Skopeček (ODS) prohlašuje, že zřízení elektronické evidence tržeb (EET) je naprosto zbytečné a neefektivní. Podle jeho názoru je tento zákon především špatným krokem, který by měl být předmětem kritiky v současném jednání. Jeho cíl, ať už jakýkoli, by měl být přehodnocen s ohledem na skutečnost, že v České republice již existují mechanismy pro monitorování daňových povinností podnikatelů.
Jedním z hlavních argumentů Skopečka je to, že finanční správa má již dnes dostatek nástrojů pro kontrolu plnění daňových povinností podnikatelů. Bez EET není situace taková, že by úřady nemohly monitorovat a postihovat neloajální subjektivní chování. Finanční správa se podle jeho slov neztratila bez EET; naopak už disponuje efektivními prostředky k tomu, aby se zaměřila na ty podnikatele, kteří se pokoušejí vyhnout svým povinnostem.
Další důležitý aspekt týkající se zavedení EET Skopeček vidí v měnící se realitě placení obyvatelem státu. V posledních letech došlo k nárůstu podílů bezhotovostních plateb na spotřebitelských transakcích. Tento trend vede nejen k vyšší transparentnosti platby mezi obchodníky i zákazníky, ale také znemožňuje skrýt příjmy od finančních úřadů.
Statistiky ukazují, že bezhotovostní transakce tvoří až 70 procent všech spotřebitelských plateb a dokonce 80 až 85 procent hodnoty těchto plateb v ekonomice. Tím pádem hotovost představuje pouze malý zlomek celkového objemu – jen kolem 15 až 20 procent – což neposkytuje dostatečný prostor pro úniky zdanitelného příjmu v oblasti hotovosti.
Skopeček rovněž varoval před administrativním zatížením způsobeným implementací složitějšího informačního systému spojeného s EET. Mnozí podnikatelé by museli přepracovat své stávající procesy a čelit novým výzvám spojeným s administrativou při dodržování zákona o evidenci tržeb.
Na závěr Skopeček podotkl skutečnost, že většina podnikatelů jedná korektně a pečlivě plní své daňové závazky. Představa o tom, že mezi všemi těmi subjekty musí existovat skryté podvodné praktiky ve spojení s hotovostí je podle něj nepodložená a iracionální.
Z pohledu Jana Skopečka (ODS) tedy návrh na opětovné zavedení EET nemá opodstatnění ani důvody do budoucna; místo toho by bylo lepší soustředit se na zdokonalování stávajících kontrolních mechanismů namísto vytváření nových regulací.sSkopeček (ODS) se vyslovil k elektronické evidenci tržeb (EET), když prohlásil, že je v současnosti jednoznačně zbytečná. Jeho argumentace vychází z trendu rostoucího podílu bezhotovostních plateb, který rok co rok stoupá průměrně o 8 %. Tento vývoj naznačuje, že hotovostní transakce budou i nadále postupně ubývat. Před deseti lety měl podíl bezhotovostních plateb v české ekonomice hodnotu přibližně 40 %, zatímco nyní se tento podíl přibližuje k 80 % a očekává se jeho další růst.
Důsledkem této změny je podle Skopečka fakt, že podnikatelé již nemohou efektivně skrývat své příjmy prostřednictvím hotovosti. Bezhotovostní platby totiž mají jasnou elektronickou stopu a tím pádem jsou snadno sledovatelné finanční správou. Tato skutečnost činí EET méně relevantní při snaze o odkrývání zatajovaných tržeb nebo daňových úniků.
Skopeček také vyzval k zamyšlení nad motivacemi pro zavedení EET. S rostoucím podílem bezhotovostních transakcí postrádá tento systém smysl, protože neexistuje výrazný prostor na výskyt skrytých plateb. Podle jeho názoru mohou být jedinými důvody pro pokračování EET buď obrovské zakázky spojené s budováním drahého informačního systému nebo snaha státu získat citlivé informace o obchodních praktikách firem a spotřebitelském chování.
Argumenty Skopečka ukazují na kritiku regulací, které postihují všechny podnikatele bez ohledu na jejich poctivé jednání ve svém byznysu. Jak uvádí ODS politik, plošná opatření jako EET by měla chránit ty poctivé podnikatele před administrativním zatěžováním namísto toho, aby je penalizovala za nerentabilní praktiky některých nespolehlivých subjektů.
Kritika ze strany ODS tak naznačuje potřebu přeorientovat se na efektivnější metody regulace ekonomiky a podnikatelského prostředí místo dalších kontrolních mechanismů jako je EET, které již vzhledem k proměnám trhu nemají obdobný vliv jako v minulosti. V kontextu moderních technologií by měli zákonodárci hledat inovativnější řešení než jen zavádět další administrativní povinnosti do života živnostníků a malých podnikatelů.
