Hřib (z Pirátské strany) se ostře vyjádřil k novele stavebního zákona, kterou předložil Ivan Bartoš. Upozornil, že tato novela měla široký konsenzus napříč politickým spektrem a využívala standardní připomínkový proces. Oproti tomu současná verze novely je podle něj chaotická a postrádá důležité konzultace, což z ní činí legislativní paskvil. V dnešní době je kladen důraz na transparentnost a spolupráci v procesu vytváření zákonů, což by mělo zajistit kvalitu legislativy.
V rámci své diskuze Hřib zdůraznil význam připomínkového řízení jako nástroje pro identifikaci a odstranění i drobných technických nedostatků v navrhovaných opatřeních. Například problematikou spisové rozluky zmínil komplikace při převodu starších spisů do nového režimu. Upozornil na fakt, že nebude tak jednoduché fyzicky přesunout dokumentaci mezi různými úřady, zejména když jde o stovky nebo dokonce tisíce spisů.
Dále vyjádřil obavy nad tím, že odborníci z různých oblastí jako jsou architektura či samospráva varují před negativními dopady navrhované změny. S ohledem na tyto varování Hřib doporučuje stáhnout celý návrh a začít znovu s propracovanějším řešením celého stavebního zákona. Na základě těchto nesnází Piráti začali pracovat na pozměňovacích návrzích s cílem alespoň částečně korigovat stávající legislativní chyby.
Jeden z jejich pozměňovacích návrhů nese číslo 1190 a zabývá se úpravou zákona o zadávání veřejných zakázek. Tato změna by měla minimalizovat problémy při realizaci velkých infrastrukturních projektů, které byly v minulosti poznamenány byrokratickými překážkami – například neúspěšnou soutěží o zakázky u projektu metra D.
Nakonec Hřib apeluje na vládnoucí koalici k větší odpovědnosti při přípravě legislativních opatření týkajících se stavebnictví v České republice. Poukazuje na to, že kvalitně nastavené procesy mohou významně ovlivnit nejen rychlost projednávání stavebních povolení, ale také kvalitu výsledné výstavby ve všech oblastech země.
Celkově lze konstatovat, že debata o novele stavebního zákona ukazuje jasné rozpory mezi přístupem aplikačních orgánů vůči tomuto problematickému právnímu dokumentu – zatímco jedna strana chce postupovat rychle bez řádného poradenství odborníků, druhá strana - reprezentována Hříbem (Piráti) – požaduje pečlivější přístupy založené na širokém konsenzu pro udržení kvality českého právního rámce ve stavitelství.Hřib, zastupující stranu Piráti, se vyjádřil k novele zákona předložené Bartošem, označujíc ji za nedostatečnou a problematickou. Podle Hřiba byla původní verze návrhu, která měla širokou podporu napříč politickým spektrem, mnohem lepší. Hlavní výtky směřují k tomu, že současný návrh neřeší zásadní problémy spojené s uzavíráním veřejných zakázek a zkresluje podmínky soutěže v tomto odvětví.
V kontextu zadávání veřejných zakázek Hřib zdůraznil problém s neustálým zpožďováním a komplikacemi při realizaci projektů. Uvedl příklad z aktuální situace kolem Dukovan, kde se stále čeká na potřebné povolení. Po dvou a půl letech jsou věci opět na začátku a vyvstává otázka efektivity stávající legislativy. Argumentoval tím, že čím více uchazečů je zapojeno do řízení o veřejných zakázkách, tím potřebnější je transparentnost procesu pro snížení cen.
Ve své řeči také upozornil na nejasnosti v právních předpisech týkajících se vylučování účastníků z řízení o zakázkách. Zákon totiž stanoví přesné důvody pro takové vyloučení; avšak praxe ukazuje výkladové problémy zejména ve vztahu ke střetu zájmů například mezi uchazeči a vládními činiteli.
