Ing. Ivan Strachoň, člen KSČM, se ve svém nedávném vystoupení v diskusním pořadu Přímý pohled zaměřil na důležitou otázku bezpečnosti silničního provozu. Při rozhovoru s Dalimilem Fričem, předsedou Asociace polygonů České republiky a ředitelem ostravského centra Libros, bylo jasně naznačeno, že největším problémem na českých silnicích zůstává člověk. I když moderní technologie a infrastruktura neustále pokročují, lidský faktor stále zůstává slabým článkem celého systému.
V rámci diskuse se hovořilo o aktuální situaci v české dopravě a fungování výcvikových středisek, která se starají o vzdělávání řidičů i prevenci dopravních nehod. Strachoň a Frič se zaměřili na důležitost školení mladých řidičů a systém bodového hodnocení L17. Tento systém motivačně ovlivňuje chování řidičů na silnicích a pomáhá jim stát se odpovědnějšími účastníky silničního provozu.
Přestože jsou nové asistenční technologie v automobilech čím dál tím výkonnější, základní otázka bezpečnosti závisí hlavně na lidském faktoru. Člověk za volantem ovlivňuje nejen svou vlastní bezpečnost, ale také ostatní účastníky provozu. Proto je nezbytné kontinuálně vzdělávat motoristy všech kategorií.
Dalimil Frič zdůraznil význam polygonů jako místa pro komplexní přípravu řidičů. Tyto areály nejsou určeny pouze pro trénink zvládání smykové situace; jejich cílem je připravit účastníky na krizové situace v reálném životě, kde rychlá reakce může být rozhodující.
Podle Fryče dnešní polygoony pokrývají devět klíčových lokalit po celé republice – od Brna po Ostravu – což vytváří širokou síť pro praktický výcvik bývalých i současných motoristů před jakýmikoliv nepředvídatelnými událostmi při řízení vozidla.
Zvláštní pozornost byla věnována tomu, jak vychovávat novou generaci řidičů k odpovědnosti za svoje jednání za volantem jakkoli modernizované automobily budou vybaveny technologiemi umožňujícími aktivně předcházet nehodám – jako jsou například asistenti brzdění nebo udržování jízdního pruhu. Koneckonců hlavním poselstvím Strachoně (KSČM) z tohoto setkání je to: i s nejlepší technologií bude hermeticky uzamčená míra bezpečnosti pak vždycky záviset právě „jen“ na člověku samotném.V článku “Strachoň (KSČM): Nejslabším článkem na silnicích je člověk” se zdůrazňuje, že hlavním problémem dopravy nejsou jen technické nedostatky, ale lidský faktor. Dědictví chyb, které lidé dělají při řízení vozidel, může mít fatální následky a je třeba mu věnovat větší pozornost. Efektivní vzdělávání a výchova nových řidičů hrají klíčovou roli v prevenci nehod.
Jedním z příkladů úspěšné edukativní iniciativy je ostravský polygon Libros. Tento areál byl vybudován ve spolupráci s městem Ostrava a slouží jako certifikované cvičiště pro motocyklisty. Je přístupný nejen autoškolám z Moravskoslezského kraje, ale také poskytuje kvalitní podmínky pro praktickou výuku budoucích motorkářů. Cílem tohoto projektu je zajistit bezpečné prostředí k osvojení si dovednosti ovládání motocyklu.
Vzdělávání ale není zaměřeno pouze na dospělé uchazeče o řidičské oprávnění; důraz se klade i na děti. V centru probíhá dětská autoškola, kde mladší účastníci mohou naučit základům ovládání automobilu pod vedením odborníků a zároveň získávat povědomí o bezpečnosti v dopravně specifickém prostředí.
Hlavním cílem této aktivity je vytvoření pozitivního vztahu dětí k dopravním pravidlům ještě předtím, než začnou aktivně jezdit jako účastníci silničního provozu. Mladý řidič by měl být schopen odpovědného rozhodování za volantem již od raného věku a chápat dopravní předpisy jako nedíl part koloběžce fungujícího systému zastupujících ostatních účastníků.
