JUDr. Vladimíra Bondarenková, členka SPD, se ve svém článku zabývá otázkou, jak posílit národní sebevědomí v České republice. Podle ní je současné problémy s sebevědomím do značné míry způsobeno výběrem lídrů v politice a na různých vedoucích pozicích, kde častěji dominují osoby s nižším sebevědomím a bez jasnějších vizí. Významnou roli zde hrají ženy, které zůstávají zpravidla na méně viditelných pozicích přesto, že se aktivně podílí na řízení procesů a opravování chyb mužských kolegů.
Dále Bondarenková poukazuje na to, že slabší vůdci si často vybírají spolupracovníky podle toho, jak jsou přizpůsobiví nebo zbabělí místo podle jejich skutečných dovedností a schopností. Ideální vedení by mělo zahrnovat kombinaci klidného šéfa s rozhodností a mládce plného energie například doplněné zkušeným mužem nebo ženou, kteří by byli schopní varovat před potenciálními riziky.
Další kladný krok pro zvýšení národního sebevědomí je definice našich prioritních zájmů jako země. To představuje problém nejenom v politické sféře ale i mezi odbornou veřejností. Diskuze o národních zájmech není dostatečně rozvinutá; měla by zahrnovat důležité aspekty jako energetickou soběstačnost – tedy zajištění kvalitních zdrojů energie za dostupnou cenu při co nejmenších politických rizicích.
V souvislosti s aktuální situací na světové scéně upozorňuje Bondarenková také na geopolitické napětí způsobené konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Česká republika musí pečlivě sledovat tuto dynamiku nejenže jdou její dodávky energií ale též migrace obyvatelstva na naše území. Její kritika směřuje zejména k nesystémové imigraci bez adekvátního zohlednění potřeb místní populace.
Podle jejího názoru je zásadní udržet migrační čísla pod kontrolou aby nedošlo k nerovnoměrné integraci cizinců do české společnosti; jinak bude mít český stát problém s adaptací svých občanů k životu ve stále více multikulturním prostřední ještě hned tak nezmizícího zápasu o pracovní místa či bydlení.
Bondarenková se domnívá, že silná politika založená na sebepoznání a vzestupu národního vědomého může vést ke stabilnějšímu stavu českého státu v rámci EU i mimo ni. Tato silná motivace může znamenat dalekosáhlé pozitivní změny pro celkové uvážení Česka ve světovém kontextu což jistojistě přispívá ke zvýšení národní hrdosti našich občanů jak doma tak i korespondentům ze světa.Bondarenková (SPD) vyzdvihuje potřebu posílit národní sebevědomí a identitu v české společnosti. Podle jejích slov by bylo žádoucí zaměřit se na hodnoty a tradice, které tvoří základ českého státu. Tímto způsobem bychom mohli zvýšit hrdost obyvatel na svou zemi a přispět k lepšímu vzájemnému porozumění mezi lidmi.
K tomu je nezbytné, aby stát měl právo vybírat, kdo zde bude žít. Bondarenková zdůrazňuje potřebu rozumného přístupu k migraci – například rodinné slučování by mělo probíhat férově, avšak ekonomická migrace nesmí být brána jako automatické právo. Lidé totiž od vlády aplikované politiky očekávají jasné a logické řešení.
Důležitým bodem pro posilování národní identity jsou i kvalitní místní potraviny. Podle Bondarenkové je klíčové podporovat českou produkci a preferovat domácí plodiny v sezoně sklizně. Zvyšování povědomí o kvalitních potravinách může nejen dopřát lepší stravu našim občanům, ale také podpořit zaměstnanost v zemědělství a přispět k pozitivnímu ovlivnění státního rozpočtu skrze daně.
Dalším aspektem o němž se hovoří ve spojitosti s posilováním národního sebevědomí je efektivita dopravních tras v České republice. Bondarenková poukazuje na to, že stávající silniční doprava už mnohdy nevyhovuje potřebám firem ani občanů, zatímco železniční doprava byla dlouho opomíjená. Je třeba zainvestovat do zlepšení těchto spojení s cílem zvýšit objem obchodních přeprav přes železnici místo deseti kamionů na jedné cestě.
