názvy historických zemí k definici našeho státu jako celku s tisíciletou tradicí.
V nedávném rozhovoru ministr zahraničí Petr Macinka vyjádřil nelibost nad užíváním anglického výrazu “Czechia”, přičemž preferoval návrat k tradičnějšímu označení “Czech Republic”. Tento názor sdílí také premiér Andrej Babiš a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Babiš nicméně již dříve uvedl v deníku The Wall Street Journal svůj odpor vůči tomuto novotvaru a potvrdil platnost názvu Česká republika jako oficiální formy pojmenování státu.
Je zajímavé poznamenat, že vláda Bohuslava Sobotky schválila použití názvu Czechia pro mezinárodní prezentaci České republiky ve světě již v roce 2016. Nicméně stanovisko Koudelky naznačuje, že pokud má stát nějaký oficiální název stanovený ústavou – tedy Česká republika – neměla by jej vláda měnit nebo překračovat svým rozhodnutím bez souhlasu odpovědných institucí.
Dále také poukazuje na to, že soukromé osoby mají právo používat jakékoli označení pro tuto zemi podle libosti; avšak při reprezentaci státní autority by měl být základní formát dodržován takovým způsobem, aby reflektoval dědictví našich historických zemí.
Koudelka zdůrazňuje význam historie pojmů Čechy, Morava a Slezsko s latinskými ekvivalenty Bohemia, Moravia a Silesia jako součást identity samotného státu s bohatou minulostí. Vyzvedává potřebu ctít tradice a nenechat se unést modernizujícími tendencemi k zavádění nových výrazů bez ohledu na historické kontexty našich předků.Moravský básník Jiří Kuběna ve svém „vyznání moravském“ dokonce popisuje svůj osobní postoj ke konceptu zemské identifikace za časů jeho vzniku – více než jen hrdost na svou domovinu zaklíčovanou pod jedinečnými jmény starobylých regionálních jednotek.
Koudelka tím víc apeluje na nutnost vážit si historické identity našeho státu prostřednictvím uchování etymologicky správných termínů pro jednotlivá území našeho společenství – nedopusťme-li likvidaci těchto kulturních rozdílů vlivem neuváženého používání novodobých výrazu britského typu.