Diskuze se posunula také k tématu mladých Řidičů a systém L17 umožňující řízení automobilu od sedmnácti let pod dohledem zkušenějšího mentora. Podle Dalimila Friče představuje tento krok pozitivní změnu inspirovanou praxemi zavedenými v německy mluvících zemích s bohatou tradicí postupného získávání zkušeností za volantem.
Nicméně existují jisté slabiny tohoto systému; zákon jasně stanovuje roli mentora, avšak metodika dalšího učení již tak přesně definována není. Není například určeno minimální množství jízdních situací nebo kilometráž nezbytná pro optimální přípravu mladého řidiče během mentoringového procesu.
Variabilita mentoringového procesu může způsobit značné rozdíly ve vzdělávacím zážitku mladého motoristy mezi různými rodinami či mentoringovými skupinami. Kde jedna rodina poskytne intenzivnější školení zahrnující široké spektrum silničních situací, jinde to může být značně omezeno pouze na činnosti uvnitř města bez jakékoliv konfrontace s dálnicemi nebo složitějšími podmínkami jízdy.Podle názvu “Strachoň (KSČM): Nejslabším článkem na silnicích je člověk” se zaměřuje pozornost na klíčový prvek, který ovlivňuje bezpečnost na silnicích – lidský faktor. Přestože modernizace dopravní infrastruktury a technologie zvyšují úroveň bezpečnosti, největší riziko stále představují samotní řidiči. Zhoršení situace v dopravě způsobené chybami motoristů naznačuje, že péče o vzdělávání a osvětu mezi řidiči je stěžejní pro prevenci nehod.
Dalimil Frič, odborník na problematiku bodového systému, poukázal na to, že český bodový systém potřebuje zásadní revizi k dosažení původních cílů. Vznikl před dvaceti lety s cílem efektivně regulovat chování motoristů a zvýšit jejich povědomí o správném řízení. Frič dále zdůraznil, že velká část veřejnosti dodnes nezná základní princip fungování tohoto systému, což vede k nejasnostem při jeho aplikaci.
Mnohdy se lidé mylně domnívají, že každý řidič startuje s určitou porcí bodů a ty jsou jen odečítány za přestupky. Realita však ukazuje opak – začínají s nulovým stavem kreditu bodů a ty jsou postupně přičítány za nedodržení předpisů. Tento mylný pocit může vést ke špatnému odhadu situace u mnohých motoristů.
Dostatečné informování řidičů o jejich bodech je tak klíčem k vyhnutí se nepříjemným následkům. Digitální portály státní správy umožňují snadnou kontrolu stavu vlastního bodového účtu a řízení při dodržování zákonů by mělo být každodenní součástí života každého automobilisty.
Obnovující kurzy zaměřené na odbourání trestných bodů nabízejí motorista možnost zmírnit důsledky svých přestupků pod podmínkou splnění určitých kritérií. Řidiči mohou absolvovat specializované školení za účelem získání certifikátu pro snížení počtu nasbíraných bodů z konta až o čtyři body po úspěšném dokončení kurzu.
Zájem o tyto programy evidentně roste v posledních letech; může to výrazit ochotu jednotlivcům učinit pozitivní změny ve svém řízení ale zároveň i naznačuje narůstající problémy s pravomocemi v oblasti dopravy u velkého procenta motoristické populace.
Další rozměr výcvikových polí je potom profesní příprava různých složek integrovaného záchranného systému – policisté či hasiči například využívají specifických tréningových metodik připravených podle aktuálních provozních podmínek současného trhu služeb rychlé reakce všude tam, kde veřejnost potřebuje někoho jako pomocné síly v krizových chvílích.Strachoň z KSČM upozorňuje na fakt, že nejslabším článkem silniční dopravy je právě člověk. I když se dopravní bezpečnost často analyzuje prostřednictvím trojúhelníku tvořeného cestou, vozidlem a řidičem, to, jak se tyto prvky navzájem ovlivňují, má zásadní dopad na bezpečnější provoz.
Stav českých silnic lze obecně označit za uspokojivý. Současné automobily jsou vybaveny pokročilými technologiemi a inovativními bezpečnostními systémy, které mohou řidičům usnadnit řízení ve srovnání s dobou před několika desetiletími. Tyto moderní pomocné výbavy jsou však efektivní jen tehdy, pokud je řidič umí správně využít.