Dalším bodem jeho kritiky byl návrh lex Mrázová související s majetkovými přiznáními veřejných funkcionářů. Představuje odpověď na skandály frekventované politiky za využívání obecních bytů mimo pravidla určená pro běžné obyvatele svého regionu. Tato novela by měla zajistit větší transparentnost ohledně majetkových poměrů osob ve vrcholových funkcích vlády.
Kritika se netýká jen samotného obsahu zákonodárství, ale také metodologického postupu při jeho vytváření. Hřib poukázal na to, že místo konstruktivního dialogu vznikají návrhy bez adekvátní podrobnosti či jasného cíle; tento přístup pak nabourává důvěru občanů ve spravedlnost systému.
Na závěr apeloval na kolegy zákonodárce k nalezení širší shody nad zásadními změnami ve struktuře zadávání veřejných zakázek i dalších relevantních legislativních oblastech tak, aby bylo možné rozptýlit panující pochybnosti ohledně etiky jednání politiky i jejich vlivu na transakce státního rozpočtu.Zastupitel Zdeněk Hřib z Pirátské strany vyjádřil své přesvědčení, že novela ministra Ivana Bartoše obdržela široký konsenzus mezi obcemi a odborníky, přičemž Hřib ostře kritizoval aktuální návrh, který považuje za nedostatečný. Podle něj původní verze obsahovala prvky, které by zajišťovaly transparentnost a usnadnily komunikaci mezi úřady a občany. Nynější verze však vykazuje nedostatky a není podle něj v souladu s potřebami moderních měst.
Ve snaze přehledněji upravit majetková přiznání navrhuje Hřib konkrétní změny. Obsahují povinnost uvádět v těchto přiznáních informace o využívání obecních bytů, což by mělo posílit transparentnost správy veřejných zdrojů. Hřib podtrhl nutnost doplnit tuto informaci do stávajících vzorů majetkových přiznání bez toho, aby se zvyšovala administrativní zátěž pro obce.
Kromě toho předložil další pozměňovací návrh zaměřený na výsadbu zeleně ve městských oblastech. Kovářová společně s Hřibem upozornili na urgentní potřebu řešit otázku klimatu ve městech prostřednictvím většího množství zeleně a modrozelených ploch. V této souvislosti vyzdvihli důležitost kvalitního zavlažování rostlin jako klíčového faktoru pro udržení zdravého městského prostředí.
Hruška také zmínil situaci kolem dlouhodobého urbanistického rozvoje Prahy a potíže s dostupností prestižních stavebních projektů. Mnohé části hlavního města jsou totiž již silně zastavěné historickými budovami, které limitují prostor pro nové projekty jako je plánovaná filharmonie na Vltavské nábřeží. I když tyto ambiciózní stavby mohou revitalizovat okolí, existuje mnoho míst bez dostatečné zelené plochy.
V rámci boje proti klimatické změně je zásadním cílem vytvořit malý vodní cyklus ve městech pomocí lepšího hospodaření s dešťovou vodou; to zahrnuje například vysazování stromů, které pomohou udržet vlhkost v oblasti dále od solárního tepla betonu.
Hřeb rovněž apeloval na úpravy stavebního zákona takovým způsobem, aby nebránil realizaci ekologických iniciativ jako jsou výsadby nových dřevin či úpravy chodníků zaměřené na vytváření přírodních prvků ve veřejném prostoru, které hledají cesty k ochraně životního prostředí i proti klimatickým extrémům.
Konečným cílem všech těchto opatření je uskutečnění harmonického soužití člověka s přírodním prostředím nejen dnes ale i pro budoucnost našich dětí a dalších generací.Hřib (Piráti) vyjádřil nespokojenost s novelou, kterou navrhl Bartoš, a označil ji za nevydařenou. Podle něj měla původní verze novely širokou podporu a byla podložena konsenzem mezi různými odborníky. Hlavní kritika směřuje na to, že současné pozměňovací návrhy narušují rovnováhu mezi ochranou hodnotných veřejných prostorů a potřebou většího zastoupení zeleně ve městech.
