Jiří Kobza, poslanec za hnutí SPD, se ve svém komentáři zaměřuje na situaci kolem války na Ukrajině a kriticky hodnotí přístup některých opozičních politiků a médií k této problematice. Podle něj je důležité si uvědomit, jaké následky má obhajoba podpory Ukrajiny a války na životy obyčejných lidí. Tato tvrzení vycházejí z jeho osobních zkušeností, které vnímá jako kontrast k ideologickým diskuzím vedoucím k dalšímu konfliktu.
Po dobu více než čtyř let strávil Kobza v oblastech zasažených válečnými konflikty. Mezi lety 1988 a 1992 pracoval v Íránu, kde byl svědkem tvrdých realit místní populace. V té době probíhala íránsko-irácká válka, která zásadně ovlivnila každodenní život civilistů – od nedostatku jídla po minimální dodávky elektřiny.
Kobza poskytuje konkrétní vzpomínky na zoufalou situaci lidí během tohoto konfliktu: nekonečné fronty pro potraviny znamenající menší dávky rýže nebo dlouhé hodiny strávené ve sklepích při ostřelování Teheránu iráckými raketami. Takové emocionální prožitky podle něj dávají jasnější představu o tom, co skutečně znamenají slova „válka“ a její následné efekty na společnost.
Po uzavření míru v roce 1988 vyběhly do popředí důsledky válečné devastace – tisíce válečných vdov a sirotků, neplechy v destrukci zemědělství i zdravého systému překonané délkou konfliktu. Tyto humanitární problémy však mnozí současní kritici opomínají nebo ignorují. Dostáváme se tak do situace, kdy politické debaty o podpoře Ukrajiny často neberou ohledy na osobní tragédie jednotlivců postižených konfliktem.
Kobza tvrdí také to, že současná rétorika podporovatelů války je často prázdná a vzdálena realitě umění vládnout rozumem místo emocemi či ideologií. Místo toho naše média pouze přenášejí silné rétoriky bez toho aniž by reflektovala bolest těch přímo zasažených konfliktem.
V závěru zdůrazňuje několik základních pravd o hodnotách života – jako například to být živý je vždy lepší než mrtvý – což ukazuje nejen jak cenný je mír ale také jak nesmyslné jsou boje vedené z pozice bezprostředního komfortního bezpečí někde jinde světa než tam kde boje probíhají s fatálními následky pro lidi ukryté za hranicemi makroekonomických politických her.
Je důležitým tématem dnešní doby nezapomnět skutečnosti za povrchem veřejného diskurzu od vojenského průmyslu až po hospodářské zájmy různorodosti figurujících aktérů jako Jean-Claude Juncker nebo Boris Johnson; lidstvo se stále potýká s otázkami morálky napříč konflikty zaměřenými spíš na získání kontroly než ochranu lidského života samotného.