Přes všechny technické vymoženosti přitom zůstává člověk klíčovým faktorem. Statistické údaje ukazují, že lidské chyby tvoří více než šedesát procent všech nehod na silnicích. Proto nestačí investice pouze do kvalitnějších komunikací nebo automobilů; zkušenosti a dovednosti samotných řidičů si zaslouží stejnou pozornost.
V diskusi také zazněla tématika asistenčních systémů moderních vozidel a důležitost tréningu na specializovaných polygonech. Na těchto místech by měli mít motoristé příležitost lépe pochopit chování svého vozu v krizových situacích bez obav z potenciálních nehod v reálném provozu. Tato zkušenost může přinést cenné “aha momenty”, kdy si řidiči uvědomují skutečné reakce svých automobilů.
Jak uvedl Strachoň (KSČM), takový tréning nezamýšlí vzbudit pocit nadměrného sebevědomí u účastníků kurzu; spíše má vést k lepšímu pochopení limitací jejich schopností i techniky kolem nich. Informovanější přístup může výrazně podpořit bezpečnost silničního provozu.
Defenzivní jízda jako koncept platný při řízení také představuje kladení důrazu na racionální chování místo pouhé opatrnosti nebo pomalého tempa jízdy. Defenzivní řidiči dokážou odhadnout možné chyby ostatních účastníků silničního provozu a adekvátně reagovat. To zahrnuje vytvoření dostatečného prostoru pro manévry nebo identifikaci potenciálně nebezpečných situací dříve než dojde k ohrožení.
Dále platí, že dobře plánovaná cesta posiluje duševního klid během jízdy; například snaha o rychlé dosažení cíle může vyústit ve stresové rozhodnutí či riskantnější manévry na cestě vedoucím ke zvýšení pravděpodobnosti nehodyahanol značným rizikem pro všechny účastnice dopravy právě kvůli nedostatečné připravenosti nebo nevhodnému chování jednotlivců za volantem.
Bezpečnost silničního provozu tedy závisí nejen na dodržování předpisů či technickém stavu vozidel i kvalitě komunikací; velmi významnou roli hraje samozřejmě i způsob vzdělávání lidí budoucích k tomu stát se odpovědnými nejen za své jednání při řízení ale zároveň respektovat ostatních účastníkům tohoto prostoru.Podle Strachoně z KSČM je největší slabinou na silnicích člověk, a to v kontextu rostoucí technologické podpory pro řidiče. V rozhovoru se zaměřil na to, jak klíčovou roli hraje lidský faktor v provozu a s ním spojená bezpečnost na cestách. Moderní technologie mohou výrazně zvýšit komfort jízdy a poskytnout cenné asistenty, avšak nenahradí nutnost odpovědného rozhodování samotného řidiče.
Strachoň také zdůraznil, že bezpečnostní opatření nelze redukovat pouze na jednorázová řešení. Namísto toho je důležité zavádět dlouhodobý přístup kombinující vzdělávání, zkušenosti i technické inovace. Jak sám uvedl, i sebevyspělejší automobil bude mít omezenou funkčnost bez správné orientace a předvídavosti ze strany uživatele.
Dále se vyjádřil k moderním asistenčním systémům vozidel. Tyto technologie mají za úkol usnadnit život motoristům tím, že upozorňují na potenciální nebezpečí či pomáhají při řízení. Nicméně Strachoň varoval před přehnaným spoléháním se na tyto systémy; bez osobního úsudku mohou být neúčinné nebo dokonce kontraproduktivní.
V rámci svého sdělení apeloval také na důležitost respektu ke všem účastníkům silničního provozu – chodcům i dalším motoristám. Rozumné chování by mělo být standardem každého řidiče; jen tak lze účinně chránit životy a zdraví nejen svá, ale i ostatních.
Na závěr poskytl motoristům radu: vždy se snažte dorazit do cíle vaší cesty bezpečně, raději o pár minut později než riskovat vážný úraz nebo dokonce smrtelnou nehodu kvůli unáhlenému jednání.
Rozhovor obsahuje mnoho dalších podnětných myšlenek o vzájemném propojení technologií a lidské odpovědnosti ve světě dopravy. Celý rozhovor si můžete poslechnout ZDE relativně snadno dostupným způsobem prostřednictvím internetových zdrojů jako je YouTube.