Ve svém vyjádření upozorňuje na důležitost pohledových os, což jsou vizuální linie spojující historické památky nebo přírodní prvky. Například když se postavíte na Václavské náměstí a díváte se směrem k Národnímu muzeu, jde o klasickou pohledovou osu zasluhující ochranu. Zasadit stromy v takových místech by ale mělo být prováděno obezřetně s ohledem na urbanistické souvislosti.
Hřib dále argumentuje proti omezujícím postojům památkářů, kteří často brání výsadbě stromů u cenných budov z obavy před zastíněním jejich fasád, přičemž připomíná impozantní rozměry Klementina jako významný architektonický symbol. Názor některých památkářů totiž prý neberete v úvahu možnost umístění jednotlivých stromů takovým způsobem, aby při zachování výhledu na historické dědictví zároveň přispěli k příjemnějšímu prostředí.
Podle Hříba je aktuální situace nastavená spíše ve prospěch ochrany architektonických struktur nežli živé přírody. Je přesvědčený o tom, že zeleně by mělo být více právě kvůli klimatickým změnám a kvalitě života obyvatel městských aglomerací. Nicméně upozorňuje také na dodatečné obtíže ze strany motoristického segmentu společnosti.
V další části článku se dotýká návrhu zákona týkajícího se drobných úprav veřejného prostoru pod názvem “obrubníkový”. Spoluautory jsou Veronika Kovářová a další členové parlamentu včetně Ivana Bartoše. Tento návrh vznikl z potřeby snazšího provozování menších úprav jako je například výměna asfaltového povrchu za dlažbu nebo jiné estetizace veřejných ploch bez složitosti stavebního povolení.
Dále zdůraznil problematiku prodlužování administrativních procesů spojených s drobnými změnami v rámci veřejného prostoru. Navržené změny mají usnadnit revitalizaci těchto oblastí tím, že výrazně zjednodušují schvalovací procesy pro malé stavební zásahy. Takto by mohlo dojít k rychlé realizaci projektů zaměřených na kultivaci životního prostředí bez nadbytečné administrativy.
Hříb vidí tyto iniciativy jako nezbytné kroky směrem k vyvážení zájmů občanů i správy světa kolem nich; věří totiž, že pouze škálováním takových opatření budou mít lidé skutečnou šanci žít v zdravějších a příjemnějších městských prostorách.Zdeněk Hřib, zastupující Piráty, se vyjádřil k novele zákona navrhnuté Ivanem Bartošem. Podle něj měl původní návrh shodu napříč politickým spektrem, zatímco aktuální verze je podle jeho slov „paskvil“, který neprospívá žádné ze zúčastněných stran. Tato situace ilustruje obecný pocit frustrace a nespokojenosti s tím, jakými směry se legislativní procesy často ubírají.
V kontextu městské dopravy a urbanistického plánování Hřib zdůraznil význam administrativních zjednodušení. Zmínil konkrétní návrh 1213, který by mohl urychlit vyřízení závazného stanoviska EIA pro plánované stanice metra D. Tento projekt je v současnosti jednou z nejvýznamnějších stavebních akcí v České republice a jeho realizace může být ohrožena komplikacemi ve správě dokumentů. Zkrácení čekací doby na povolení by znamenalo velké úspory času i financí.
Hřib také upozornil na důležitost zapojení všech pražských poslanců do tohoto procesu. Mezi signatáři návrhu jsou jména jako Patrik Nacher nebo Jana Černochová, což ukazuje na široký politický konsenzus ohledně potřeby posunout projekt vpřed bez zbytečných průtahů. Společné úsilí o realizaci metra D má potenciál transformovat dopravní systém hlavního města.
V návaznosti na plány pro metro D zmínil také další návrh 1258, který se zabývá Městským okruhem. Ačkoliv Praha usilovně pracuje na dodržení lhůt souvisejících s EIA oznámením, nestabilita v legislativních procesech může komplikuje celkové plánování a provedení těchto zásadních projektů infrastruktury.