Z pohledu situace dnes tedy vzrůstající závislost cen elektrických transakcích dává tušit erosion významu EET; mělo by být prioritou nalézt cesty ke zjednodušení legislativy s cílem podporovat transparentnost bez zbytečného dostavování složitějších kontrolních mechanizmů ze strany státní správy.Skopeček (ODS) označil elektronickou evidenci tržeb (EET) jako jasně nadbytečnou. Podle něj občanští demokraté zastávají názor, že tento systém přináší více problémů než užitku a způsobuje zbytečné administrativní zatížení podnikatelů. V čelní roli kritiky EET Skopeček uvádí nejen zbytnost této legislativy, ale i obavy ohledně centralizace a shromažďování citlivých informací o tržbách pod státní kontrolou.
Skepticismus vůči EET je umocněn obavami ze zneužití dat, která klíčové informace o příjmech podnikatelů obsahují. Tyto údaje mohou být konkurencí využity k nefér výhodě a tím narušit soutěžní prostředí na trhu. Občanští demokraté se proto rozhodli proti této povinnosti hlasovat nejen na základě její nedostatečnosti, ale také ve jménu ochrany soukromých zájmů.
Dalším bodem kritiky je ideový nesoulad s principem presumpce neviny v podnikání. Skopeček poukazuje na to, že demonstrace podezření vůči podnikatelům není vhodná – stát by měl plnit svou roli kontroly daňových povinností sám a nechtít po soukromém sektoru převzit odpovědnost ve formě dodatečných nákladů.
Podle ODS hraje soukromý sektor zásadní roli v rozvoji českého hospodářství; podnikatelé jsou ti, kteří berou na sebe rizika a usilují o pokrok země. Ti přinášejí státu prostředky ze svých zisků díky úspěšnému podnikání, což prospívá celé společnosti a podporuje modernizaci životního standardu občanů.
Bohužel současná vláda má tendenci zpřísňovat regulace a posilovat moc státu namísto toho, aby podporovala růst privátního sektoru. To se projevuje například ve zvýšení administrativních požadavků jako je EET nebo jinými návrhy legislativy týkajícími se malých podnikatelů.
V rámci snahy zmírnit dopady EET navrhla ODS několik pozměňovacích návrhů zaměřených na odlehčení administrativního břemene pro malé firmy. Například jeden z návrhů se týká vyjmout ze systému EET všechny podnikatele s příjmy do 2 milionů korun bez ohledu na daňové režimy. Tento krok by mohl ochránit nejmenší firmy před excesivním zatěžováním byrokracií a pomoci jim zachovat si konkurenceschopnost i při minimalizování provozních obtížností spojených s administrací příjmů přes EET.Poslanec Martin Skopeček z ODS tvrdí, že elektronická evidence tržeb (EET) je jednoznačně zbytečná. Podle něj tento systém narušuje podnikatelské prostředí a odvádí pozornost od skutečných cílů, které by měly směřovat k jeho narovnání. Skopeček vyjadřuje obavy, že navrhovaná pravidla pro EET v současném vládním návrhu jsou neúčinná a nevyvážená.
Důvodem kritiky je navrhovaný režim EET pouze pro určitou skupinu podnikatelů, kteří využívají paušální daň a jejichž příjmy nepřesahují 1 milion korun ročně. Ti se však musí přizpůsobit podmínkám, které zahrnují dodatečné poplatky ve výši 1 400 korun měsíčně. Tento faktor může vést k nespravedlnosti mezi podnikateli vykonávajícími stejnou činnost, ale s různými daňovými režimy.
Skopeček předkládá alternativní řešení formou pozměňovacího návrhu, který by měl stanovit jednotnou hranici pro osvobození od EET na 2 miliony korun ročně. Tato částka se již osvědčila v dalších daňových aspektech jako jsou DPH či paušální daně a její zavedení by podle Skopečka vedlo ke snazšímu dodržování pravidel ze strany všech drobných podnikatelů bez ohledu na způsob jejich zdanění.
Další součástí jeho pozměňovacího návrhu je i odstranění povinnosti evidovat bezhotovostní platby v rámci EET. Jak Skopeček zdůrazňuje, tyto transakce mají samy o sobě jasnou digitální stopu a jsou tedy těžko zatažitelné nebo omylné co se týče daní. Upozorňuje také na to, že obdobné rozhodnutí již vydal Ústavní soud při posuzování předchozí verze EET.
Ústavní soud prý jasně uvedl potřebu minimalizovat množství informací shromažďovaných státem o svých občanech s cílem udržet rovnováhu moci mezi státem a jednotlivcem. Zdůraznil nutnost uchovávat pouze ty informace, které stát opravdu potřebuje; shromažďování údajů o bezhotovostních platbách by tak bylo považováno za nadbytečné.
Kromě toho chce Skopeček zrušit dodatečný poplatek u paušální daně napřímo spojený s možnostmi vyhnout se evidenci tržeb. Tento krok označuje za nevhodný vůči nejmenším podnikatelům ve společnosti a domnívá se, že namísto zastrašujících regulací bychom měli vytvářet podpůrné prostředí; tímto způsobem můžeme podpořit růst malého businessu místo aby ho ohrožuvaly administrativně složitější povinnosti.Martin Skopeček, poslanec za ODS, kategoricky prohlásil, že elektronická evidence tržeb (EET) je jednoznačně zbytečná. Podle něj tato regulace vytváří nadbytečné administrativní povinnosti pro podnikatele a nepřináší očekávané přínosy. Na základě jeho tvrzení se nedávno diskutovalo o možnostech zrušení EET nebo alespoň o pozměňovacích návrzích k legislativě, která má hypoteticky usnadnit situaci drobným podnikatelům.
