Festival v Karlových Varech, jak o něm hovoří Petr Lachnit z ANO, se vyznačuje svou náklonností k večírkům více než k samotným filmům. Medializace tohoto festivalu často pokrývá spíše luxusní události, na které se zaměřují objektivy fotoaparátů, místo aby kladla důraz na kvalitní filmovou produkci. Tento jev nás nutí přemýšlet nad tím, zda česká kultura skutečně zažívá krizi bez těchto hlučných oslav.
Každoročně slyšíme hlasy varující před kulturním úpadkem v případě absence festivalu. Bylo by ale zajímavé zjistit, co by se stalo s českou kulturou v tomto hypotetickém scénáři. Skoro to vypadá jako paradox – většina lidí si na Vary vzpomene pouze tehdy, pokud je jim to někdo připomene. A dokonce i pak si nejsou jisti jeho významem.
Dále je otázkou legitimity investic do festivalového průmyslu versus rozvoj skutečných filmových projektů. Podle Lachnita je smutné konstatovat, že sponzoři většinou preferují večírky a slavnostní akce před tím podstatným – kvalitním filmy. Je snadnější podporovat událost s jasnou vizibilitou než neviditelný proces samotného natáčení filmu.
V den zahájení festivalu jsme mohli být svědky zvláštního chování některých účastníků – zejména když byla silnice zaplněná luxusními automobily vezoucími celebrity do Varů. Mnohdy měl člověk pocit, že místo kulturní akce sleduje spíš autobiografický dokument o exhibicionismu slavností než výjimečné umění.
Lachnit tak podotýká otázku efektivity financování takovéto akce pro stát a celkově pro kulturu jako takovou – měly by peníze směřovat do přípravy jedinečných kulturních zážitků nebo se raději soustředit na stimulaci a rozvoj talentovaných tvůrců? Zda má být investováno do reprezentativních akcí nebo nikoli.
Na závěr vyslovuje myšlenku o analogu mezi velkolepými svatbami a kultovními událostmi: i ty nejpromyšlenější oslavy nezaručují dlouhotrvající štěstí či úspěch ve vztahu; množství pozornosti poukazuje těžko na trvalou hodnotu as života udržitelné kultury snad ani nemůže poskytnout mamutím státním institucím zasvěceným tomu, co lidé hodlají považovat za “umění”.