Hřib dále objasnil nutnost flexibility v oblasti stavebního práva tím, že různé projekty často potřebují upravit své plány během samotného procesu výstavby. Opakovaná možnost prodloužení platnoti EIA umožní stavebníkům adaptovat se na tyto změny bez nezbytných administrativních komplikací.
Celkově lze říci, že vývoj okolo novelizovaných zákonů a procedurálních standardů je klíčový pro budoucnost městské infrastruktury v Praze i jinde po celé České republice. Otevřená diskuse mezi politiky různých stran bude mít zásadní vliv nejenom na efektivitu stavění nových linek veřejné dopravy jako je metro D či Městský okruh čelící stále rostoucímu tlaku ze strany cestujících i obyvatel Prahy.Hřib, člen Pirátské strany, kritizoval nedávnou novelu předloženou Ivanem Bartošem s tím, že původní záměry měly větší konsensus mezi zúčastněnými stranami a naopak prohlásil návrh Bartoše za „paskvil“. Tato slova zdůrazňují neshody uvnitř politického spektra ohledně důležitých legislativních změn, které se dotýkají klíčových projektů v oblasti veřejných zakázek a stavebních činností.
Podle Hřiba by návrh Bartoše mohl představovat problém v případě nutnosti provádění změn ve stavbách před jejich dokončením. Pokud by totiž vypršela platnost Environmental Impact Assessment (EIA), každá drobná úprava by mohla vyžadovat opakování celého procesu EIA. To by vedlo k dalšímu zpoždění stavby a případným komplikacím při soutěžích na realizaci těchto projektů.
Zásadní změny se týkají také pozměňovacího návrhu spojeného s původním nápadem primátora Bohuslava Svobody. Hřib objasnil, že tento pozměňovací návrh byl prodiskutován s odborníky na Ministerstvu životního prostředí a je zaměřen na konkrétní projekty jako Městský okruh nebo Libeňská spojka, které budou moci být repetitivně prodlužovány bez dalších výrazných legislativních překážek.
Hřib dále upozornil na rizika spojující se se schválením aktuálního legislativního rámce. V jeho očích hrozí bez přijetí potřebného pozměňováku značná zpoždění staveb v Praze. Připomněl také důležitost spolupráce s ostatními aktéry projektu za účelem hladkého postupu prací.
Kromě toho Hřib zmínil další pozměňovací návrhy od poslanců a poslankyň Pirátů jako Zdeňky Hřibové či Olgy Richterové. Tento druhý příspěvek se zabývá novelizací horního zákona. Cíl je nastavit dolní sazbu úhrady nerostného bohatství tak, aby odpovídala 5 % referenční ceny a současně zvýšit podíl výnosu pro obce těžící tyto suroviny.
V rámci diskuse o horním zákoně byla zdůrazněna oproti stávající praxi potřeba adekvátnějších poplatků za dobývání nerostů směrem k obcím hospodařícím s těmito surovinami . Momentálně jsou úhrady často podstatně nižší než stanovené minimum, což má negativní dopad na rozpočty místních samospráv a veřejné finance obecně.
Toto téma opět ukazuje složitosti českého právního systému týkajícího se přírodních zdrojů i urbanistických plánování v hlavním městě. Diskuze kolem věcných zájmů tak jen potvrzuje naléhavost spolupráce mezi vládou a samosprávami ve snaze efektivně řídit rozvoj území namísto neproduktivních sporů o jednotlivé novely zákonodárství.MUDr. Zdeněk Hřib z Pirátské strany vyjádřil názor, že novela navržená ministryní Bartošovou byla výsledkem konsenzu, zatímco současný návrh je podle něho nedostatečný a nekvalitní. Tento kritik se zaměřuje na klíčové změny v zákoně týkajícím se úhrady za těžbu nerostů, které by měly pomoci obcím lépe kompenzovat náklady spojené s touto těžbou.