Geopoliticky má Česká republika možnost navázat bližší spolupráci nejen se Slovenskem či Maďarskem při uklidnění situace tamějších politických turbulencích, ale taky s dalšími státy jako jsou Polsko či Srbko-Horvatsko regiony. To by mohlo výrazně prospět rozvoji obchodu i průmyslu tímto směrem místo orientace jen na Německo.
Ve vztahu k exportu existují nástroje jako Česká exportní banka nebo EGAP pro pomoc českým podnikatelům při vstupu na nové trhy. Ministerstvo průmyslu a obchodu má kladný mandát usnadnit tyto procesy leč úkol jeho realizace není snadný. Vznikají tak výzvy směřující ke hledání nových partnerství pro prosperitu celé republiky.
Celkový cíl dle názoru Bondarenkové (SPD) spočívá ve zviditelnění Czech Republic nejen doma ale i navenek prostřednictvím užší sicily strategického partnerství a sdružení s dalšími demokratickými zeměmi Evropské unie i za jejími hranicemi což dále podpoří naši bezpečnost společnost jako takovou.Bondarenková (SPD) se zabývá otázkou, jak posílit národní sebevědomí u českého obyvatelstva. V rámci této debaty zdůrazňuje důležitost rozvoje obchodních vztahů v regionech, jako je střední Asie. Podle jejích slov je kladne důležité, aby byl tento rozvoj podpořen návštěvami politických autorit. Současná aktivita Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zahraničních věcí by měla jít ruku v ruce, aby efektivně koordinovala své úsilí.
Regionální příležitosti jsou také významné; například Taiwan představuje trh s potenciálem pro spolupráci, ovšem je zapotřebí k tomu přistupovat citlivě kvůli mohutnému sousedovi Číně. Je dobré zvažovat vyváženost vztahů a diverzifikovat obchod směrem k Japonsku a Jižní Koreji v oblasti technologií. Bondarenková varuje před jednostrannými závislostmi na některých velkých ekonomikách a doporučuje hledat alternativy.
Je také zásadní reflektovat dopady mezinárodních dohod na domácí trh. Například dohody s MERCOSUREM mohou mít negativní vliv na české zemědělce. Záleží na tom, jak silně bude Česká republika oponovat nevhodným podmínkám vycházejícím z regulací Evropské unie, které by měly být pečlivě sledovány a chráněny podle národních zájmů.
Podle Bondarenkové je nutné zajistit efektivní reprezentaci našich národních interesů během jednání EU.S ohledem na zkušenosti jiných států jako Polsko nebo Maďarsko se doporučuje jasně definovat národní cíle tak, aby bylo možné uspět při prosazování českých priorit v evropském kontextu.
Pomoc ze strany státu ve formě informací pro podnikatele má tedy klenci významnou roli při vytváření pozitivního podnikatelského prostředí. Kvalitním zajištěním informovanosti může státní správa usnadnit firmám orientaci jak v možnostech podpory ze strany vlády či institucí tak i možnosti účasti na relevantních akcích.
Vzhledem k dlouhodobé potřebnosti stabilního obchodního prostoru poukazuje Bondarenková (SPD) i na nutnost konsistentnosti české politiky vůči zahraničním partnerům během následujícího období bez větších narušení politiky “klidu na práci”. Značně to přispívá k budování spolehlivých obchodních vazeb a zvýšení celkového sebevědomí společnosti jako celku.Podle názoru JUDr. Vladimíry Bondarenkové z SPD je klíčové posílit národní sebevědomí Čechů, což lze dosáhnout nejen prostřednictvím informovanosti, ale také společným úsilím o zlepšení kvality života a pracovních podmínek. V dnešní době se informace šíří různými kanály, včetně internetu, což může přispět k efektivnějšímu oslovování občanů. Bondarenková navrhuje vytvořit síť místních zpravodajů na částečný úvazek, kteří by poskytovali přesnější a relevantní informace zaměřené na zahraniční obchod a další klíčové oblasti.
