Adéla Sucharda Šípová, senátorka za stranu Sympatizovat, vyjádřila své obavy ohledně současného nastavení pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které dle jejího názoru vytváří nerovné podmínky. Při diskusi o rodičovském příspěvku ocenila návrh na automatickou valorizaci, který by měl zlepšit situaci rodičů a zajistit spravedlivější přístup k příspěvkům. Přestože se v minulosti rodičovský příspěvek navyšoval skokově, vyzvala ke změně tohoto přístupu a navrhla pravidelnou valorizaci podobnou jako u důchodů.
Podle ní je důležité pohlížet na příspěvek pro rodiny s dětmi jako na obdobu důchodových dávek. Tyto finance jsou totiž využívány na každodenní potřeby domácností. Jak uvedla, tyto peníze mají reálný vliv nejen na úroveň života rodin, ale i na celkovou ekonomiku země skrze spotřebitelské výdaje.
Sucharda Šípová se také postavila za rozšíření normativů pro podporu. Současný systém podle ní zohledňuje pouze velikost měst a počet obyvatel bez ohledu na regionální rozdíly v nákladech nebo vzdálenosti od center služeb. Vytyčila potřebu dalšího zlepšení ze strany státu v této oblasti a vznesla dotaz týkající se budoucnosti superdávky.
Na Kladensku má dobrý přehled o potřebách rodin v obtížné situaci a apelovala na ministra práce s žádostí o zahrnutí domácností v oddlužení do posuzování jejich ekonomické situace při výpočtu dávek. Upozornila, že pokud jsou tyto domácnosti penalizovány kvůli svému postavení v oddlužení, může to demotivovat jejich snahu stabilizovat vlastní finanční situaci.
Také uvedla, že zvýšení daní během inflace je nutné brát jako pozitivní krok – domácnosti si i přes vyšší náklady zaslouží mít příjem adekvátní k rostoucím cenám základních životních potřeb. Podporuje myšlenku pravidelného navyšování dávek spojeným s inflací jako logický prvek ochrany rodin před ekonomikou ovlivňujícími faktory.
Ve svém vystoupení zdůraznila význam takových opatření pro budoucnost zaměstnanosti OSVČ i běžných občanů ve společnosti. Zároveň věří ve spolupráci mezi vládními představiteli a odborníky při nastavení spravedlivějších podmínek jak pro matky s dětmi, tak i další skupiny obyvatelstva postižené aktuální ekonomickou situací.Sucharda Šípová upozorňuje na to, že aktuální podmínky pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jsou nastaveny tak, že výrazně znevýhodňují tyto jednotlivce ve srovnání se zaměstnanci. Tyto nedostatky v systému mohou lidi odrazovat od rozhodnutí vstoupit do programu oddlužení, což je samo o sobě negativní nejen pro dlužníky, ale i pro věřitele, kteří se snaží situaci řešit.
Dále Sucharda Šípová doporučuje zohlednit skutečný příjem OSVČ při posuzování nároků na dávky. Současné pravidlo vycházející z průměrné mzdy na úrovni 80 % skrze daňovou evidenci může vylučovat chudší podnikatele z možností získat dávku podporující jejich příjmy. Tento systém považuje za nespravedlivý a volá po revizi jeho konstrukce s cílem lépe reflektovat reálnou finanční situaci těchto osob.
Navrhuje také provést analýzu dopadů stávající legislativy po určitém období ode dne jejího schválení a zjistit, jak se tato opatření promítají do životů rodin vedených OSVČ. Pochybnosti vyvolává i neprojednání pozměňovacího návrhu zaměřeného na nápravu nastavených podmínek. Tím pádem by bylo žádoucí najít řešení vzhledem k vysokému počtu lidí pracujících jako OSVČ a často fungujících formou švarcsystému.
Dalším bodem diskuse je potřeba zvláštní pozornosti věnovat domácnostem s malým počtem členů či jednočlenným rodinám. Dávka určená odvozením od životního minima nově dosahuje částky 5500 Kč měsíčně, což není dostatečné zejména pro seniory nebo bezdětné páry žijící samostatně. Sucharda Šípová poukazuje na to, že tito lidé by si zasloužili vyšší podporu místo rezervování prostředků pouze pro určité skupiny obyvatelstva.
Na tuto širší problematiku navazovala také debata o zákonu prostoru bydlení a pomoci ze strany státu v této oblasti. Zdůraznila nezbytnost informovanosti veřejnosti ohledně dostupné pomoci; občané by měli mít jasno o tom, jaká opatření lze očekávat a co konkrétně mohou požadovat od místních kontaktních center bydlení.
Šípová konstatovala nutnost aktivnější role ministerstva ve vzdělávání populace ohledně podpory státu prostřednictvím kampaní či jinak strukturovaných informačních kanálů tak, aby lidé byli plně obeznámeni s nabídkou služeb a jejich právy vzhledem k legislativním změnám týkajícím se pobytového zabezpečení nebo pomocného portfolia sociálních dávek.Podle názoru senátorky Suchardy Šípové z hnutí Piráti současné nastavení pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vytváří řadu nevýhod, které mohou negativně ovlivnit jejich podnikání a celkovou ekonomickou situaci. Šípová se domnívá, že systém není dostatečně přizpůsoben potřebám těchto jednotlivců a neumožňuje jim efektivní výkon jejich profesí bez zbytečných komplikací.
Na základě analýz PAQ Research vyšlo najevo, že široká veřejnost má nedostatek informací ohledně dostupnosti podpory pro chudé domácnosti. Zjistilo se, že pouze 50 % jednotlivců, kteří by mohli o tuto podporu požádat, skutečně činí. Tento alarmující údaj poukazuje na nutnost lepší informovanosti obyvatelstva o možnostech sociálních dávek a podpory.
Šípová v této souvislosti vznesla dotaz ohledně plánovaných osvětových kampaní ministerstva práce a sociálních věcí. Chtěla by vědět, zda existují konkrétní strategie na propagaci těchto dávek a jakým způsobem má být zajištěna přístupnost informací pro všechny potenciální žadatele.
Doplňující informace potvrdily důležitost vzdělávání společnosti o možnostech čerpání sociálních dávek. Bez adekvátní znalosti většina lidí nemůže plně využít dostupnou pomoc od státu v těžkých životních obdobích či ekonomických krizích.
Dalším bodem debaty je zaměření na efektivitu poskytování těchto podpor ve vztahu k OSVČ. Tato skupina tvoří významnou část pracovního trhu a její osud by měl být širší diskusí naslouchán s cílem zavést reformy či úpravy stávající legislativy.
Celkově lze říci, že názory senátorky Suchardy Šípové ukazují na nezbytnost systematického přístupu k otázkám spojeným s podporou hospodářské aktivity osob samostatně výdělečných činných i s politikou poskytování dávek pro potřebné skupiny obyvatelstva. Je klíčové zaměřit se nejen na legislativní změny, ale také na aktivní osvětu mezi lidmi s cílem zvýšit míru využívání dostupných možností pomoci.