Kromě toho Skopeček varoval před sbíráním citlivých obchodních a ekonomických údajů prostřednictvím EET. Upozorňuje, že stát bude mít přístup k datům jako jsou tržby, doba prodeje či detaily provozoven jednotlivých podnikatelů. Tato informace není nijak nevinná; jde o citlivá data, jejichž ochrana by měla být prioritou. S tímto tématem souvisejí i návrhy na jasnější pravidla ohledně využití těchto informací výhradně pro daňové účely s důrazem na omezený přístup k identifikovatelným údajům.
Skopeček také navrhuje zavedení specifických sankcí za neoprávněné nakládání s údaji z EET. Cílem je chránit data před jejich zneužitím a zajistit odpovědnost osob pracujících s těmito informacemi. Zákonodárci by měli vytvořit konkrétní právní rámec zaměřený na ochranu dat takovým způsobem, aby byla zajištěna skutečná vymahatelnost následujících pravidel.
Dalším podstatným bodem jeho vystoupení byl návrh zvýšení limitu příjmů pro povinnost podávat daňové přiznání ze 50 tisíc korun na 100 tisíc korun ročně. Tento krok má sloužit ke snížení administrativního zatížení zejména malých podnikatelů a občanů s marginálními příjmy jako jsou důchodci nebo rodiče na rodičovské dovolené.
Skopeček rovněž kritizoval použití EET u tzv. ”nepřiměřených činností,” kde není implementace tohoto systému smysluplná – například v odvětví zdravotnictví při poskytování drobných plateb za potvrzení nebo v kulturních aktivitách. Podle Skopečka by administrativní náklady spojené s EET mohly ve skutečnosti převyšovat potenciální přínosy daného systému.
Na závěr zdůraznil člen klubu ODS Martin Skopeček nutnost ukončení aplikace EET jako nepodložené regulace i po deseti letech její existence, kdy se radikálně změnily platební preference společnosti ve směru bezhotovostních operací – dnes tvoří bezhotovostní platby až 85 % všech transakcí oproti dřívějším 40 %. Na základě těchto faktů poukázal na to, jak neefektivní je udržovat systém třídění hotovostních transakcí skrze něco tak zastaralého jako je elektronická evidence tržeb.Skopeček (ODS) vyjadřuje jasný názor, že elektronická evidence tržeb (EET) je zcela nadbytečná. V jeho pohledu nese tento systém více škody než užitku a významně zatěžuje podnikatele, místo aby je podporoval. Skopeček se snaží obrátit pozornost na to, jak stát nevhodně vnímá roli podnikatelů, kteří jsou často mylně považováni za ty, kteří zneužívají systém nebo unikají daním. Realita však ukazuje opak – právě podnikatelé jsou klíčovými přispěvateli do státní pokladny.
Podle něj by politikové měli respektovat, že česká ekonomika závisí na úsilí těchto jednotlivců. Zvětšující se administrativní zátěž a nové regulace ze strany vlády podle něj jen přispívají k frustraci malých a středních podnikatelů. Skopeček kritizuje způsob vládnutí hnutí ANO, které se od svého nástupu do funkce potýká s rostoucími deficity a snahami o větší přerozdělování financí.
V příspěvku zdůrazňuje rozpor mezi politikou většího utrácení státu a novými povinnostmi uvalenými na podnikatele. Zatímco vláda usiluje o flexibilnější rozpočtová pravidla pro své vlastní účely, klade další byrokratické překážky těm, kdo sustavují ekonomiku tímto způsobem. EET v této souvislosti označuje za přežitek, pro který již není opodstatnění s ohledem na současné trendy ve finančních transakcích.
Skopeček také apeluje na své kolegy poslance ve sněmovně: “Zvažte prosím svá rozhodnutí při hlasování.” Podle něho je zásadní odmítat legislativu bez jasného důvodu či hodnoty pro českou společnost. Místo posilování administrativy by se měl stát soustředit spíš na efektivní podporu podnikatelské kultury.
Je nutné zamyslet se nad tímto tématem nejen z pohledu sofistikovaných analýz regulatorních dopadů EET, ale také s ohledem na morální odpovědnost vůči lidem a firmám v České republice. Pouze správným nastavením podmínek může být dosaženo zdravého rozvoje hospodářství i spravedlivého rozdělení veřejných prostředků.
Na závěr Skopeček dává i občanům signál: “Vydržte to.” Pozitivní výsledky promění přijatelné politické prostředí pouze tehdy, když budou politici ochotni naslouchat potřebám občanů a uznat jejich tvůrčí příspěvek ke společnosti plnou hodnotou namísto racionální restrikce pod tlakem předchozích vládnech politik nebo debat o nové legislativě bez skutečné hodnoty pro každodenní život lidí v České republice.