Ve svém příspěvku uvedla návrh na sestavení Národního plánu prosperity místo klasického plánu obnovy. Tento plán by měl mít za cíl usilovat o ochranu českých zájmů a zároveň definuje konkrétní prostředky k dosažení stanovených cílů. Podle ní je důležité uzavírat úspěchy do pozitivního rámce sdílení, aby lidé mohli čerpat inspiraci ze skvělých příkladů od jiných obcí či regionů.
Bondarenková upozorňuje na potřebu důrazu na domácnost zaměstnaných občanů i firem v České republice. Ti všichni si zaslouží být náležitě odměněni za svou práci a motivováni k budoucímu rozvoji svých profesních dovedností či rodinám s dětmi po letech usilovné práce umožnit zasloužený odpočinek bez obavy o ekonomickou bezpečnost.
Zmiňuje také problematiku těch občanů, kteří sice nemohou pracovat kvůli zdravotním problémům nebo jiným vážným okolnostem; ti by měli dostat podporu takovým způsobem, aby nebyli odkázání pouze na státní pomoc bez perspektivy změny svého postavení. Realizace této podpory však nemůže být zaměňována s podporou pro nepracující imigranty bez pádných důvodů pro pobyt v České republice.
V oblasti migrace apeluje Bondarenková jasně: individuální investice jednotlivcům ze třetích zemí nesmí zatěžovat veřejné finance ČR. Osoby, které nechtějí hledat práci a nemají objektivní důvod její absenci vysvětlitoval se měly vrátit domů nebo žít zde vlastními prostředky.
Na závěr je patrné touha JUDr. Vladimiry Bondarenkové (SPD) vrátit Českou republiku do stabilních kolejí zdánlivě zdravého hospodářství tak, aby bylo možné pokračovat ve spolupráci s EU i nadále současně ochraňujíc národní zájmy jako prioritní hodnoty české společnosti ve všech oblastech ekonomiky i sociálních vztahích mezi lidmi.Bondarenková, která je členkou SPD, se domnívá, že posílení národního sebevědomí by mělo být prioritou pro všechny občany. Tvrdí, že v současné době je důležité vrátit lidem hrdost na svou zemi a kulturu. V rámci svých návrhů navrhuje různé iniciativy zaměřené nejen na vzdělávání a historii národa, ale také na podporu místních tradic a patriotismu.
Jednou z klíčových oblastí, které Bondarenková zdůrazňuje, je vzdělávací systém. Podle ní by se do školních osnov měly zapracovat více lekcí o české historii a kultuře. Již od základní školy by se děti měly učit o významných událostech a osobnostech našeho národa takovým způsobem, aby si uvědomily jejich přínos a hodnotu pro naši společnost.
Další důležitý aspekt jejího plánu zahrnuje podporu místních tradic a řemesel. Bondarenková věří, že právě regionální akce jako jarmarky nebo folklorní festivaly mohou hrát klíčovou roli ve zvýšení pocitu sounáležitosti mezi obyvateli různých částí země. Takové aktivity umožňují lidem lépe poznat své kořeny a vybudovat si vztah k vlastní kultuře.
Kromě toho navrhuje i větší zaměření na osvětu prostřednictvím médií. Média mají podle jejího názoru moc utvářet veřejné mínění; proto by měla více informovat o pozitivních příbězích z České republiky i úspěších našich občanů v různých odvětvích života – sporte, umění či podnikání.
V posledním bodě svého programu se věnuje také podpoře vlastenectví v rámci armády a bezpečnostních složek státu. Zajistit pozitivní obraz obránců majetku jednotlivců i celé země má zásadní význam pro posilování sebevědomí občanů v těžkých časech globální nejistoty.
Celkově lze říci, že Bondarenková (SPD) vidí cestu k obnovenému národnímu sebevědomí jako komplexní úkol vyžadující spolupráci různých oblastí společnosti – od školství přes kulturu po média – což by mělo vést k lepší budoucnosti pro všechny obyvatele Česka.