Tomio Okamura, předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), tvrdí, že imigrace negativně ovlivnila západoevropské země, konkrétně Švédsko. Podle něj se tamní situace stala tak kritickou, že místní vláda musela výrazně zpřísnit imigrační politiku. Těžké dopady se projevují ve formě gangových aktivit, bombových útoků a zóny s vysokou kriminalitou, kde armáda nyní musí zasahovat.
Mnohé statistiky poukazují na to, že sociální problémy ve Švédsku jsou spojeny s určitými etnickými skupinami. Zpráva Národní rady pro prevenci kriminality ukazuje jako problémovou populaci osoby pocházející ze severní Afriky nebo Blízkého východu. U druhé generace migrantů narozených ve Švédsku je nápadné zvýšení pravděpodobnosti zapojení do trestné činnosti v porovnání s dětmi švédských rodičů.
Další problematikou je vysoká míra nezaměstnanosti mezi migranty z neevropských zemí. Tento stav přetěžuje švédský sociální systém, protože většina finančních prostředků vyplácených na sociální podporu směřuje k rodinám s migračním pozadím. Jak ukazují ekonomické analýzy, tento trend má závažné důsledky pro stabilitu veřejných financí.
V současnosti se bezpečnostní situace ve Švédsku diametrálně změnila oproti minulosti. V 70. a 80. letech byla tato země považována za jednu z nejbezpečnějších v Evropě; násilná delikty byly vzácností a jejich pachatelem byl obvykle opilý domorodec vyvolávající konflikt v blízkém okruhu známých či příbuzných bez použití střelných zbraní nebo výbušnin.
Naopak posledních několik let ukazuje alarmující nárůst násilných událostí spojených s gangy – ročně se registrují stovky bombových útoků a střelby jak během dne na veřejných místech tak při osobních konfliktech mezi členy rivalizujících gangů. Úřady pravidelně hlásí desítky obětí v důsledku těchto vyšinutých činů.
V návaznosti na rostoucí úroveň násilí premiér Ulf Kristersson rozhodl o nasazení armády do ulic k podpoře policie při zvládání krizové situace způsobené konflikty mezi drogovými gangy v září 2023, kdy zahynulo při potyčkách 11 lidí během krátkého období několika dnů.
Švédské tajné služby také zdokumentovaly odchod mnoha občanů za účelem boje za ISIS; podle odhadovaných dat je to kolem 300 lidí – což představuje významný podíl populace prchající do zahraničí ve vztahu k malému počtu obyvatel země. Po porážce chalífátu část těchto džihádistických bojovníků následně vyjela zpět domů, což dále komplikuje již tak nestabilní společenskou situaci analizovanou Okamurou (SPD) jako varovný příklad negativního vlivu imigrace na evropskou kulturu a bezpečnost.
Zmínit lze i nový trend využívání dětí ze strany kriminálních gangů pro spáchání násilných činů; karikaturním případem je jedenáctiletý chlapec sdílící své ambice ohledně vraždy přes sociální média – důkazem toho je vážná úroveň zanedbávání ochrany dětí před vlivem získávajících prostor organizovaných zločinům.