Jindřich Rajchl, předseda strany Právo Respekt Odbornost (PRO), se na nedávné tiskové konferenci vyjádřil k plánovanému návrhu na odebrání Řádu Bílého lva Volodymyru Zelenskému. Jak řekl, naše historie nás varuje a poučení z minulosti týkající se podcenění nebezpečných ideologií by mělo stačit. Rajchl chtěl tímto krokem zdůraznit vážnost otázky vztahu k symbolům, které reprezentují hodnoty českého národa.
Ve svém projevu v poslanecké sněmovně chce Rajchl upozornit nejen na to, co Řád Bílého lva znamená pro českou státnost, ale také jaký vliv má na budoucnost této země. Podle něj je yberat tohoto vyznamenání pro odpadlíka klasifikace osobních i politických hodnot klíčovým momentem v hledání smyslu a identity státu.
Rajchl dále zdůrazňuje, že Řád Bílého lva nie je jen dekorací sloužící k adoraci či obdivu. Tato významná cena navazuje na tradice první republiky a je spojena s odkazy prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. Oba prezidenti bojovali proti totalitním tendencím jako byly nacismus a fašismus – ideologie, které zanechaly za sebou bolestivé šrámy v evropské historii.
Vzhledem ke své historické úloze považuje Rajchl tento odznak za reprezentaci klíčových demokratických principů jako jsou lidská důstojnost a úcta vůči každému jednotlivci. Osobní názory Jindřicha Rajchla nabízejí podnět k diskusi o tom, jak by měly dnešní generace reagovat vůči památkám tolik důležitým pro naši národní identitu.
Je jasné, že téma odebrání čestného vyznamenání vzbuzuje silné emoce mezi politiky i veřejností obecně. Mnozí zastánci transparence upozorňují na nutnost otevřeně diskutovat o minulých chybách i současných krizech – zejména pak kritizují mlčení některých politických elit ohledně pochopení hrozeb spojených s extremistickými ideologiemi.
Závěrem si Jindřich Rajchl přeje povzbudit aktivní účast občanů v debatách o těchto hodnotách- jde mu tedy vést dialog s těmi ,kdo mají jiné názory než on sám nebo jeho strana (PRO). Svým způsobem nabádá ke kritickému myšlení ve společnosti zaměřeném nejenom na minulost ale hlavně budoucnost našeho státu.Rajchl (PRO) vyjadřuje, že česká historie nás poučila natolik, že jedna historická lekce by nám měla stačit k tomu, abychom si byli vědomi nebezpečí relativizace minulosti. Ocenění a vyznamenání mají vždy dvojí význam – nejen reflektují danou osobnost, ale také odrážejí hodnoty naší země. Historie učí národy důležitosti paměti a respektování svých kořenů. Zapomenutím nebo přepisováním historie riskují národy ztrátu budoucnosti.
Český národ má nezapomenutelné vzpomínky na tragické události jako byly Lidice nebo heydrichiáda, které během nacistické okupace připravily o život nespočet našich předků. Cíl nacistického režimu byl jednoduchý – vymýtit Slované za účelem vytvoření tzv. prostorů pro nadřazenou rasu. Tato černá kapitola evropských dějin nás stále varuje před omlouváním jakéhokoliv násilí ve jménu vyšších cílů.
Měli bychom mít na paměti i bolest našich sousedů-Poláků, kteří v současnosti zažívají podobné obtíže v souvislosti s ukrajinským prezidentem Zelenským a jeho kontroverzními výroky o vojenských jednotkách UPA. Polský prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat Vladimiru Zelenskému Řád bílé orlice právě kvůli tomu, co nazval nedostatkem úcty k obětem krutostí této skupiny.
Diskuze kolem tohoto rozhodnutí vedla k zásadnímu sjednocení polské politické scény; všechny frakce se shodly na odmítnutí neobhajitelného postoje ukrajinské hlavy státu. Poláci dokonce signalizovali ochotu blokovat ukrajinskou žádost o vstup do Evropské unie v případě pokračujícího opovědností ze strany Zelenského vůči historii a jeho agresivním výrokům.
Za této situace je důležité klást si otázky a hledat odpovědi i my v České republice: Proč nedokážeme být tak jednotní jako naši severní sousedé? Proč někteří lidé nadšeně sklánějí hlavu před politikou Ukrajiny bez ohledu na historická fakta týkající se utrpení našich předků?
Historická pamět českého národa zahrnuje vzpomínky nejen na obětí holocaustu či útlaku jednotlivců během druhé světové války, ale také lidi těžce postižené aktivitami UPA po válce samotné až do konce čtyřicátých let 20.století. Tyto skutečnosti jsou součástí našeho kolektivního povědomí a je nutné jim věnovat pozornost.
Úcta k pravdě není překážkou diplomatických vztahů mezi státy; naopak představuje základ pro smírná jednání budoucích generací kolem citlivých otázek týkajících se minulosti jednotlivých národních skupin. Diskuze o prestiži státního vyznamenání by měla reflektovat skutečný hodnotový postoj České republiky směrem do budoucna; nelze ignorovat minulé zločiny ani bolestivé kapitoly dějin při formování exekutivy dnešního dne.Rajchl (PRO) vyjádřil názor, že historie nás sice učí důležitým lekcím, avšak jedna taková zkušenost by nám měla postačit. V souvislosti s udělováním nejvyšších státních vyznamenání v České republice se zamyslel nad tím, jak tato rozhodnutí spojují náš stát s historickými ranami a mnohdy neúctou k obětem nacistického režimu. Podle něj je nezbytné klást otázky týkající se morální integrity našich činností a hodnot.
Současná situace na Ukrajině by neměla zastínit důslednost morálních principů, které bychom měli ctít. Rajchl zdůrazňuje, že i uprostřed konfliktu musíme brát v potaz naše historické závazky a postavit se za pravdu a spravedlnost s ještě větší resolutností. Jeho pohled na politiku jako na umění chránit nejen přítomnost, ale také paměť historie, naznačuje pečlivý přístup k těmto citlivým tématům.
V návaznosti na aktuální debaty navrhuje Rajchl ve svém prohlášení Poslanecké sněmovně výzvu prezidentovi Petru Pavlovi k odebrání Řádu Bílého lva ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Tento krok prý odráží historickou odpovědnost vůči našim vlastním dějinám i vůči mnoha obětem tragédií z minulosti.
Dále podtrhuje význam aktivní reakce státu vůči pokusům o revizionismus historie a marginalizaci nacistických zločinů. Rajchl varuje před nebezpečím pasivního přihlížení ke společenským jevům, které mohou oslabit naše společné hodnoty jako demokracie či lidská práva.
Silný stát podle jeho názoru musí být důsledný ve své obraně svobody i úcty k pravdě. Považuje za klíčové, aby největší vyznamenání této země načerpala ze zásadních hodnot dřívějších generací a obstála nejen v dnešním světle jednotlivých událostí či rozhodnutí.
Na závěr svého vystoupení požádal Rajchl o podporu svého návrhu od dalších členů Sněmovny s cílem posunout tuto diskusi dál směrem k trvalejšímu uznání historických trauma a principů pravdy i spravedlnosti v české společnosti.