Jedním z důležitých aspektů novely je stanovení maximální a minimální hranice úhrad za těžbu. Tyto úhrady by měly být orientovány v rozmezí 5 až 10 % referenční ceny. Pokud by sazby vedené vládou překročily tento rámec, měly by se automaticky přijmout hranice určené zákonem.
Další část návrhu se zabývá také rozdělením výnosů z výtěžnosti stavebních surovin jako štěrkopísků a stavebního kamene mezi státní rozpočet a místní samosprávu. V současnosti tyto suroviny nabývají statusu takzvané zbytkové kategorie, kdy obce získávají pouze 40 % výnosu, zatímco většina směřuje do státního rozpočtu.
Hřib upozorňuje na fakt, že tento nový pozměňovací návrh podstatně posune podíl obcí na příjmech – ze stávajících 40 % na výrazných 64 %. Oproti původnímu nastavení to představuje zásadní krok vpřed pro samosprávy tím, že zvýší jejich finanční možnosti v oblasti správy lokálních problémů způsobených těžbou.
Cílem tohoto opatření je především poskytnout motivaci obcím k lepšímu hospodaření s přírodními zdroji a zároveň reagovat na negativní vlivy související s dopravou zarostlými materiály. Zvýšení příjmů má také zajistit podporu občanům postiženým negativními dopady intenzivního provozu lomů nebo pískoven ve svém okolí.
Závěr Hříba vyzval kolegy poslance ke shodě ohledně těchto pozměňovacích návrhů a uvedl i další návrhy od architektky Veroniky Kovářové týkající se prodloužení procedury hodnocení vlivů významných projektów (EIA) tak, aby Praha neustála v realizaci investičních aktivit kvůli administrativním překážkám. Tento apel ilustruje snahu Pirátstva o efektivnější spravování strukturalních projektor ve prospěch všech občanŮ hlavního města.Hřib (Piráti) kritizoval novelu ministra Bartoše a prohlásil, že původní změny měly široký konsenzus, zatímco aktuální úpravy jsou podle jeho názoru pouze chaotickým výtvorem. S návrhem na novelu přišel ministr pro legislativu Ivan Bartoš s cílem zlepšit situaci. Hřib však naznačuje, že přístup k úpravě byl nešťastný a vyjádřil obavy z nedostatečné konzultace v rámci vlády.
V parlamentním prostředí se situace stále vyvíjí a různé politické strany si navzájem vyplácí kritiku. Například lidovci usilují o zavedení většího počtu „zavíracích dnů“, což kontrastuje s tím, co prosazují jejich němečtí kolegové. Tento rozpor mezi českou a německou politikou ukazuje na odlišné přístupy ke správě trhu a životního stylu obyvatelstva.
Ministr Bartoš argumentuje, že novela je nezbytná pro modernizaci právního rámce v oblasti digitalizace státní správy. Nicméně Hřib i další představitelé Pirátské strany varovali před tím, jakým způsobem se návrh etabluje v legislativní sféře. Podle nich by se mělo více dbát na otevřenou diskusi mezi různými politickými subjekty předtím, než dojde k vlastnímu schválení.
Při hodnocení stavebních bloků nového zákona lze říci, že některé části byly připravovány bez širšího zapojení odborníků i reprezentantů veřejnosti. Tento nedostatek transparentnosti vzbuzuje obavy o legitimitu celého procesu legislativy jako takové.
Kritika ze strany Pirátů podtrhuje potřebu poskytování jasnějších informací občanům o tom, co konkrétně nové zákony znamenají pro jejich každodenní životy. I když je digitalizace zásadní krok směrem k budoucnosti veřejné správy, měla by být vykonána metodicky správně a precizně.
Na závěr bychom měli zmínit důležitost komunikace mezi jednotlivými stranami ve vládním procesu. Jen skutečný dialog může zajistit hladké zavádění potřebných změn bez negativních dopadů na společnost jako celek; jinak bude čelit kritice z různých směrů politiky stejně jako v případě nynějších sporů ohledně Bartošovy novely.