Věda podle senátora Zdeňka Hraby (za STAN) nemá fungovat tak, aby se přizpůsobovala aktuálním názorům či potřebám. Naopak, měla by být objektivní a nezávislá na momentálních trendech. V této souvislosti se zmiňuje o nedávné debatě ohledně teplot v Evropě během roku 1540, kdy podle Daniela Vávry dosahovaly kolem 30 °C. Někteří vyjadřují pochybnosti nad tímto tvrzením s odkazem na neexistenci Celsiovy stupnice v té době. Je však zásadní si uvědomit, že historické klimatické údaje lze rekonstruovat i bez moderních měřících zařízení.
Rekonstrukce minulého klimatu je založena na různých typech důkazů, jako jsou staré kroniky a písemné dokumenty, stejně jako přírodní záznamy ve formě letokruhů stromů nebo ledovcových vrtů. Tyto metody umožňují získat poznatky o tehdejším počasí a situaci v ekosystémech tehdejší doby. I když máme k dispozici moderní meteorologická měření pro současnost, je možné s určitou mírou přesnosti posoudit i historické teploty.
Hraba poukazuje na paradox v argumentaci některých odpůrců výzkumu klimatu. Když jednoznačně zazní informace o rekordních teplotách před několika stoletími, skeptici se smějí logicitě takového tvrzení právě kvůli absenci Celsiovy stupnice. Přitom tytéž osoby mohou mluvit o klimatických změnách dnes běžně bez rozmýšlení nad methodologií použitou při analýze dat z daleké minulosti.
Jedno je však jasné: oveřitelná historiografie má své místo ve vědeckém diskurzu a není správné ji ignorovat pouze proto, že odporuje jistým osobním názorům na současnou situaci v oblasti klimatu. Senátor k tomu dodává: „Věda by měla stát za svými závěry a metodami.” Rozpor mezi názory totiž podkopává důvěru veřejnosti vůči vědeckému bádání.
Pokud přijmeme názory někoho jednorázově na základě vlastní preferencí nebo pohodlí nepohodlných faktu popisujících minulost nebo přítomnost, riskujeme oslabení samotného principu vědy – tedy hledání pravdy skrze postup prezentující fakta namísto populismu zaměřeného na očividně čistější vymezení postojů.
Jako senátor hrabá považuje za nezbytné diskutovat problematiky spojené s klimatickými změnami objektivním způsobem respektujícím veškeré relevantní údaje jak ze současnosti,tak historie terénního výzkumu– pouze tak můžeme dojít ke komplexním poznatkům o vlivu lidské činnosti na klima našeho světa.